(Francis
Veber)
„Dávejte si
pozor, než někoho prohlásíte za blbce a budete se chtít bavit na jeho účet.
Může se vám stát, že blbcem zůstanete na posměch vy sám.“
Na
veleúspěšnou francouzskou hru jsem se vypravila se svojí spolužačkou. Dne 13.
března 2005 jsme se spolu sešly v Praze na hlavním nádraží a přes „Václavák“ se
vypravily směrem k divadlu Bez zábradlí. Čekalo nás odpolední představení (to,
abychom ještě stihly vlak do Č. Budějovic), které začínalo v 15:00.
Hlavní
zápletka příběhu se točí okolo úspěšného vydavatele Pierra Brochanta (Václav
Vydra) a jeho party snobských přátel, kteří si z nudy vymysleli středeční
zábavu. Hru, která spočívala v tom, že týden co týden, jeden z nich pozval ke
stolu „parádního“ blbce, na jehož účet se společnost celý večer dobře bavila.
Příběh této hry začíná v momentě, kdy je řada právě na Pierrovi, který svého
excelentního blbce potkal ve vlaku. Ten však byl jiný než ostatní. Jako jediný
dokázal zamíchat životy této snobské společnosti. Prakticky celý příběh, tedy
jeho divadelní provedení, se odehrává v Brochantově bytě, kterého čeká
zahřívací kolo s jeho blbcem. Na večeři však jít nemůže, neboť si na golfu
uhnal housera, takže si Francoise Pignona (Josef Carda) pozval k sobě do
bytu. Manželka (Jana Boušková) s jejich „nejapnou“ hrou naprosto nesouhlasí,
takže raději vyklidila prostor. Pignon dorazil ve sjednanou dobu, aniž by v
nejmenším tušil, co se na něj chystá. V brašně si přinesl fotky svých výtvorů –
maket ze sirek představující světově známé stavby, o kterých dokáže
neuvěřitelně nudně vyprávět, a navíc poplete všechno, co mu přijde pod ruku.
Tím postupně dochází k neuvěřitelným zápletkám mezi všemi zúčastněnými, a
především Brochantův život se začíná obracet vzhůru nohama. Na začátku všeho je
podezření, že je mu žena nevěrná. Tím se do děje zapojí i další postavy. Rodinný
přítel a nakladatel Just Leblanc (Rudolf Hrušínský), Marléne (Jana
Švandová) coby Pierrova bývalá milenka, a hlavně exekutor Koníček – Cheval
(Zdeněk Žák), který u všech budí opravdu velký respekt. Ale ve finále,
všechno zlé je k něčemu dobré, a tak se i Brochant ze všech situací poučí.
Pozvání na středeční večeři, které mělo být zrušeno, se přeci jenom naposledy
uskutečnilo. Blbcem ale nebyl Pignon, byl jím… ;-)
Úžasná
hra ve výborném nastudování režiséra Jiřího Menzela a podle překladu
Antonie Miklíkové Görök byla i se skvělým hereckým obsazením naprosto
jedinečným zážitkem a příjemným počechráním bránic. Tolik gagů a promyšlených
zápletek v jedné hře vždy slibuje skvělou podívanou. Herecký projev Václava
Vydry se již od skvělé úvodní scény se sifonem jen stupňoval a nabýval těch
nejvyšších hodnot. Odehrát téměř celé představení v předklonu a ani na moment
nezapomenout na neuvěřitelnou bolest v zádech (která nepatřila herci, ale
postavě), si jistě zaslouží velké uznání. I s Pignonem a především náročným
textem jeho role, se jeho představitel, Josef Carda, velmi dobře popral.
I ostatní, kteří neměli tak velký prostor předvést své herectví, si mohli
odehrát minimálně jednu skvělou scénu, kterou si, pro pobavení diváků, vskutku
vychutnali. Jedinou malou výhradičku bych měla k malému hereckému prostoru
postavy Brochantovi manželky (Jana Boušková), které na začátku patřil
víceméně jen odchod ze scény, v další scéně jen sbalení kufrů a na závěr jenom
hlas v telefonu. Nic to však nemění na celkovém zážitku z výborně sehrané
komedie, která mi ve vzpomínce ještě dlouho zůstane. Co scéna, to minimálně
jeden skvěle podaný gag. Pokud se chcete opravdu pobavit a od srdce zasmát,
zajděte místo večeře na představení, kde vám naservírují toho nejlepšího „Blbce
k večeři“.
Moje hodnocení: 89 %
 |
| Pignon a Brochant (J.Carda a V.Vydra) |
 |
| Brochant a Leblanc (V.Vydra a R.Hrušínský) |
 |
| Pignon a Brochantová (J.Carda a J.Boušková) |
 |
| Pignon a
Koníček (J.Carda a J.Žák) |
