"Světáci" - host Krušnohorského divadla
(Vratislav
Blažek, Zdeněk Podskalský a Lumír Olšovský)
„Divadelní verze slavné české hudební komedie.“ (premiéra 5. května 2011)
Ještě než vůbec proběhla premiéra, věděla jsem o přípravě nově chystané divadelní muzikálové komedie, podle mnohem známější a slavnější filmové předlohy, se kterou Divadelní společnost Háta měla dorazit i k nám na sever, do Krušnohorského divadla; a to jsem si určitě nechtěla nechat ujít. Neuplynul ani týden od premiéry a už 9. května 2011 jsme se na jejich představení mohli do Teplic vydat. Jednu z nejpodařenějších českých komedií ve skvělém obsazení našich předních umělců (Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Jiřina Šejbalová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Jan Libíček, Oldřich Nový a další), natočenou v roce 1969 režisérem Zdeňkem Podskalským, by měl znát snad každý. A ti, co ji přeci jenom neznají, by si na ni mohli klidně zajít do divadla. Příběh totiž slibuje zábavnou podívanou. Divadelní společnost Háta si její nastudování nachystala ke 14. výročí své existence. Rozhodně patří mezi jednu z nejnáročnějších a nejvýpravnějších inscenací v jejich repertoáru. S nápadem na její uvedení přišla herečka Vlasta Žehrová a režie se ujal Lumír Olšovský, který se záměrně snažil držet co nejpevněji velmi kvalitní a ověřené předlohy. Vzhledem k tomu, že zde zazní i několik větších hudebních čísel a hudba vstoupí do děje více jak třicetkrát, můžeme hovořit o inscenaci spíše jako o muzikálu. Hrát se bude v Praze v Branickém divadle, a jelikož je Háta takovým divadlem "na kolečkách", tak i všude po celé republice. Nasmlouváno je prý něco kolem šedesáti termínů.
Tři fasádníci z jihočeských Velhartic pracující v Praze na zvelebování našeho hlavního města si rádi po večerech dopřejí nějaké to povyražení po pražských podnicích. Jednoho dne zavítají i do vyhlášeného grilbaru Diplomat, kde způsobí pořádný poprask. Tonda (Zbyšek Pantůček) sem totiž donese vlastní láhev slivovice, kterou schovává pod stolem. Tam se jim také zvrhne, a když se ji snaží se svíčkou v ruce najít, způsobí požár. S Gustavem (Filip Tomsa) a Honzou (Aleš Háma) prchají pryč bez placení. Po této epizodce se rozhodnou, že se budou nutně muset vzdělat v oblasti společenského chování, aby tak příště mohli do společnosti lépe zapadnout a strávit alespoň jeden večer s dámami na úrovni. Začnou tak hned druhý den, kdy si vyrazí do knihovny. Čeká je tam však nepříjemná potyčka s emeritním profesorem tance a společenské výchovy (Josef Oplt). Ten jim ale, když vidí, jakou mají snahu naučit se slušnému chování, přislíbí pomoc při studiu. Za svým cílem jdou jasným krokem a v jednom z předních módních salónů si také nechají ušít obleky na míru. Odpoledne při práci se jim podaří rozbít okno v jednom z bytů. Seznamují se díky tomu s paní Trčkovou (Vlasta Peterková), která dělá v jednom luxusním podniku šatnářku. Mimo to si ještě vydělává peníze půjčováním bytu třem lehkým dívkám, jejichž záměrem je nalákat tam ženaté muže, které při "šmajchlovačce" okradou. Když se paní Trčková vrací v noci domů, předstírají, že je to jejich manžel a vyprovodí je z okna ven po lešení. Páni fasádníci se své hostitelce svěřují se svým záměrem a ta v tom ucítí šanci. Rozhodne se na to své dámy taky řádně připravit. Nabulíkuje jim, že pro ně má v merku tři gentlemany a že i ony by se měly stát dámami. Ze Zuzany (Ivana Andrlová), která uklízí v nemocnici, se má stát doktorka, Božka (Olga Želenská), která pracuje s laky a acetony, bude dělat profesorku chemie a Marcela (Mahulena Bočanová), která stála dlouho modelem, sehraje akademickou malířku. Každou naučí pár potřebných vět, se kterými by měly vystačit a rovněž jim udělí pár lekcí společenského chování. Blíží se dlouho očekávaný večer, kdy by se páni měli vyhodit z kopýtka a seznámit se s dámami, které jim nachystala paní Trčková. Vše se vyvíjí podle plánu, seznámení, naučená společenská konverzace i vystupování. Celá šestičlenná společnost se skvěle baví. Po tanci a řádně společensky osvěžení se vydají do zapůjčeného bytu. Situace se však mění, tentokrát mají oknem zmizet dívky. Tento plán ale pokazí jeden z okradených mužů (Petr Gelnar), který k bytu přivede i policii (Pavel Vítek). Utéct se tak rozhodne celé osazenstvo bytu. Bohužel si ale nestačili všimnout, že tam už není lešení. Každopádně ani jeden z nich na toto večerní povyražení jen tak nezapomene.
