Divadlo a já 2004-2015: "Miláček Anna" - host Severočeského divadla

(Marc Camoletti)

"Světově proslulá komedie o tom, že není šikovné přivést si domů milence právě, když má váš manžel v ložnici svou přítelkyni." (premiéra 20. listopadu 2009)

Je to právě rok, co pražské Divadlo Palace uvedlo tuto velmi oblíbenou bulvární komedii. Do Ústí nad Labem ji dovezli 18. listopadu 2010 a já si ji rozhodně nechtěla nechat ujít. Ze všeho nejvíc mě zaujalo skvělé obsazení, ale také to, že jsem se chtěla opravdu dobře pobavit a uvolnit. V případě úspěšného autora Camolettiho (1923-2003) to byla sázka celkem na jistotu. Tento francouzský dramatik, narozený ve švýcarské Ženevě v rodině italského původu, se nejvíce proslavil svou klasickou fraškou "Létající snoubenky". Tato hra byla dokonce v roce 1991 zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako nejhranější francouzský titul na světě. I jiné jeho hry (např.: "Dobrá Anna", "A do pyžam!", "Na správné adrese", "Dva na kanapi", "Když ty, tak já taky", "Modré z nebe", "Pomocnice v domácnosti" a další) byly a jsou stále velmi úspěšné a Camoletti za ně posbíral mnohá ocenění. Jeho díla byla navíc přeložena do 55 světových jazyků a některá byla i zfilmována (pro "Čtyři na kanapi" napsal scénář a sám ho i režíroval).

Právě jsme se ocitli v bytě manželů Jacqueline (Vanda Hybnerová) a Bernarda (Jakub Prachař), kteří spolu prožívají, jak se na první pohled zdá, dobře fungující a harmonický vztah. Dokonce spolu plánují návštěvu manželčiných rodičů a to tak, že by místo autem vyrazili vlakem. Avšak pod vlídnou maskou nadšení, lásky a oddanosti se skrývají úplně jiné úmysly. Bernard se domluví se svou milenkou Brigitte (Linda Rybová), aby mu v dohodnutý čas zavolala a on to mohl svést na neodkladnou záležitost v práci. Najednou to vypadá, že k rodičům pojede Jacqueline sama. Jak se zdá, vše nasvědčuje tomu, že o víkendu nebude nikdo doma, a tak se rozhodnou dát volno i své služebné Anně (Martina Hudečková), které přidají nějaké peníze na cestu k rodičům. Všichni však pod vidinou volného kvartýru chtějí využít skvělé příležitosti. Anně se k rodičům nechce cestovat, také by si ráda získané peníze ušetřila, a navíc má ten volný byt celý k dispozici. Takovou šanci rozhodně musí využít. Do bytu se však vrací i Bernard se svou milenkou, která ani netuší, že je její nový přítel ženatý. Anně se prozatím podaří včas schovat. Aby toho ale nebylo málo vrací se z nádraží i Jacqueline, která se rodičům omluvila a raději zavolala svému milenci, kytaristovi Robertovi (Saša Rašilov), aby mohli být spolu sami tentokrát u ní doma. To už se začíná situace komplikovat; zvláště když si chce Brigitte prohlédnout "svůj nový" byt pokoj po pokoji. Už ani Anna nestačí unikat, a tak se spolu obě ženy setkají. Teď už je tedy i Anna ve hře a jako správná služebná si vezme na starost hlídání celé zapeklité situace. Hlavně se snaží, aby se oba páry spolu nepotkali. Hemžení po bytě je čím dál tím víc, takže se každou chvíli někdo s někým potká. Anna však vždy pohotově situaci zachrání. Postupně se tak například z Jacqueline "stává" Bernardova sestra pracující kdesi v Africe, z Anny a Brigitte "jsou" rázem sestřenice nebo Robert je vlastně "soused z dolního patra", kterému předělávají koupelnu, a tak ho Anna pustila do jejich, stejně jako o něco dříve pustila do bytu i Brigitte, "sousedku z horního patra". Nic ale netrvá věčně a pomalu ale jistě se začíná schylovat k nejhoršímu. Anna však na své pány nastraží určitou léčku s tím, že se jejich partneři mají vracet domů a oni by tak měli rychle zmizet, když tu vlastně neměli být. Stejně tak musí zmizet i jejich milenci. Jacqueline spěchá na nádraží, aby ji tam mohl Bernard vyzvednout. Manželství se zdá být zachráněno, ale ani pro Brigitte a Roberta není vše ztraceno. Oba v sobě našli určité zalíbení, tak proč to nedat dohromady. A Anna? Ta si může jen mnout ruce nad dobře odvedenou prací.

Ze všeho nejraději se chodím do divadla pobavit, a tak si i příjemně zarelaxovat. Komedie plná divokých zápletek, mnohého předstírání, tajností a lží, navíc v tak skvělém obsazení slibuje tedy tu pravou podívanou. Nemýlila jsem se. Všichni protagonisté se ve svých rolích řádně vyřádili. Kvality Martiny Hudečkové jsem na divadelních prknech mohla obdivovat bohužel zatím jen v jedné hře ("Chudák manžel"), znám ji především z dabingu. Je to správný živel a role služebných a podobných typů, které obvykle dostává, jí skvěle sedí. I Vandu Hybnerovou jsem měla možnost vidět již v nějakých divadelních hrách ("BASH" a "Hamlet"), bohužel spíše v těch vážnějších. O to víc mě potěšilo, že zde mohla předvést i svůj komediální talent. Do role ordinérní Jacqueline se zakousla opravdu s chutí a velmi mě bavila. Ne že bych měla ráda podobné typy blbých blondýn, jak ji ztvárnila Linda Rybová, ale styl, jakým se toho chopila, byl fakt jedinečný. Mluva i gesta přesně vystihly, co měly. Páni herci za dámami jen lehounce pokulhávali, neboť všechny byly opravdu skvělé a bylo na nich vidět, že je to opravdu baví. Nicméně i oni dostali skvělou příležitost se vyřádit, čehož se také s hravostí sobě vlastní úspěšně chopili. Se svými hereckými, i životními, partnerkami se výtečně doplňovali. Scéna jednoho bytu se spoustou dveří ve stylu afrického safari plně postačila k mnohým střetnutím i k nápaditému "splynutí" služebné Anny. Hra (autorů - překlad: Jaromír Janeček, režie: Zdeněk Tyc, výprava: Martin Černý, hudba: Jan Ponocný a další) byla prostě příjemným uvolněním.
Moje hodnocení: 82 %