"Přelet nad kukaččím hnízdem" - host Severočeského divadla
(Dale Wasserman)
"Inscenace podle Keseyho slavné knihy o svobodě a drzounství." (premiéra 15. února 2013)
Kniha amerického spisovatele Kena Keseyho "Vyhoďme ho z kola ven" (1962) způsobila ve své době jistý otřes v americké kultuře. V 60. letech dorůstala ve Spojených státech mladá generace, která se nechtěla smířit s americkou zahraniční i vnitřní politikou a rovněž se jim příliš nezamlouval obvyklý způsob života, který působil velmi usedle a ctil zákony. Podle režiséra mostecké inscenace Pavla Kheka patří kniha ke dvěma nejsilnějším románům (spolu s Orwellovým 1984), které postihují principy útlaku společnosti na jedince, zákonitosti nesvobody a mechanismy totalitního státního zřízení. Práva na Keseyho jedinečný román zakoupil Kirk Douglas, ale jelikož se spolu nedohodli na filmové podobě, nechal Douglas námět knihy zpracovat do divadelní podoby. Té se ujal Dale Wasserman a jeho divadelní adaptace "Přeletu nad kukaččím hnízdem" měla svou premiéru na Broadwayi už v roce 1963. Hlavní roli rebelujícího McMurphyho tehdy ztvárnil právě Kirk Douglas. Příběh je však divákům mnohem více znám díky výtečnému Formanově filmu z roku 1975 v hlavní roli s Jackem Nicholsonem, nominován v devíti kategoriích na Oscara, z nichž 5 získal - nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli, nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli a nejlepší adaptovaný scénář. Své zpracování si příběh našel i na prknech Městského divadla v Mostě, kde mezi diváky sklidila také mnohá ocenění. V anketě Cena diváka se stala Inscenací roku 2013 a hlavní představitelé Aleš Petráš a Zita Benešová zvítězili v kategorii Nejlepší herec a herečka roku 2013. Letos se inscenace také stala absolutním vítězem Festivalu Young for young 2015. Já využila příležitost při jejich hostování v ústeckém divadle v pátek 13. října 2015.
Do psychiatrické léčebny Oregon State Hospital v Salemu ve státě Oregon (stejné místo je uvedeno v románu a rovněž se zde natáčel i stejnojmenný film - pozn. autora) právě přivedli rebelujícího bouřliváka Randalla Patricka McMurphyho (Aleš Petráš), jemuž byla soudem nařízena léčba. Ten se rozhodl hrát pomateného jenom proto, aby se vyhnul vězení. Zpočátku si myslí, že to byla správná volba a seznamuje se s dalšími spolupacienty. Za jakéhosi vedoucího skupiny považují zdánlivě nejrozumnějšího Dalea Hardinga (Jiří Kraus), který ze všeho nejvíce miluje svou krásnou ženu a chce se jí líbit jako chlap. Jako protipól k němu působí něžný a nevinný Billy Bibbit (Vít Herzina). Za trochu větší blázny by se dali považovat nejstarší Scanlon (Otto Liška), který by rád sestrojil bombu a nechal ústav vyhodit do povětří, a halucinacemi trpící Martini (Jakub Dostál). Skupinku pak doplňují Cheswick (Jakub Koudela) se správnou dávkou drzosti, bývalý rebel Ruckly (Michal Pešek) a hluchoněmý náčelník Bromden (Vuk G. Čelebić), který se drží stranou od ostatních. McMurphy ale brzy zjistí, že to zde nebude procházka růžovou zahradou, jak si myslel, neboť tu vládne pevnou rukou hlavní sestra Ratchedová (Zita Benešová). I když se tváří, že ji jde o blaho jejích svěřenců, potrpí si na pevný řád a nenechá si své pořádky nikým narušit. McMurphy se jí ale rozhodne vzdorovat a své nové přátele z apatie probudit k životu a vzdoru nad pokřiveným systémem. Zorganizuje například basketballový zápas, do kterého zapojí i náčelníka, a snaží se přesvědčit vrchní sestru, aby jim umožnila sledovat baseballový šampionát. Nenechá se odradit, ani když jim televizi náhle vypne. Podaří se mu také získat svolení od Dr. Spiveyho (Jan Beneš) k výletu lodí. Rozhodně ale nesnese ponižování kamarádů sestrou Ratchedovou při společných sezeních. Pustí se tak i do dozorců Warrena (Marcel Rošetzký) a Williamse (Miroslav Večerka), kteří ho i spolu s náčelníkem, který se mu rozhodl pomoci, musí zpacifikovat. Oba dostávají elektrošoky a McMurphy zjišťuje Bromdenovo tajemství. Nejvíce ho však překvapí, když se dozví, že se odsud jen tak nedostane a že jsou zde skoro všichni ostatní dobrovolně. Při návštěvě své dívky Candy (Karolína Herzinová) se domluví na párty, po které se hodlá "zdejchnout". Uplatí ošetřovatele Turkla (Stanislav Oubram) a Candy s sebou vezme nějaký alkohol i kamarádku Sandy (Lilian S.Fischerová). Alkohol udělá své a ráno je všechny nalezne sestra Ratchedová i Flinnová (Veronika Týcová) spolu s oběma dozorci na místě. Billyho přistihne v objetí Candy a začne mu vyhrožovat, že všechno řekne jeho matce. To labilního chlapce vyděsí natolik, že si raději podřízne hrdlo. Pro McMurphyho je to poslední kapka a na vrchní sestru se vrhne, aby ji uškrtil. Záměr se mu nepodaří a je dozorci odveden. Když ho jednou v noci přivezou zpět, leží jeho tělo jen bezvládně v posteli a jeho duše je pryč. Náčelník nechce, aby sloužil sestře Ratchedové jako důkaz jejího vítězství, jak zkrotit neposlušného pacienta, a raději ho polštářem zadusí. Sám se pak rozhodne sebrat veškerou svou sílu a utéci.
