19 června 2010

"Divotvorný hrnec" - Severočeské divadlo

(Edgar Yip Harburg, Fred Saidy, Burton Lane)
"Příběh o lásce, ale také o aroganci a bezohlednosti, který je plný pohádkového tajemství." (premiéra 13. února 2009)
Na úplný závěr divadelní sezóny 2009/2010 jsem si nechala opravdu poslední představení Divotvorného hrnce v nastudování našeho Severočeského divadla. Přestože mělo už v březnu svou derniéru, byla pro velký zájem diváků naplánována 15. června 2010 ještě "repríza derniéry". Toto výjimečné představení mi udělalo radost, neboť mě mrzelo, že jsem "Divohrnec" nestihla právě do jeho letošní derniéry. Chtěla jsem vidět, jak si u nás poradili s tímto vděčným a divácky úspěšným americkým muzikálem, který byl prvním "opravdovým" muzikálem jak v Evropě, tak i u nás. Dne 6. března 1948 (rok po premiéře na Broadwayi) ho ve svém geniálně vtipném překladu uvedli na jeviště Jiří Voskovec a Jan Werich. Bohužel to však také byla poslední premiéra Divadla V+W a zároveň také poslední spolupráce těchto dvou českých velikánů. Jak v jeho pražské premiéře a dalších nastudováních zaznělo i zde několik známých evergreenů (např.: "Tam za tou duhou", "Jakpak je dnes u nás doma", "Skřivánku náš", "S čertem si hrát", "Není-li tu ta..." a další). Kromě hudby a písní je zde vsazeno hlavně na výkon, a především humor, vodníka Čochtana, který nahradil irského skřítka Oga z původní verze. V Ústí nad Labem tuto roli svěřili známému ústeckému komikovi Josefu Aloisovi Náhlovskému, který vodníka pojal trochu jinak než jeho první představitel Jan Werich. O něco více však svým výkonem zaujala rovněž Ústečanka a členka divadla Semafor Jolana Smyčková. Za Káču byla totiž navržena do širší nominace na letošní prestižní Cenu Thálie.
Do Ameriky, do Štědré doliny ve státě Missitucky, právě přijíždí Josef Novák (Petr Matuszek) se svou dcerou Káčou (Jolana Smyčková). Zatímco on řeší, kde by se mohli usadit a kam by mohl zakopat svůj kouzelný hrnec plný zlata, který si na nějaký čas "vypůjčil" od jihočeského vodníka Čochtana (Josef Alois Náhlovský), místní domorodce trápí spíše problém s dražbou jejich půdy. Nemají dost peněz, aby ji mohli v konané dražbě koupit a tak netrpělivě čekají na Woodyho Rychtarika (Martin Matoušek), který slíbil potřebný obnos sehnat. Vrací se sice s penězi, ale několik málo dolarů ještě chybí. Káča je nabídne ze svého a zhatí tak plány senátora Randalla (Tomáš Ondřich), jehož na dražbě zastoupil Buzz Collins (Karel Fieweger). Místní komunita i díky tomuto gestu přijme oba přistěhovalce mezi sebe a na důkaz vděčnosti Novákovi nabídnou jím požadovaný kousek půdy. Ten doufá, že zakopáním pokladu zbohatne a zajistí tak své dceři slušné věno. Netuší však, že za nimi přeplaval oceán i Čochtan, který chce svůj hrnec zpátky. Zanedlouho se i senátor Randall přijel osobně přesvědčit, jak je to s jediným kusem země, který se mu nedaří získat k vlastnímu prospěchu. Káča zlému a mocichtivému Randallovi nepřeje nic jiného, než aby zčernal. Náhodou však své přání vysloví nad kouzelným hrncem, který tak jedno ze tří možných přání okamžitě splní. Senátor je rázem černý jako bota a mizí v nedalekých lesích. Tam se potkává s Čochtanem, který se ho pokusí snadným kouzlem napravit. Mezitím se začíná mezi Káčou a Woodym po prvotním zajiskření rozvíjet hlubší vztah, který jim může Woodyho němá sestra Susan (Hana Šimánová) jen závidět. Ta navíc náhodou objeví