"Ostře sledované vlaky" - host Severočeského divadla
(Bohumil Hrabal a Ivo Krobot)
„Tragikomedie tělesného i
lidského dospívání Miloše Hrmy na malém středočeském nádraží v době války.“ (premiéra 11. února 2011)
Na závěr letošního roku jsem si nechala dramatizaci jedné z
nejznámějších novel spisovatele Bohumila Hrabala, kterou proslavil především oscarový film Jiřího Menzela. Tato inscenace byla
první letošní novinkou Městského divadla Mladá Boleslav a druhou premiérou
sezóny. Do Ústí nad Labem s ní přijeli hostovat 6. prosince 2011. Režie i
dramatizace se ujal Ivo Krobot, pro kterého to bylo již třetí zpracování této
známé povídky. Vychází při tom především z poslední dobře známé novely, ale
také z povídek, které na toto téma Hrabal napsal již dříve (z Legendy o
Kainovi). Přestože se chtěl pokusit zase o nové nastudování, snažil se zachovat
základní děj a také všechny známé a osobité postavičky či oblíbené a typické
scény. Nechce však klást důraz na jednoduché dějové zápletky a na problémy,
které má hlavní hrdina s dívkami, ale jak sám Ivo Krobot říká: "Podstatné
je to, že ten člověk dozrává, dozrává eroticky, dozrává lidsky k nějakému činu,
na který jako v každé dobré tragédii nakonec zhyne v momentě, kdy se stal
chlapem."
Po třech měsících pracovní neschopnosti se s obrovským nadšením a chutí
vrací do služby mladý Miloš Hrna (Matouš Ruml). Neúspěšně se kvůli
problémům se ženami pokusil o sebevraždu. S milostnými vztahy si neví příliš
rady, ale za to velmi miluje svou práci coby výpravčí. Zaučuje se pod dohledem
pana výpravčího Hubičky (Petr Halíček), který je mezi všemi známý svými
milostnými avantýrami. Přestože navenek působí jako náruživý požitkář a člověk,
který se zdá být v pohodě a nad věcí, je někde uvnitř spíše nešťastný a
osamělý. Má rád ženy, a tak si drobnými
milostnými dobrodružstvími s nimi dopřává jedno z mála svých potěšení. Při
jednom takovém, kdy orazítkoval pozadí jejich mladé telegrafistky Zdeničky (Tereza
Rumlová j.h.), ho přistihl sám přednosta (Miroslav Babuský).
Incident přišla prošetřit i vyšetřovací komise, ale nakonec Hubičku osvobodili
a ten tak dál může sloužit na stanici. Ani zdaleka se však nezdráhá dál
flirtovat, dokonce i třeba s hraběnkou Kinskou (Eva Horká), která kolem
nádraží projíždí při jedné ze svých vyjížděk na koni. Ačkoliv se zdá být vše v
normálu, píše se rok 1945 a za okny zuří druhá světová válka, respektive její
blížící se konec. Přes nádraží často projíždí německé vlaky, které z větší
části prchají ze země. Nicméně Němci jsou stále nebezpeční, neboť se chtějí za
svůj neúspěch mstít. Při jednom takovém zastavení na nádraží zadrží rozhořčení
gestapáci (Michal Kopčan a Petr Zelený) i Miloše. Ten se však nakonec
vrací v pořádku. Jednou večer je přednosta dokonce pozván na večeři ke Kinským.
Jeho nepřítomnosti využije Hubička a Milošovi sdělí svůj plán na zničení
německého transportu. Miloše však o něco více trápí problém s neschopností
"být mužskej" a tak se svěřuje se svým neúspěchem s Mášou (Dagmar
Teichmannová) paní přednostové (Ivana Nováčková). Ta, než aby mu
pomohla, je spíše trochu vyvedena z míry. Večer před misí přijíždí na nádraží
Hubičkova spojka Viktorie Freiová (Petra Nakládalová), aby mu předala
tajné informace a také důležitý balíček. Miloš této návštěvy také využije.
Svěří se i Viktorii se svým trápením a požádá ji o radu. Ta mu však dá mnohem
více a jeho sebevědomí je zpět. Konečně se cítí jako muž a jako muž se rozhodne
i jednat. Vlak je zničen, ale bohužel i Miloš těžce postřelen.
V dalších rolích - Zednicek (Ludvík Jiřík), kníže (Roman Teprt),
Slušný (Petr Prokeš), otec (Petr Bucháček), syn Franta (Ivo
Theimer) a hudebníci Lubor Šonka (klavír), Jaroslav Smejkal (klarinet) a
Vilém Bernáček (violoncello).
Abych se přiznala, téma ani příběh tohoto Hrabalova díla mě nijak zvlášť
nezaujaly. Zřejmě i proto, přiznávám se bez mučení, jsem nečetla knihu ani
neviděla úspěšný český Oscarem oceněný film. Nicméně znám jeho téma i některé z
ústředních scén. Zřejmě proto, abych tyto nedostatky doplnila i proto, že je mi
divadlo bližší než film, a také po úspěšných „Mužích v offsidu“, se kterými Mladoboleslavské divadlo do Ústí nad Labem rovněž
před časem zavítalo, jsem se rozhodla pro návštěvu této inscenace (autorů -
režie a dramatizace: Ivo Krobot, hudba: Lubor Šonka, scéna: Václav Špale,
kostýmy: Alice Novotná-Lašková, pohybová spolupráce: David Strnad). Bohužel
se mi však potvrdilo, že mi příběh nebyl zrovna nijak blízký ani pro mě příliš
poutavý a jeho hravější zpracování ho dle mého názoru ještě více „kostrbatilo“,
nicméně nakonec jsem se v něm docela zorientovala. Rozhodně ale musím ocenit
herecké výkony, které jistě byly nejsilnější složkou inscenace. Všechny opět
působily velmi vyrovnaně, přesto ale přeci jen někteří herci dostaly více
prostoru k projevu. Určitě stojí za zmínku nejmladší člen souboru Matouš
Ruml, pro někoho známý jako Lexa ze sitcomu Comeback. Jeho optimisticky
naladěný a do práce nadšený Miloš mu skvěle sedl. Jeho nátura dobře odlehčovala
druhé ústřední téma, kterým byla stísněná válečná doba a s ní spojené
nepříjemnosti. V tomto směru mu skvěle sekundoval i představitel výpravčího
Hubičky Petr Halíček. Na obou hercích bylo vidět nadšení a chuť užít si
svou roli. Velmi dobře se do své role hodil i Miroslav Babuský, coby
přednosta stanice, který se drží svých zásad i Bible a poctivou prací touží
dojít uznání a povýšení. Ostatní postavy spíše dokreslovaly atmosféru i
prostředí. Hudební složka byla trošku zavádějící, neboť nebyla nijak
dějotvorná, ale možná spíš zábavná. To nakonec inscenaci ale určitě neuškodilo
a možná to pro nějaké diváky tak bylo stravitelnější.
Moje hodnocení: 56 %
Zdenička, přednosta a Hubička (T.Rumlová j.h., M.Babuský a P.Halíček)
Miloš, Hubička a přednosta (M.Ruml, P.Halíček a M.Babuský)
přednostová a Miloš (I.Nováčková a M.Ruml)