Toto představení mi udělalo opravdu radost a nemohla jsem si ho tak nechat ujít. Jednak proto, že si pro svou inscenaci (autorů - překlad: Jaroslav Kořán, úprava: Pavel Khek a Michal Pětík, režie: Pavel Khek, dramaturgie: Michal Pětík, scéna: Michal Syrový, kostýmy: Romana Tůmová, hudba: Vladimír Nejedlý, a další) vybrali krásné a silné téma dle výtečné předlohy, a také proto, že jsem opět mohla vidět soubor mosteckého divadla v akci. Jejich domovskou scénu jsem navštívila bohužel pouze jednou a to již téměř před devíti lety, kdy jsem si zajela na inscenaci "Kladivo na čarodějnice". Tohoto notoricky známého tématu se rovněž ujali se ctí. Perfektně navržená scéna skvěle vystihla atmosféru prostředí a herecké výkony ji jen podtrhly. Aleš Petráš dostal příležitost opravdu skvělé a velké role a zhostil se jí velmi dobře. Nicméně na mě nepůsobil příliš uvolněně a přirozeně, jak bych od výtečníka a rebela McMurphyho čekala, a jak to dokázal úžasný Jack Nicholson. Více na mne zapůsobil i Vuk G. Čelebić, který dostal nejkontroverznější roli mlčenlivého náčelníka. Byl velký, silný, nepřehlédnutelný, přesto jakoby splýval s prostředím. Jeho sdělení, že nepřestal mluvit, ale pouze ho lidi přestali poslouchat, dostalo znatelnější rozměr. Nejvíce mě bavili ve svých skvěle sehraných rolích Otto Liška, Jakub Dostál nebo Jiří Kraus. Výborně do konceptu zapadali a postavy místních pacientů ztvárnili s viditelnou chutí. Dokázali si získat přízeň diváka, což ale rozhodně neměla "v popisu práce" představitelka nenáviděníhodné sestry Ratchedové. Tohoto nepříjemného úkolu se skvěle ujala Zita Benešová. Pod slupkou milého a starostlivého stvoření odhalila temnou a zvrácenou duši člověka, který chce ovládat životy druhých. Na tu zlobu mohla dát ještě o něco větší důraz, ale i tak předvedla výtečný výkon a spolu se svými ostatními kolegy dokázali během více jak dvouhodinového představení vyvolat hned několik různých emocí. Z divadla jsem odcházela s dojmem, že ve mně tato inscenace dost zanechala a to i přesto, že jsem viděla film a tudíž důvěrně znala příběh i tragický konec. Přesto si zde mohou přijít na své i ti, kteří se rádi zasmějí nebo alespoň usmívají. Je zde od každého trochu. Snoubí se zde humor, s bojovnosti a vzdorem, až po emotivně smutný konec. Tato inscenace se určitě povedla a stojí za vidění.
