18 listopadu 2006

"Pal o Somnakuno Sidoris" - Činoherní studio

= Legenda o Zlatém Sidorovi
(František Demeter)
„Zlatý Sidor, krásný bastard z jedné poloviny bílej – zlaté kudrnaté vlásky. Z druhé cikán – temná pleť. Tak i uvnitř. Jablko rozpůlené na dvě poloviny.“ „Somnakuno Sidoris, šukar bibachtalo jepašestar parno – somnakune kandrata bala. Avra seratar Rom – cmavo muj. Avka the andre. Phabaj pro duj jepaša.“ (česká premiéra 14. ledna 2005)
Na dne 12. listopadu 2006 ve 14 hodin byla naplánována derniéra poetického eposu O Zlatém Sidorovi, který byl původně napsán třiadvacetiletým Františkem Demeterem jako legenda. Dá se tedy říci, že jsem představení stihla za minutu dvanáct. Hra je původní českou hrou, která je výsledkem spolupráce členů Činoherního studia s mladými ústeckými Romy, v rámci níž vznikla také například inscenace „Bareder Papežis“. Na hře je rovněž zajímavé její obsazení; mimo herců ČS se totiž na jevišti objeví i členové provozní a technické složky divadla.
Romové nejsou příliš žádanými lidmi a tak jsou ze svého domova vyhnáni. Na nějakou dobu se usídlili v lese. Nepsaným vůdcem „smečky“ je Čhibalo (Leoš Noha). Má mladou krásnou dceru Sidoru (Klára Raková), které se dvoří mladíci Malý had (Miroslav Holan), Buklomatos (František Marek), Baro čhavo (Jan Lepšík) a jeho bratr Dilino (Stanislav Majer). Zbývajícími členkami kmene jsou Bahamaut (Barbora Andělová) a Bara kvoka (Jaroslava Kamešová). Jednoho dne se chce jít Sidora vykoupat sama, aniž by měla v patách kluky. Náhoda tomu chtěla a setkala se zde s mužem bílé rasy, se Zlatým Srdcem (Jiří Černý). Zamilovali se do sebe a chtěli být spolu. To se však nelíbilo jeho otci, vládci Hočiganovi (Jaroslav Achab Haidler). Dal Romy pronásledovat a tak museli Sidora se Zlatým Srdcem uprchnout. Narodilo se jim děťátko a pojmenovali ho spojením svých jmen – Zlatý Sidor. Bohužel je však Hočigan se svou gardou v lese objevil a dal les spálit. Sidora uhořela, Zlaté Srdce také toužil zemřít, když přišel o svou lásku i své dítě, jak se domníval. Malý Sidor byl však jedním vojákem Kabulem (Matúš Bukovčan) zachráněn. Vynesl ho z lesa a předal pastevci, Castorovi (Josef Kadeřábek), který si ho vzal za vlastního syna. Uplynulo několik let a ze Sidora se stal mladý muž. Měl tmavou pleť, ale zlaté kudrnaté vlásky. Po smrti svého adoptivního otce se vydal do světa a v lese narazil na Čhibala a jeho soukmenovce. Setkal se i s jeho dcerou Tusalme (Irena Kristeková), zamilovali se do sebe. Dokonce se setkal se svým otcem Zlatým Srdcem, který po smrti Hočigana převzal vládu a chtěl svého syna vzít do svého paláce. Ten se však rozhodl pro kočovný způsob života se svou milovanou.
Na hře (autorů – překlad: Milena Hübschmannová, dramatizace: Helena Kaftanová, produkce: Jaroslava Kamešová, scéna: Pavel Kodeda, kostýmy: Andrea Králová, dramaturgie: Johana Součková, jazykový poradce: Jan Husák, pohybová spolupráce: Kristýna Slezáková, hudba: Ondřej Švandrlík, režie: Tomáš Bambušek a další) mě nejvíce zaujala scéna, která představovala les a nejvíce mě překvapily kostýmy bílých lidí, ty byly vskutku originální. Zajímavá byla i možnost přiučit se pár romských slovíček.
Z hereckých výkonů bych nejlépe zhodnotila J.A. Haidlera, který byl ze všech herců nejpřesvědčivější, Leoše Nohu, kterému kostým i role Čhibala pěkně sedla a také se mi líbil Matúš Bukovčan a zvláště jeho monolog o putování po Evropě. Z žen mě zaujala Klára Raková, kterou jsem dosud na jevišti ještě neviděla, ale především Irena Kristeková. Je to velmi zajímavá herečka a roli Tulasme, která se objevila až v druhé části hry, si vychutnala; a zvláště v temperamentním tanci k závěru.
Moje hodnocení: 70 %

Zlaté Srdce a Sidora (J.Černý a K.Raková)

Dilino, Buklomatos, Zlatý Sidor, Baro čhavo a Čhibalo (S.Majer, F.Marek, M.Kern, J.Lepšík a L.Noha)

Bara kvoka, Tusalme, Čhibalo a Buklomatos (J.Kamešová, I.Kristeková, L.Noha a F.Marek)

Zlatý Sidor, Zlaté Srdce a Kabul (M.Kern, J.Černý a M.Bukovčan)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home