"Jekyll a Hyde" - Hudební divadlo Karlín

(Frank Wildhorn, Leslie Bricusse a Adam Novák)

„Mé dvě tváře o mě denně zápasí…a já cítím, jak mi mezi prsty uniká mé původní a lepší já, a že mě ovládá mé druhé a horší já.“ (premiéra 11. března 2005, ale bylo i několik předpremiér 4.3.-neveřejná, 5.3., 9.3. a 10.3.)

Byly doby, kdy jsem chodívala do divadla pouze na muzikály. Až doposud jsem měla možnost jich vidět celou řadu; nyní však raději dávám přednost činohře. Náhoda, bohužel zapříčiněná nemocí, mě dovedla na mnou předem nijak neplánovanou návštěvu dalšího muzikálu a zároveň také divadla, které už jsem chtěla delší dobu navštívit. Kolem Hudebního divadla Karlín jsem několik let projížděla, když jsem tudy jezdila do školy. Viděla jsem, jak se rekonstruuje a také si plánovala, že se do něj jednou budu muset podívat. Příležitost se naskytla právě 1. prosince 2007, na kdy byla (jak jsem o den dřív zjistila) plánována derniéra muzikálu Jekyll a Hyde. Byl to celodenní výlet do Prahy, jež byl zakončen právě odpoledním hudebním představením. Jisté obavy panovaly z obsazení Daniela Hůlky, neboť svou roli již delší dobu nehrál ani nezkoušel. Na derniéru však dorazil. Premiéra muzikálu byla naplánována v Kongresovém centru Praha (provizorní scéna HDK) o den dříve, neboť pozvání přijali i autoři – skladatel Frank Wildhorn a libretista Leslie Bricusse. Podkladem pro jejich dílo se stala kniha Roberta Louise Stevensona „Podivný případ doktora Jekylla a Hydea“ vydaná v roce 1886. Do muzikálového světa byla uvedena 24. května 1990 v Alley Theatre v Houstonu v americkém Texasu a v roce 1997 měla premiéru i na Broadwayi (1500 repríz). O jejím velkém úspěchu svědčí i rozšíření do dalších koutů světa včetně Evropy (Švédsko, Japonsko, Kanada, Jižní Korea, Řecko, Holandsko, Německo, Rakousko, Velká Británie, Austrálie, Mexiko a další). Čeština je desátý jazyk, do kterého bylo libreto přeloženo.

Ocitáme se v nemocnici, kde leží i duševně chorý otec doktora Henryho Jekylla (Daniel Hůlka). Svému synovi umírá před očima, ale ten se díky jeho chorobě zabývá vývojem receptu na potlačení části osobnosti. Věří, že v každém člověku jsou dvě části osobnosti – dobrá a zlá. Jeho výzkum a nově vyvinutý lék by měl dokázat oddělit složku zla od dobra. Snaží se svou teorii obhájit před nemocniční radou a přesvědčit je, aby mu poskytli podporu při jeho pokusech, které je nutné provádět na lidech. Ti ho v jeho experimentech však nijak nepodpoří. Večer se koná večírek na počest jeho zasnoubení s Emmou (Iveta Dufková), dcerou jeho kolegy sira Denverse (Petr Dopita), jenž byl jediným, kdo se při hlasování na radě zdržel hlasování. Od této chvíle to s ním jde ráz na ráz. Jeho nejlepší přítel John Utterson (Tomáš Bartůněk) ho na rozlučku se svobodou zavede do jednoho z místních vykřičených domů. Zde se mu Spider (Jan Urban) spolu s Nellie (Vlasta Peterková) snaží podstrčit své nejlepší „zboží“ – Lucy (Míša Nosková). Jekyll o ni nemá zájem, ale přesto v ní zanechá velmi silný dojem. Nabídne jí své přátelství a jako důkaz toho ji nechá svou vizitku, s tím že za ním může kdykoliv přijít. Přestože by si pro své pokusy mohl snadno sehnat jakoukoliv ztracenou existenci, rozhodl se experiment vyzkoušet přímo na sobě. Pozřel ampuli s látkou, která v něm během několika okamžiků probudila jeho zrůdné já – Edwarda Hydea. Ten vyráží v noci do ulic a kromě toho, že svádí Lucy ke svým ďábelským choutkám, bestiálně vraždí ty, co mu přijdou do cesty. Jeho první obětí se stal biskup (Vít Němec), který byl Hydem potrestaný za svou slabost pro malé děti. Mezi jeho další oběti patří i další členové rady – například generál Glossop (Oldřich Král), lady Beaconsfieldová (Vlasta Peterková) nebo lord Savage (Jiří Schoenbauer). Henrymu se jeho výzkum začíná vymykat z rukou; léky přestávají působit a nedokáže se svému horšímu já, Hydeovi, ubránit. Dokonce se snaží před ním uchránit i Lucy. Napíše jí dopis, aby rychle zmizela daleko z města. Ta bohužel ale nestačí jeho přání splnit a Hyde si tak vybere další oběť. Henry Jekyll stále doufá, že Edwarda přemůže pomocí své vůle a léků, které vynalézá. Když však ale zjistí, že tento boj je marný, raději zabije sám sebe a tím i Hydea. V dalších rolích se objevili například i Miro Grisa (sir Archibald Proops) nebo Antonín Hardt (sluha Poole).