Už poměrně dlouho předtím, než jsme si na představení zašli, jsem četla o přípravách této muzikálové komedie (autorů - výprava: Lucie Loosová, hudba: Evžen Illín a Vlastimil Hála, choreografie: Hana Číčelová, hudební nastudování: Jiří Petr, režie: Lumír Olšovský a další) a byla jsem fakt zvědavá na její zpracování. Film znám totiž velmi dobře a v podání tak skvělých českých herců mi připadá velmi zábavný. Těžko si pak představit jiné herce v jejich rolích. Nicméně jsem do divadla šla s tím, že rozhodně nechci srovnávat. Ale souhlasím s názorem režiséra, že by ve hře měly zaznít notoricky známé repliky z filmu, neboť právě ty dělají Světáky Světákama. Sám Lumír Olšovský k tomu dodává: "Diváci podle mého názoru přijdou s očekáváním vidět přesně ty samé situace příběhu. Kdybychom divákům připravili nějakou schválnost, úpravu, nesli by to asi nemile. Publikum v tomto případě potřebuje slyšet věty, které zná z filmu, proto trvám na precizním dodržování oblíbených hlášek, i když pár jich přece jen v divadelní podobě nelze použít. Většina ale samozřejmě zůstává. Náš divadelní příběh je filmu velice podobný a - doufáme - že bude nejen zábavný, ale i čerstvě nahlédnutý a poctivě odehraný." Věrnost filmové předloze je opravdu patrná, což určitě není nijak na škodu. Vlastně i s tím očekáváním jsem do divadla šla. Hře rozhodně nechyběla hravost, a to hlavně v podání všech tří dam, které si zde "střihly" role lehkých žen. Všechny byly skvělé, že za nimi páni svými výkony znatelně pokulhávali. Prim tu rozhodně měla Olga Želenská, která své Božce vdechla přesně to, co se od ní čekalo. Překvapila mě ale i Ivana Andrlová, která touto rolí výrazně omládla. Nebála bych se říct, že jí to až velmi slušelo. Ostatně stejně jako Mahuleně Bočanové. Nápadité bylo i obsazení zpěváka Pavla Vítka, který nejen, že si zde zazpíval některé "světákovské" šlágry, ale také si spolu s Petrem Gelnarem zahrál pár menších rolí (např.: policistu, milence či vrchního). Zato skupinka třech světáků mě svým obsazením zprvu celkem zarazila; příliš mi herci v tomto obsazení k sobě neseděli - mladý Filip Tomsa jako "kápo", komik Aleš Háma, který nedostal příliš prostoru, aby mohl svůj humor více předvést. Postupně se ale více rozehráli, a nakonec to nebylo tak zlé. Zásluhu na tom má však spíše vtipně napsaný scénář, než osobité výkony. Co se mi ale líbilo, bylo dobře navržené prolínání a střídání prostředí i kostýmů. Celkově bych řekla, že je to velmi podařená a úsměvná inscenace; a to zvláště pro ty, kteří znají i její filmovou předlohu.