Moje hodnocení: 77 %
"Inscenace podle Keseyho slavné knihy o svobodě a drzounství." (premiéra 15. února 2013)
Kniha amerického spisovatele Kena Keseyho "Vyhoďme ho z kola ven" (1962) způsobila ve své době jistý otřes v americké kultuře. V 60. letech dorůstala ve Spojených státech mladá generace, která se nechtěla smířit s americkou zahraniční i vnitřní politikou a rovněž se jim příliš nezamlouval obvyklý způsob života, který působil velmi usedle a ctil zákony. Podle režiséra mostecké inscenace Pavla Kheka patří kniha ke dvěma nejsilnějším románům (spolu s Orwellovým 1984), které postihují principy útlaku společnosti na jedince, zákonitosti nesvobody a mechanismy totalitního státního zřízení. Práva na Keseyho jedinečný román zakoupil Kirk Douglas, ale jelikož se spolu nedohodli na filmové podobě, nechal Douglas námět knihy zpracovat do divadelní podoby. Té se ujal Dale Wasserman a jeho divadelní adaptace "Přeletu nad kukaččím hnízdem" měla svou premiéru na Broadwayi už v roce 1963. Hlavní roli rebelujícího McMurphyho tehdy ztvárnil právě Kirk Douglas. Příběh je však divákům mnohem více znám díky výtečnému Formanově filmu z roku 1975 v hlavní roli s Jackem Nicholsonem, nominován v devíti kategoriích na Oscara, z nichž 5 získal - nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli, nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli a nejlepší adaptovaný scénář. Své zpracování si příběh našel i na prknech Městského divadla v Mostě, kde mezi diváky sklidila také mnohá ocenění. V anketě Cena diváka se stala Inscenací roku 2013 a hlavní představitelé Aleš Petráš a Zita Benešová zvítězili v kategorii Nejlepší herec a herečka roku 2013. Letos se inscenace také stala absolutním vítězem Festivalu Young for young 2015. Já využila příležitost při jejich hostování v ústeckém divadle v pátek 13. října 2015.
Do psychiatrické léčebny Oregon State Hospital v Salemu ve státě Oregon (stejné místo je uvedeno v románu a rovněž se zde natáčel i stejnojmenný film - pozn. autora) právě přivedli rebelujícího bouřliváka Randalla Patricka McMurphyho (Aleš Petráš), jemuž byla soudem nařízena léčba. Ten se rozhodl hrát pomateného jenom proto, aby se vyhnul vězení. Zpočátku si myslí, že to byla správná volba a seznamuje se s dalšími spolupacienty. Za jakéhosi vedoucího skupiny považují zdánlivě nejrozumnějšího Dalea Hardinga (Jiří Kraus), který ze všeho nejvíce miluje svou krásnou ženu a chce se jí líbit jako chlap. Jako protipól k němu působí něžný a nevinný Billy Bibbit (Vít Herzina). Za trochu větší blázny by se dali považovat nejstarší Scanlon (Otto Liška), který by rád sestrojil bombu a nechal ústav vyhodit do povětří, a halucinacemi trpící Martini (Jakub Dostál). Skupinku pak doplňují Cheswick (Jakub Koudela) se správnou dávkou drzosti, bývalý rebel Ruckly (Michal Pešek) a hluchoněmý náčelník Bromden (Vuk G. Čelebić), který se drží stranou od ostatních. McMurphy ale brzy zjistí, že to zde nebude procházka růžovou zahradou, jak si myslel, neboť tu vládne pevnou rukou hlavní sestra Ratchedová (Zita Benešová). I když se tváří, že ji jde o blaho jejích svěřenců, potrpí si na pevný řád a nenechá si své pořádky nikým narušit. McMurphy se jí ale rozhodne vzdorovat a své nové přátele z apatie probudit k životu a vzdoru nad pokřiveným systémem. Zorganizuje například basketballový zápas, do kterého zapojí i náčelníka, a snaží se přesvědčit vrchní sestru, aby jim umožnila sledovat baseballový šampionát. Nenechá se odradit, ani když jim televizi náhle vypne. Podaří se mu také získat svolení od Dr. Spiveyho (Jan Beneš) k výletu lodí. Rozhodně ale nesnese ponižování kamarádů sestrou Ratchedovou při společných sezeních. Pustí se tak i do dozorců Warrena (Marcel Rošetzký) a Williamse (Miroslav Večerka), kteří ho i spolu s náčelníkem, který se mu rozhodl pomoci, musí zpacifikovat. Oba dostávají elektrošoky a McMurphy zjišťuje Bromdenovo tajemství. Nejvíce ho však překvapí, když se dozví, že se odsud jen tak nedostane a že jsou zde skoro všichni ostatní dobrovolně. Při návštěvě své dívky Candy (Karolína Herzinová) se domluví na párty, po které se hodlá "zdejchnout". Uplatí ošetřovatele Turkla (Stanislav Oubram) a Candy s sebou vezme nějaký alkohol i kamarádku Sandy (Lilian S.Fischerová). Alkohol udělá své a ráno je všechny nalezne sestra Ratchedová i Flinnová (Veronika Týcová) spolu s oběma dozorci na místě. Billyho přistihne v objetí Candy a začne mu vyhrožovat, že všechno řekne jeho matce. To labilního chlapce vyděsí natolik, že si raději podřízne hrdlo. Pro McMurphyho je to poslední kapka a na vrchní sestru se vrhne, aby ji uškrtil. Záměr se mu nepodaří a je dozorci odveden. Když ho jednou v noci přivezou zpět, leží jeho tělo jen bezvládně v posteli a jeho duše je pryč. Náčelník nechce, aby sloužil sestře Ratchedové jako důkaz jejího vítězství, jak zkrotit neposlušného pacienta, a raději ho polštářem zadusí. Sám se pak rozhodne sebrat veškerou svou sílu a utéci.