Moc jsem se těšila na návštěvu Karlínského divadla a musím říct, že prostory hlediště opravdu stály za to. Tak si představuji každé správné divadlo – přízemí, balkón, lóže a celý interiér krásně vyzdoben malbami a reliéfy. Přestože jsme seděli skoro až nahoře na balkóně, měli jsme před sebou celou scénu jako na dlani. O přestávce jsme si mohli prohlédnout nově zrekonstruované prostory, jejichž hrubá úprava mě celkem překvapila. V kontrastu s hledištěm působily nedodělaným dojmem. Šedé betonové desky po celém obvodu navozovaly pocit holostavby, jež zdobily pouze fotografie z představení, která se zde za několik desítek let odehrála. Ale abych se zase vrátila k hodnocení muzikálu „Jekyll a Hyde“. Hudba, o kterou se postaral Symfonický orchestr HDK spolu s Orchestrem Karla Vlacha a pod vedením Alexandera Freye, se mi moc líbila. Dokázala vyvolat napětí, se kterým se ale bohužel vizuální provedení příliš neztotožnilo. Všichni působili příliš staticky, situaci akorát místy zachraňoval taneční ansámbl divadla. Zpěvem však vše vynahradili. Především musím ocenit výkon Daniela Hůlky. Přestože měl pár drobných výpadků textu, zvládl svůj „dvojpart“ dokonale; obzvláště v „Konfrontaci“, kde zpíval duet sám se sebou byl naprosto jedinečný. Smekám. Velmi mě překvapila svým zpěvem i hereckým projevem Míša Nosková. Od chvíle, kdy se na jevišti objevila postava Lucy, jsem se těšila na každý její další výstup, neboť ta, do jinak nepříliš poutavého příběhu, vnesla ten správný náboj. Výkonům skvělých zpěváků jako je Petr Dopita nebo Tomáš Bartůněk není vůbec co vytknout. Ani o kvalitách Ivety Dufkové nikdo nemusí pochybovat; přesto se mi její zpěv zdál na operetu příliš operní. Kromě zpěvu a výkonů hlavních představitelů bych chtěla ocenit i naprosto úžasně navrženou scénu a kostýmy, které dokázaly předvést hned několik různých prostředí od ulic Londýna, přes nemocnici, nevěstinec až po Jekyllovu laboratoř. Myslím si ale, že možnost nastudování tohoto broadwayského muzikálu, kterou HDK dostalo, mohli její tvůrci (dramatizace: Steve Cuden a Frank Wildhorn, scénář a texty písní v originále: Leslie Bricuse, český překlad a texty: Adam Novák, režie: Rino Brezina, choreografie: Helena Brousková, hudba: Frank Wildhorn, hudebně nastudoval a dirigoval: Alexander Frey, orchestrace: Kim Schanberg, aranžmá: Jason Howland, scéna a kostýmy: Lucie Loosová, sbormistr: Irena Pluháčková, zvuková režie: Petr Košař, světelná režie: Pavel Dautovský) využít ještě o něco lépe.
Pozn.: Rino Brezina je švédský režisér německého původu a s českými kořeny. Alexander Frey, žák Leonarda Bernsteina, je nyní světově uznávaným americkým dirigentem.
Moje hodnocení: 81 %

dr. Jekyll (D.Hůlka)

Lucy a Hyde (M.Nosková a D.Hůlka)

John a Poole (T.Bartůněk a A.Hardt)

Emma, Hyde, Lucy a spol. (I.Dufková, D.Hůlka a M.Nosková) - derniéra