„Divadelní verze slavné české hudební komedie.“ (premiéra 5. května 2011)
Ještě než vůbec proběhla premiéra, věděla jsem o přípravě nově chystané divadelní muzikálové komedie, podle mnohem známější a slavnější filmové předlohy, se kterou Divadelní společnost Háta měla dorazit i k nám na sever, do Krušnohorského divadla; a to jsem si určitě nechtěla nechat ujít. Neuplynul ani týden od premiéry a už 9. května 2011 jsme se na jejich představení mohli do Teplic vydat. Jednu z nejpodařenějších českých komedií ve skvělém obsazení našich předních umělců (Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Jiřina Šejbalová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Jan Libíček, Oldřich Nový a další), natočenou v roce 1969 režisérem Zdeňkem Podskalským, by měl znát snad každý. A ti, co ji přeci jenom neznají, by si na ni mohli klidně zajít do divadla. Příběh totiž slibuje zábavnou podívanou. Divadelní společnost Háta si její nastudování nachystala ke 14. výročí své existence. Rozhodně patří mezi jednu z nejnáročnějších a nejvýpravnějších inscenací v jejich repertoáru. S nápadem na její uvedení přišla herečka Vlasta Žehrová a režie se ujal Lumír Olšovský, který se záměrně snažil držet co nejpevněji velmi kvalitní a ověřené předlohy. Vzhledem k tomu, že zde zazní i několik větších hudebních čísel a hudba vstoupí do děje více jak třicetkrát, můžeme hovořit o inscenaci spíše jako o muzikálu. Hrát se bude v Praze v Branickém divadle, a jelikož je Háta takovým divadlem "na kolečkách", tak i všude po celé republice. Nasmlouváno je prý něco kolem šedesáti termínů.
Tři fasádníci z jihočeských Velhartic pracující v Praze na zvelebování našeho hlavního města si rádi po večerech dopřejí nějaké to povyražení po pražských podnicích. Jednoho dne zavítají i do vyhlášeného grilbaru Diplomat, kde způsobí pořádný poprask. Tonda (Zbyšek Pantůček) sem totiž donese vlastní láhev slivovice, kterou schovává pod stolem. Tam se jim také zvrhne, a když se ji snaží se svíčkou v ruce najít, způsobí požár. S Gustavem (Filip Tomsa) a Honzou (Aleš Háma) prchají pryč bez placení. Po této epizodce se rozhodnou, že se budou nutně muset vzdělat v oblasti společenského chování, aby tak příště mohli do společnosti lépe zapadnout a strávit alespoň jeden večer s dámami na úrovni. Začnou tak hned druhý den, kdy si vyrazí do knihovny. Čeká je tam však nepříjemná potyčka s emeritním profesorem tance a společenské výchovy (Josef Oplt). Ten jim ale, když vidí, jakou mají snahu naučit se slušnému chování, přislíbí pomoc při studiu. Za svým cílem jdou jasným krokem a v jednom z předních módních salónů si také nechají ušít obleky na míru. Odpoledne při práci se jim podaří rozbít okno v jednom z bytů. Seznamují se díky tomu s paní Trčkovou (Vlasta Peterková), která dělá v jednom luxusním podniku šatnářku. Mimo to si ještě vydělává peníze půjčováním bytu třem lehkým dívkám, jejichž záměrem je nalákat tam ženaté muže, které při "šmajchlovačce" okradou. Když se paní Trčková vrací v noci domů, předstírají, že je to jejich manžel a vyprovodí je z okna ven po lešení. Páni fasádníci se své hostitelce svěřují se svým záměrem a ta v tom ucítí šanci. Rozhodne se na to své dámy taky řádně připravit. Nabulíkuje jim, že pro ně má v merku tři gentlemany a že i ony by se měly stát dámami. Ze Zuzany (Ivana Andrlová), která uklízí v nemocnici, se má stát doktorka, Božka (Olga Želenská), která pracuje s laky a acetony, bude dělat profesorku chemie a Marcela (Mahulena Bočanová), která stála dlouho modelem, sehraje akademickou malířku. Každou naučí pár potřebných vět, se kterými by měly vystačit a rovněž jim udělí pár lekcí společenského chování. Blíží se dlouho očekávaný večer, kdy by se páni měli vyhodit z kopýtka a seznámit se s dámami, které jim nachystala paní Trčková. Vše se vyvíjí podle plánu, seznámení, naučená společenská konverzace i vystupování. Celá šestičlenná společnost se skvěle baví. Po tanci a řádně společensky osvěžení se vydají do zapůjčeného bytu. Situace se však mění, tentokrát mají oknem zmizet dívky. Tento plán ale pokazí jeden z okradených mužů (Petr Gelnar), který k bytu přivede i policii (Pavel Vítek). Utéct se tak rozhodne celé osazenstvo bytu. Bohužel si ale nestačili všimnout, že tam už není lešení. Každopádně ani jeden z nich na toto večerní povyražení jen tak nezapomene.