zakopaný hrnec a sama ho schová na bezpečném místě v lese. Avšak i ona se tam potká s vodníkem, kterému se dost nápadně zapalují lýtka. Aniž by tušil, vysloví přání, aby mohla mluvit, přímo nad hrncem. Susan se vrací řeč a Čochtanovi hrnec. Vše se zdá být na dobré cestě a dokonce se i chystá svatba Káči a Woodyho, jenže na ni vtrhne bez ohlášení Collins i se šerifem (Radek Konař) a chystají se zatknout nevěstu obviněnou z čarodějnictví. V pravou chvíli se tu ocitne napravený senátor a vše urovná. Zbývá už jen poslední přání a těžké Čochtanovo rozhodnutí. Nakonec ale přeci jen obětuje svou nesmrtelnost a se Susan si začne užívat pravého lidského života. Randallovi se vrací původní podoba, Káča se provdá i bez věna a Novák se rozhodne vrátit zpátky domů do Čech.
V dalších rolích hráli - Harold, černý sluha: Tomáš Brázda, Joe: Anton Orechov, Diana a Karolína: Helena Culková a Romana Pilařová, Mary: Eva Boháčková, Bellinda: Věra Páchová, Robert: Pavel Machát a taneční company).
Když jsem viděla plakát, který zval na tento muzikál, nevěděla jsem, co si o něm mám myslet. Jako by spíše lákal na nějakou Pobřežní hlídku. Snad mě i trochu odrazoval od návštěvy, kterou jsem tak oddalovala, až bylo nakonec málem pozdě. Naštěstí si ale muzikál (autorů - libreto: E. Y. Harburg a F. Saidy, překlad: Jiří Voskovec a Jan Werich, úprava a režie: Radek Balaš, dirigent: Pavel Kantořík, choreografie: Radek Balaš, spoluchoreografie a nastudování tanečních čísel: Linda Fikar Stránská, výtvarník scény: Jan Kříž, výtvarník kostýmů: Jolana Schofield Izbická, sbormistr: Luděk Trsek, korepetice: Luděk Trsek a další) zachoval svou pohádkovost a s plakátem neměl nic společného. Zajímavým nápadem bylo zasadit děj do Ameriky konce 60. let, do doby hippies, což bylo patrné vesměs jen v jedné hromadné scéně, kdy si "květinové děti" zapálili společného jointa. Jinak mi ale tento nápad přišel tak trochu nedotažený. Mezi silné stránky představení ale určitě patřila hudba, kostýmy a hlavně scéna s několika zajímavými nápady (např.: kašna a veřejná umyvadla, ze kterých se vynořil Čochtan). V neposlední řadě je však třeba ocenit výkony. Mě teda rozhodně nejvíce zaujala Jolana Smyčková, jíž role Káči opravdu slušela. Výborně své hudební party odzpívala a rovněž předvedla velmi slušný herecký výkon. Naprosto skvěle ji také doplňovali další dva ověření zpěváci Martin Matoušek a Petr Matuszek. S Martinem jsem se setkala již v muzikálu Sugar, kde se mi tedy líbil ještě o něco více, zatímco Petr pro mě byl zcela novou tváří. Jen těžko bych se mohla nezmínit o poměrně zásadní postavě celého příběhu - Čochtanovi a tudíž i o jeho představiteli J. A. Náhlovském. Ten rozhodně nepatří mezi zpěváky a tak jeho doménou zůstal spíše humor. Ve svých výstupech využil několik Werichových vtipných replik, ale také si tam přidal i pár svých. Od vodníka Josefa Dvořáka si zase převzal komunikaci s publikem, kterou si řádně užíval. S ani jedním z nich se však nedá příliš srovnávat. Z větší části Čochtana pojal po svém a udělal z něj spíše čecháčka-světoběžníka, který ze všeho nejraději pálí za mladými děvčaty. I když mohu říci, že jsem určitě nebyla z představení nijak zklamaná, čekala jsem asi trochu více.
Moje hodnocení: 68 %
Káča a Woody (J.Smyčková a M.Matoušek)
Novák a Randall (P.Matuszek a T.Ondřich)
Čochtan a Susan (J.Náhlovský a H.Šimánová)
balónkový závěr

0 Comments:

Okomentovat

<< Home