"Lebka z Connemary" - host Činoherního studia
(Martin McDonagh)
„Zabil Mick Dowd před sedmi lety svou ženu nebo ne? Více se dozvíte v této černočerné komedii s detektivní zápletkou.“ (premiéra 24. února 2007)
Přestože se Martin McDonagh narodil v Londýně, je považován za irského dramatika. S Irskem ho pojí prostředí jeho her, ale také jeho rodiče, kteří z této severní oblasti pochází. Zajímavé na tomto dramatikovi je také fakt, že divadlo spíše nesnášel, vždy preferoval film, a přesto se může řadit mezi nejhranější autory současnosti. Jenom v České republice se hraje 6 ze 7 jeho her a to hned na několika scénách; kromě pražských i například v Brně, Českých Budějovicích, Chebu, Mladé Boleslavi, Opavě, Ostravě nebo Plzni. Já zatím viděla první část tzv. Connemarské trilogie "Krásku z Leenane" v nastudování Jihočeského divadla a doufám, že se v budoucnu dostanu i na její třetí část „Osiřelý západ“, kterou má ve svém repertoáru pražský Činoherní klub. Tato inscenace také měla u kritiků největší úspěch. Může o tom svědčit druhé místo v anketě Divadelních novin o nejlepší inscenaci roku, ale také nominace na ceny Alfreda Radoka v kategoriích Inscenace roku a Mužský herecký výkon roku (nominován na ni byl Jaromír Dulava za ztvárnění Colemana Connora). ČK rovněž nastudoval i jeho další hru, např. „Pana Polštáře“. Na druhý díl Connemarské trilogie jsem se na hostující soubor Švandova divadla vypravila 4. prosince 2007. Druhou McDonaghovou trilogií je tzv. Aranská trilogie, z níž jsem měla možnost shlédnout, rovněž v Č.Budějovicích, její první část – "Mrzáka Inishmaanského". Dalšíma dvěma jsou „Poručík z Inishmoru“ a „Smrtky z Inisheeru“.
Na návštěvu do stavení Micka Dowda (Martin Sitta) právě přišla MaryJohnny Raffertyová (Johanna Tesařová j.h.). Při své „duchaplné“ debatě o počasí se nezapomínají posilňovat alkoholem. Jinak celkem klidnou hladinu nudného odpoledne rozčeří až vpád přihlouplého Maryina vnuka, Mairtina Hanlona (Jan Jankovský j.h.). Ten dorazí celý nadšený se zprávou, že bude Mickovi pomáhat s vykopáváním hrobů. Práce to není nijak příjemná, ale jednou za sedm let je potřeba vykopat staré hroby, aby místo nich mohli vzniknout nové. Jedním z hrobů, které mají být odkryty, je i hrob Mickovy manželky Oony. O její smrti se vedly všelijaké řeči a bylo s ní spojeno i obvinění, že ji Mick zavraždil. Aby tedy svou práci mohl vykonat, musí na něj dohlédnout místní „Colombo“ Thomas Hanlon (Milan Kačmarčík), bratr Mairtina. Šok pro všechny však nastane v momentě, kdy vykopou Oonin prázdný hrob. Nastává tedy otázka, kdo a proč odnesl její kosti? Při rozbíjení lebek se Mick od Mairtina dozvídá zajímavé skutečnosti, které ho doženou k tomu, že svého pomocníka pozve na noční projížďku. Vrací se sám a na uklidněnou do sebe „kopne“ panáka. Téměř vzápětí přichází MaryJohnny, ale i Thomas, který chce pomocí intriky získat Mickovo přiznání k vraždě manželky. Málem by se mu to podařilo, ale zapomněl si tužku, tolik potřebnou k jednomu podpisu; a navíc do dveří vstoupí…
Vzhledem k tomu, že jsem se již dvakrát s dílem Martina McDonagha setkala, věděla jsem, že o černý humor, ale i drsné výstupy nebude nouze. Mile překvapená jsem ale byla z obsazení Johanny Tesařové, která je členkou ND a která mě zaujala již v muzikálu "Cikáni jdou do nebe". Otravnou známou, která předstírá přátelství proto, aby měla možnost upít z cizích zásob, zvládla skvěle. Vážnou tvář a výraz, který příliš nedává nahlédnout do duše, dokázal výborně udržet i Martin Sitta. O poznání uvolněnější projev měli představitelé bratrů Hanlonových. Thomase, karikaturku znamého Colomba, která by se zároveň chtěla podobat i hrdinům amerických filmů, úspěšně ztvárnil Milan Kačmarčík a jeho mladšího, a ještě tupějšího, bratra se ujal ústecký činoherec Jan Jankovský. Z blboučkého hošíka dostal i drsného rozbíječe lebek, který vydrží víc, než by se mohlo zdát. Přestože jediná ženská role neměla do děje tolik co říct jako zbývající tři, své místečko si zde našla, a i jednoduchými dialogy pomohla příběh odlehčit. V inscenaci (autorů – překlad: Julek Neumann, dramaturgie: Olga Šubrtová j.h., režie: Martin Glaser j.h., výprava: Jaroslav Bönish, produkce: Aneta Juščíková, inspice: Petra Štanclová a další) byla použita hudba Alana Silvestriho a Marylina Mansona.