Už poměrně dlouho předtím, než jsme si na představení zašli, jsem četla o přípravách této muzikálové komedie (autorů - výprava: Lucie Loosová, hudba: Evžen Illín a Vlastimil Hála, choreografie: Hana Číčelová, hudební nastudování: Jiří Petr, režie: Lumír Olšovský a další) a byla jsem fakt zvědavá na její zpracování. Film znám totiž velmi dobře a v podání tak skvělých českých herců mi připadá velmi zábavný. Těžko si pak představit jiné herce v jejich rolích. Nicméně jsem do divadla šla s tím, že rozhodně nechci srovnávat. Ale souhlasím s názorem režiséra, že by ve hře měly zaznít notoricky známé repliky z filmu, neboť právě ty dělají Světáky Světákama. Sám Lumír Olšovský k tomu dodává: "Diváci podle mého názoru přijdou s očekáváním vidět přesně ty samé situace příběhu. Kdybychom divákům připravili nějakou schválnost, úpravu, nesli by to asi nemile. Publikum v tomto případě potřebuje slyšet věty, které zná z filmu, proto trvám na precizním dodržování oblíbených hlášek, i když pár jich přece jen v divadelní podobě nelze použít. Většina ale samozřejmě zůstává. Náš divadelní příběh je filmu velice podobný a - doufáme - že bude nejen zábavný, ale i čerstvě nahlédnutý a poctivě odehraný." Věrnost filmové předloze je opravdu patrná, což určitě není nijak na škodu. Vlastně i s tím očekáváním jsem do divadla šla. Hře rozhodně nechyběla hravost, a to hlavně v podání všech tří dam, které si zde "střihly" role lehkých žen. Všechny byly skvělé, že za nimi páni svými výkony znatelně pokulhávali. Prim tu rozhodně měla Olga Želenská, která své Božce vdechla přesně to, co se od ní čekalo. Překvapila mě ale i Ivana Andrlová, která touto rolí výrazně omládla. Nebála bych se říct, že jí to až velmi slušelo. Ostatně stejně jako Mahuleně Bočanové. Nápadité bylo i obsazení zpěváka Pavla Vítka, který nejen, že si zde zazpíval některé "světákovské" šlágry, ale také si spolu s Petrem Gelnarem zahrál pár menších rolí (např.: policistu, milence či vrchního). Zato skupinka třech světáků mě svým obsazením zprvu celkem zarazila; příliš mi herci v tomto obsazení k sobě neseděli - mladý Filip Tomsa jako "kápo", komik Aleš Háma, který nedostal příliš prostoru, aby mohl svůj humor více předvést. Postupně se ale více rozehráli, a nakonec to nebylo tak zlé. Zásluhu na tom má však spíše vtipně napsaný scénář, než osobité výkony. Co se mi ale líbilo, bylo dobře navržené prolínání a střídání prostředí i kostýmů. Celkově bych řekla, že je to velmi podařená a úsměvná inscenace; a to zvláště pro ty, kteří znají i její filmovou předlohu.
Moje hodnocení: 72 %
0 Comments:
Okomentovat
<< Home