"Loupežnická jeskyně" - Činoherní studio

(Kateřina Vídeňská, Jana Válková)

„Pohádkový příběh vycházející z regionální slovesnosti o loupežnících a vychytralém sedlákovi.“ (premiéra 12. prosince 2009)

Tak jak se blíží čas Vánoc, blíží se i čas pohádek. A ani Činoherní studio nezůstalo pozadu a pro tuto dobu si také jednu připravilo. Příběh o loupežnících byl zdramatizován na motivy pohádky „Loupežnická jeskyně“ z knihy „Labská královna“, což je sbírka místních německých pověstí o skřítcích, rytířích a loupežnících z okolí Ústí nad Labem, přeložená a převyprávěná pro děti Zdeňkem Havránkem a Danielou Nechanickou. Kolem „Labské královny“ je toho ale nachystáno více. Magistrát města Ústí n. L. ve spolupráci s Muzeem města Ústí n. L. na jejím základě připravili i další akce pro malé i velké – např.: loutkové divadlo („Dobří skřítci z Němčí“ – Sváťovo divadlo); výstavu ilustrací knihy ústeckého výtvarníka Michala Nováka; hru „Za pokladem labské královny“; cyklotrasy pro děti i dospělé, a další (více zde). Po  "Zlatém Sidorovi" a "Malé čarodějnici" je to má třetí činoherácká pohádka a je moc dobře, že se náš soubor věnuje i těmto lehčím tématům a žánrům určeným především pro děti. Vždy to bývá celkem příjemná změna, po těch méně veselých tématech současnosti.

Nejprve si vyslechneme příběh o tom, jak se zde v Labském údolí usídlili někdejší mořští piráti a v jedné jeskyni nedaleko Ústí nad Labem schovali do jeskyně svůj velký, po léta nakradený, poklad. A také to, že zde v lesích stále jedna tlupa loupežníků přebývá stále. V jejich čele stojí Bambitka (Tereza Hofová), která je potomkem slavného kapitána Hooka. Vzhledem k tomu, že se o nich ví, každý se lesu, ve kterém řádí, oklikou vyhýbá, a tak jen stále čekají na svou další oběť. Právě hlídkuje největší mluvka z nich s příhodným jménem Melhuba (Marek Němec), který si svou službu odbývá už pěknou řádku dní a nezdá se, že by se jí jen tak zbavil. Když svolá svou bandu – Hněvsu (Zuzana Onufráková), Masoráda (Nataša Gáčová) a taky „ranaře“ s palicí (Jan Jankovský), v domnění, že se konečně někdo blíží, zjistí se ve chvíli, že to byl jen planý poplach. Z další služby se nevykecá, a tak stráží a čeká dál. Po čase se ale přeci jen dočká. Lesem prochází selka Frélichová (Marta Vítů). Ta mu však, než stačil svolat ostatní, utekla, a jediné co ukořistil byl prázdný košík. Má ale důkaz, že tu opravdu někdo prošel. Po vzájemné poradě jim dochází, že když nepřijde jejich oběť do lesa, budou muset oni přijít za ní. A tak se vydávají do vesnice. Statek, na který jako první narazí, patří sedláku Frélichovi (Jaroslav Achab Haidler). Ten se jen tak nedá, a spolu se svou ženou jim dají co proto. Načež se loupežníci rozpovídají o jeskyni plné pokladů. Má to ale také jeden háček; poklad nemůže získat kdokoliv, jen ti, co jsou poctiví a mají čisté úmysly. Loupežníci tedy vědí, že poklad mít nemohou, ale Frélicha s manželkou to nijak neodradí a k jeskyni se vydají. Sedlák se radši držel trochu zpátky, ale jeho žena chtivá zlata se vrhla do jeskyně. Ta se za ní během chvilky zavřela a sedlák zůstal sám. Začal prosit a slibovat, jen aby mu jeskyně zase jeho ženu vrátila. Nakonec se kámen ustrnul a selce dal druhou šanci. A stejně jako Frélichovi se i loupežníci rozhodli napravit. Své dosavadní „řemeslo“ pověsili na hřebík a každý z nich si našel poctivou práci.

Tato pohádka (autorů – režie: Filip Nuckolls, dramatizace: Kateřiná Vídeňská a Jana Válková, a další), úzce spjatá s naším okresem, by klidně mohla mít i podtitul „Konec loupežníků v Ústí“ (i když prý pořád existují – akorát si říkají politici). Podle očekávání v hledišti zasedlo především dětské osazenstvo. Někteří z těch nejmenších se báli, a to hlavně tehdy, když „se procházelo“ temným lesem a všude byla skoro tma. Na ty větší působilo spíše to veselejší a vtipnější, za což lze vděčit především, opět skvělému, Marku Němcovi. Jeho Melhuba byl opravdu dokonalou figurkou s hlasem ve stylu Luďka Soboty a spoustou dobrých průpovídek. Myslím, že právem ho považuji za nejlepšího „činoheráka“ v souboru ústeckého ČS. Opět se předvedl v nové roli, jiné herecké poloze, a byl skvělý. Velmi dobře mu sekundovala i Zuzana Onufráková coby Hněvsa (v tomto představení nahradila Jířího Maryška). Jako ten největší vztekloun a bijec ze všech loupežníků se teda pořádně pochlapila, a přestože měla působit drsně a neoblomně, ujala se této role s vtipem a hravostí. Scéna byla poněkud chudá, ale vesměs to k tomu, co se tam odehrávalo, stačilo. O poznání nápaditější byly kostýmy a také (samozřejmě) nesměla chybět ani známá loupežnická písnička „Před dubem, za dubem…“. Takže to bylo celkem příjemné předvánoční odpoledne (19. prosince 2009).
Moje hodnocení: 54 %

loupežníci (J.Maryško, J.Jankovský, N.Gáčová, T.Hofová a M.Němec)

Masorád, Melhuba a Bambitka (N.Gáčová, M.Němec a T.Hofová)

manželé Frélichovi (M.Vítů a J.A.Haidler)