Moje hodnocení: 65 %
„Zabil Mick Dowd před sedmi lety svou ženu nebo ne? Více se dozvíte v této černočerné komedii s detektivní zápletkou.“ (premiéra 24. února 2007)
Přestože se Martin McDonagh narodil v Londýně, je považován za irského dramatika. S Irskem ho pojí prostředí jeho her, ale také jeho rodiče, kteří z této severní oblasti pochází. Zajímavé na tomto dramatikovi je také fakt, že divadlo spíše nesnášel, vždy preferoval film, a přesto se může řadit mezi nejhranější autory současnosti. Jenom v České republice se hraje 6 ze 7 jeho her a to hned na několika scénách; kromě pražských i například v Brně, Českých Budějovicích, Chebu, Mladé Boleslavi, Opavě, Ostravě nebo Plzni. Já zatím viděla první část tzv. Connemarské trilogie "Krásku z Leenane" v nastudování Jihočeského divadla a doufám, že se v budoucnu dostanu i na její třetí část „Osiřelý západ“, kterou má ve svém repertoáru pražský Činoherní klub. Tato inscenace také měla u kritiků největší úspěch. Může o tom svědčit druhé místo v anketě Divadelních novin o nejlepší inscenaci roku, ale také nominace na ceny Alfreda Radoka v kategoriích Inscenace roku a Mužský herecký výkon roku (nominován na ni byl Jaromír Dulava za ztvárnění Colemana Connora). ČK rovněž nastudoval i jeho další hru, např. „Pana Polštáře“. Na druhý díl Connemarské trilogie jsem se na hostující soubor Švandova divadla vypravila 4. prosince 2007. Druhou McDonaghovou trilogií je tzv. Aranská trilogie, z níž jsem měla možnost shlédnout, rovněž v Č.Budějovicích, její první část – "Mrzáka Inishmaanského". Dalšíma dvěma jsou „Poručík z Inishmoru“ a „Smrtky z Inisheeru“.
Na návštěvu do stavení Micka Dowda (Martin Sitta) právě přišla MaryJohnny Raffertyová (Johanna Tesařová j.h.). Při své „duchaplné“ debatě o počasí se nezapomínají posilňovat alkoholem. Jinak celkem klidnou hladinu nudného odpoledne rozčeří až vpád přihlouplého Maryina vnuka, Mairtina Hanlona (Jan Jankovský j.h.). Ten dorazí celý nadšený se zprávou, že bude Mickovi pomáhat s vykopáváním hrobů. Práce to není nijak příjemná, ale jednou za sedm let je potřeba vykopat staré hroby, aby místo nich mohli vzniknout nové. Jedním z hrobů, které mají být odkryty, je i hrob Mickovy manželky Oony. O její smrti se vedly všelijaké řeči a bylo s ní spojeno i obvinění, že ji Mick zavraždil. Aby tedy svou práci mohl vykonat, musí na něj dohlédnout místní „Colombo“ Thomas Hanlon (Milan Kačmarčík), bratr Mairtina. Šok pro všechny však nastane v momentě, kdy vykopou Oonin prázdný hrob. Nastává tedy otázka, kdo a proč odnesl její kosti? Při rozbíjení lebek se Mick od Mairtina dozvídá zajímavé skutečnosti, které ho doženou k tomu, že svého pomocníka pozve na noční projížďku. Vrací se sám a na uklidněnou do sebe „kopne“ panáka. Téměř vzápětí přichází MaryJohnny, ale i Thomas, který chce pomocí intriky získat Mickovo přiznání k vraždě manželky. Málem by se mu to podařilo, ale zapomněl si tužku, tolik potřebnou k jednomu podpisu; a navíc do dveří vstoupí…
Vzhledem k tomu, že jsem se již dvakrát s dílem Martina McDonagha setkala, věděla jsem, že o černý humor, ale i drsné výstupy nebude nouze. Mile překvapená jsem ale byla z obsazení Johanny Tesařové, která je členkou ND a která mě zaujala již v muzikálu "Cikáni jdou do nebe". Otravnou známou, která předstírá přátelství proto, aby měla možnost upít z cizích zásob, zvládla skvěle. Vážnou tvář a výraz, který příliš nedává nahlédnout do duše, dokázal výborně udržet i Martin Sitta. O poznání uvolněnější projev měli představitelé bratrů Hanlonových. Thomase, karikaturku znamého Colomba, která by se zároveň chtěla podobat i hrdinům amerických filmů, úspěšně ztvárnil Milan Kačmarčík a jeho mladšího, a ještě tupějšího, bratra se ujal ústecký činoherec Jan Jankovský. Z blboučkého hošíka dostal i drsného rozbíječe lebek, který vydrží víc, než by se mohlo zdát. Přestože jediná ženská role neměla do děje tolik co říct jako zbývající tři, své místečko si zde našla, a i jednoduchými dialogy pomohla příběh odlehčit. V inscenaci (autorů – překlad: Julek Neumann, dramaturgie: Olga Šubrtová j.h., režie: Martin Glaser j.h., výprava: Jaroslav Bönish, produkce: Aneta Juščíková, inspice: Petra Štanclová a další) byla použita hudba Alana Silvestriho a Marylina Mansona.
Moje hodnocení: 65 %
 |
| Mick, Mairtin a MaryJohnny (M.Sitta, J.Jankovský a J.Tesařová) |
 |
| Mick Dowd (M.Sitta) |
 |
| Mick, Thomas a MaryJohnny (M.Sitta, M.Kačmarčík a J.Tesařová) |
posted by lucifer at 22:15
0 Comments:
Okomentovat
<< Home