"Chudák Harpagon aneb chudák já" - host Domu kultury UL

(J.B. Moliére)

„Dramatické vyprávění o stařičkém človíčkovi, kterému všichni ztrpčují život tím, že po něm něco chtějí. Zejména peníze. A človíček nerad dává a nedá a nedá...“ (premiéra 26. ledna 2011)

Lakomec Harpagon patří bezpochyby mezi klasická díla dramatické tvorby a stále se těší velké oblibě. Moliére ji napsal na motivy antické "Komedie o hrnci" od Plauta. Spousta divadel si tuto látku zařadila do svého repertoáru a znovu a znovu se objevuje v nových zpracováních. Ani Josef Dvořák se s Harpagonem nesetkal poprvé. V roce 1990 byl "Lakomec" jeho posledním představením v Semaforu, těsně předtím, než musel divadlo opustit. Své zkušenosti však využil tak, jak uměl nejlépe. Jako jeden z prvních založil svou vlastní divadelní společnost, se kterou jezdí po republice a vyprodává sály již přes dvacet let. Dne 20. dubna 2011 dorazili i do Ústí nad Labem a já se na ně zašla pobavit.

Hlavním zájmem a snad i jedinou starostí bohatého vdovce Harpagona (Josef Dvořák) je jeho jmění a truhla plná zlaťáčků, a tak nemá ani čas ani zájem starat se příliš o své dvě už odrostlé děti. Těm se zrovna pořádně zapalují lýtka. Dcera Eliška (Markéta Hrubešová) je zamilovaná do správce Valéra (Rostislav Trtík) a syn Cleant (Milan Duchek) do Mariany (Adéla Zejfartová). Oba si raději domlouvají tajné schůzky, neboť se obávají reakce svého otce. Za to Valér se snaží, jak může, aby se tatíčkovi zalíbil. Jeho přízeň chce získat neustálým podlézáním, a to jen proto, aby mu pak později dal Elišku za ženu. Harpagon by však svou dceru rád provdal za někoho podstatně movitějšího. Vyhlédl tedy pro ni starce Anselma, který disponuje velkým majetkem, a navíc je ochoten si ji vzít i bez věna. Kupodivu i sám Harpagon se na stará kolena rozhodne oženit. Na pomoc si přizve dohazovačku Frosinu (Dagmar Schlehrová), která se mu, na jeho přání, snaží dohodit Marianu. Když se o tom dozví Cleant, pohádá se kvůli ní s otcem. Ani jeden z nich se jí ale nechce vzdát. Eliška chce otci také vzdorovat, a tak se raději s Valérem zasnoubí. I přes veškeré spory v rodině se Harpagon rozhodne uspořádat zásnubní hostinu, která ale nesmí moc stát. Samozřejmě na ni dorazí i Mariana, která se hned, jak zjistí, že je Cleant jeho synem, svěří Frosině, že si ho nevezme. Na chvíli zase Harpagon zapomene na svatební rejdění a vrhne se na svou největší lásku - zlaťáčky. Truhlu pak zakope na tajném místě, tedy si to alespoň myslí. Cleantův sluha Čipera (Radka Stupková) však jeho poklad objeví a odevzdá ho svému pánovi. Jen co se Harpagon dozví, že ho někdo okradl, začne šílet a všechny obviňovat. První podezření padne na Valéra, ale ten neví, o čem mluví, a tak se mu svěří se svou láskou k Elišce. Cleant následně využije situace a svému otci svěří, že ví, kde jeho peníze jsou. Požaduje za to ale, že se vzdá Mariany, aby si ji sám mohl vzít. Harpagon, ochotný dát za své peníze cokoli, okamžitě souhlasí. Situaci jim chce usnadnit i Frosina, aby z té svatby nakonec nevycukal. Zahraje si na bohatou paničku De Courvoisier, která se mu chce vnutit do přízně. Na cinkot penízků Harpagon teda slyší, a tak se celkem snadno nechá obalamutit. Nejvíc se však těší, až se zase bude moct "pomazlit" se svými ukradenými penězi.

Vůbec bych se nebála nazvat toto představení (autorů - hudba: Martin Kumžák, výtvarník scény: Pavel Roučka, kostýmy a rekvizity: Jitka Janáková, kostýmní spolupráce: Ludmila Hrubešová, produkce: Jarmila Dvořáková, světla: Jindřich Jukl, zvuk: Zdeněk Jurášek a Martin Krištof, režie: Josef Dvořák a Radka Stupková, a další) hereckým koncertem Josefa Dvořáka, neboť tím určitě bylo. Role mu byla ušita přímo na tělo a svou osobitostí Harpagonovi dodal ještě větší šťávu. Nevystupoval jako zatrpklý stařec, ale spíše jako pohodový stařík, který je háklivý akorát na to, když někdo sáhne na jeho majetek. Svoje penízky si totiž stráží jako oko v hlavě a jen tak je z ruky nedá. Jeho "poťouchlost" působila velmi vesele a vtipně. Svoje hraní i přihrávky svých hereckých kolegů si velmi užíval a nabízel tak divákům skvělé pobavení. Role ostatních se zdály být spíše takovým pitvořením, karikaturkami, nebo spíše přehráváním, kterému zrovna příliš neholduji, ale do této inscenace celkem zapadly. Scéna i kostýmy byly vhodně a dostatečně navržené. Bylo to takové komornější podání, kde šlo, alespoň myslím, více o výkony, které se velmi dobře doplňovaly a perfektně sekundovaly tomu hlavnímu. Na podobné hry chodím velmi ráda, neboť se skvěle pobavím a uvolním. A bylo vidět, že i pan Dvořák si to velmi užíval. Vůbec se mu nechtělo z pódia odejít, a tak furt něco přidával a přidával a lidé tleskali a tleskali.
Moje hodnocení: 69 %

Anežka, Harpagon a Cleant (M.Hrubešová, J.Dvořák a M.Duchek)

Anežka, Valér a Harpagon (M.Hrubešová, R.Trtík a J.Dvořák)

 Mariana, Cleant, Čipera, Valér, Harpagon, Frosina a Anežka (A.Zejfartová, M.Duchek, R.Stupková, R.Trtík, J.Dvořák, D.Schlehrová a M.Hrubešová)