Toto představení mi udělalo opravdu radost a nemohla jsem si ho tak nechat ujít. Jednak proto, že si pro svou inscenaci (autorů - překlad: Jaroslav Kořán, úprava: Pavel Khek a Michal Pětík, režie: Pavel Khek, dramaturgie: Michal Pětík, scéna: Michal Syrový, kostýmy: Romana Tůmová, hudba: Vladimír Nejedlý, a další) vybrali krásné a silné téma dle výtečné předlohy, a také proto, že jsem opět mohla vidět soubor mosteckého divadla v akci. Jejich domovskou scénu jsem navštívila bohužel pouze jednou a to již téměř před devíti lety, kdy jsem si zajela na inscenaci "Kladivo na čarodějnice". Tohoto notoricky známého tématu se rovněž ujali se ctí. Perfektně navržená scéna skvěle vystihla atmosféru prostředí a herecké výkony ji jen podtrhly. Aleš Petráš dostal příležitost opravdu skvělé a velké role a zhostil se jí velmi dobře. Nicméně na mě nepůsobil příliš uvolněně a přirozeně, jak bych od výtečníka a rebela McMurphyho čekala, a jak to dokázal úžasný Jack Nicholson. Více na mne zapůsobil i Vuk G. Čelebić, který dostal nejkontroverznější roli mlčenlivého náčelníka. Byl velký, silný, nepřehlédnutelný, přesto jakoby splýval s prostředím. Jeho sdělení, že nepřestal mluvit, ale pouze ho lidi přestali poslouchat, dostalo znatelnější rozměr. Nejvíce mě bavili ve svých skvěle sehraných rolích Otto Liška, Jakub Dostál nebo Jiří Kraus. Výborně do konceptu zapadali a postavy místních pacientů ztvárnili s viditelnou chutí. Dokázali si získat přízeň diváka, což ale rozhodně neměla "v popisu práce" představitelka nenáviděníhodné sestry Ratchedové. Tohoto nepříjemného úkolu se skvěle ujala Zita Benešová. Pod slupkou milého a starostlivého stvoření odhalila temnou a zvrácenou duši člověka, který chce ovládat životy druhých. Na tu zlobu mohla dát ještě o něco větší důraz, ale i tak předvedla výtečný výkon a spolu se svými ostatními kolegy dokázali během více jak dvouhodinového představení vyvolat hned několik různých emocí. Z divadla jsem odcházela s dojmem, že ve mně tato inscenace dost zanechala a to i přesto, že jsem viděla film a tudíž důvěrně znala příběh i tragický konec. Přesto si zde mohou přijít na své i ti, kteří se rádi zasmějí nebo alespoň usmívají. Je zde od každého trochu. Snoubí se zde humor, s bojovnosti a vzdorem, až po emotivně smutný konec. Tato inscenace se určitě povedla a stojí za vidění.
Moje hodnocení: 77 %
Harding, Martini, Cheswick, McMurphy a Scanlon (J.Kraus, J.Dostál, alter. R.Madeja, A.Petráš a O.Liška) |
Ruckly, sestra Flinnová, McMurphy, Dr. Spivey, sestra Ratchedová, vzadu náčelník Bromden (M.Pešek, V.Týcová, A.Petráš, J.Beneš, Z.Benešová a V.G.Čelebić) |
vpředu Ruckly, sestra Ratchedova, sestra Flinnová; vzadu Williams, Warren a náčelník Bromden (M.Pešek, Z.Benešová, V.Týcová, M.Večerka, alter. F.Nedbal a V.G.Čelebić) |
McMurphy, Dr. Spivey, Harding, Scanlon, Billy, Martini, Candy a Cheswick (A.Petráš, J.Beneš, J.Kraus, O.Liška, V.Herzina, J.Dostál, K.Herzinová a alter. R.Madeja) |
0 Comments:
Okomentovat
<< Home