"Mrchy aneb Řekni mi pravdu o své lásce" - host Krušnohorského divadla
(Alma De Groen)
„Australská divadelní kriminální komedie o světě žen ve světě mužů, věrnosti, zbabělosti, přátelství, penězích a sexu.“ (premiéra 2. října 2006)
S Intimním divadlem Bláhové Dáši jsem se setkala již jednou a to, když v Ústí nad Labem hostovalo s jedinečným představením "Monology vagíny", které jsem již předtím měla možnost vidět ve videozáznamu s Eve Ensler. Právě intimní témata jsou, jak již z názvu divadla vyplývá, to hlavní, co chce Dáša Bláhová se svými kolegyněmi a kolegy představit divákům. Jako další tak nastudovali hru „Mrchy aneb Řekni mi pravdu o své lásce“, dále mají na repertoáru i nepřímé pokračovaní „monologů“ od Eve Ensler, kterými je hra „Tělo“, a jako poslední uvádí hru „Evropa“, do které i prvně obsadili muže. Konečně 6. dubna 2009 jsem si zašla na již delší dobu plánované „Mrchy…“, australské autorky Almy De Groen (*1941), která se původně narodila na Novém Zélandu. Překladatelkou a producentkou hry je Dáša Bláhová a jakousi dvorní režisérkou Intimního divadla je Irena Žantovská. Za „Monology vagíny“ byla dokonce nominována na cenu Alfréda Radoka 2003. Mimo této hry má na svém kontě více než 50 dalších divadelních režií, je také pedagogem působícím na Vysoké škole Jana Amose Komenského a také již vydala sbírku básní „Zahrada soch“ (2003) a studii „Umění jako komunikační jazyk“ (2005).
Na horskou chatu přijíždějí za Meredith (Dana Batulková) kamarádky Judita (Dáša Bláhová) a Lidie (Lenka Skopalová). Později „po svých“ dorazí i poněkud svéráznější Ester (Nina Divíšková). Přestože jsou kamarádky, má každá z nich jiné zájmy a starosti. Tentokrát se však sešly u příležitosti vzpomínky na Alexe, zesnulého manžela Meredith. Ten byl významným vědcem a profesorem, jehož největší „dílo“ stále žije v počítači, který nikdo nesmí ani za nic vypnout. Stále do jejich domu dochází spousta studentů a zájemců o Alexovu práci. Tento večer však patří čtyřem přítelkyním a vzpomínce na Alexe. Přestože už se všechny řadí mezi padesátnice, nemohla si Lidie pomoct a hned se musela kamarádkám svěřit se svým mladým milencem. Po nepříliš vydařeném manželství s Dalmim, se skoro až bezmyšlenkovitě zamilovala do o pár desítek let mladšího Ramona. Judita si ji často dobírá, ale na rozdíl od ní je osamělá, neboť většinu času věnuje své práci, ve které je opravdu dobrá. Ester je bývalou Alexovou kolegyní, která se po jeho úspěchu stáhla do ústraní. Je vegetariánkou, která se drží spíše zdravého životního stylu a ve volném čase se stará o svou nemocnou přítelkyni. V neposlední řadě je tu také Meredith, čerstvá vdova, která se svým kamarádkám svěřuje, že život s Alexem pro ni, jako pro jeho manželku, nebyl zdaleka tak růžový. Podle ní byl chladný, nikdy jí nevyznal lásku a poslední léta, mu byla pouze pečovatelkou. Dokonce ji ani nepoznával, mentálně byl v jiném světě, ve kterém se vracel do minulosti ke své největší životní lásce. Bylo pro ni o to bolestnější, že tou ženou byla jedna z jejích nejlepších kamarádek. Uhodila tedy na holky a čekala, jak se k tomu postaví. Nakonec se dozvěděla ještě víc, než chtěla. Chvilkový úlet jedné z nich ji tak nepřekvapil, jako tajný poměr s Juditou, který měl trvat dlouhých deset let. Meredith už déle nevydrží a svěřuje se jim s celou tíhou posledních dní až do okamžiku Alexovy smrti. V ten moment přichází na řadu morální dilema – zbabělost nebo věrné přátelství. Přesto ale zbývá ještě jeden velký dluh z minulosti. Ester si vybrala správný moment „k útoku“ a rozhodla se získat zpátky to, co mělo před lety patřit jí. Žádná v sobě mrchu nezapřela.
Sázka na kvalitní obsazení se režisérce určitě vydařila, neboť právě zvučnost takových jmen přiláká většinu diváků. Já už měla to štěstí tři z nich vidět na jevišti – Dášu Bláhovou v již zmíněných "Monolozích vagíny", Lenku Skopalovou ve "Vodním družstvu" a Ninu Divíškovou v "Příbězích obyčejného šílenství". Všechny byly ve svých rolích naprosto excelentní. Dáše Bláhové sedí role silných, ambiciózních a sebevědomých žen, které zas na druhou stranu umí být citlivé a na mužích svým způsobem závislé, přestože to tak na první pohled nevypadá. Nina Divíšková zase povětšinou hraje role chytrých, možná i trochu vypočítavých, ale pro své okolí poněkud bláznivějších žen. Ostatně to také bylo hlavní podstatou „Příběhů obyčejného šílenství“ a i zde dokazuje, že každý má právo na svůj osobitý životní styl. Jenom Lenka Skopalová zde dostala naprosto odlišnou roli, než se kterou si mě před lety získala. Její prostomyslnější Lidie, která se i přes svůj věk jako by vracela do puberty, se ani trochu nepodobala Emílii, která působila už mnohem protřelejším dojmem a mnohem lépe Lence sedla. Čtveřici v této hře uzavírá Dana Batulková, která na mě vždy velmi mile působila ať už jako herečka, tak nedávno dokonce i jako tanečnice. Myslím, že svým výkonem spoustu lidí (včetně mě) překvapila. Bohužel dostává spíše nevýrazné role, stejně jako zde Meredith. Přestože jí sedí, myslím si, že by nebylo na škodu, kdyby dostala nějakou výraznější, temperamentnější. Námět hry mě coby studie paradoxu vztahů mezi mužem a ženou velmi zaujala. Muž, který ovlivnil život všech čtyř žen, je ovlivňuje ještě více po své smrti. Je to paradox, který poznal téměř každý z nás, neboť i nevydařené vztahy nás dokáží poznamenat. A jak je to s mrchami? Režisérka Irena Žantovská to vystihla přesně: „Samo slovo mrcha je víceznačné. Samozřejmě označuje ženu, která jde tvrdě a bez obalu za svým cílem. Mrcha ale také může být bytost politováníhodná, oběť vlastních nebo cizích intrik, s nimiž nedokázala sehrát vítězný souboj. V každé „mrše“ je nebo může být zranitelná křehkost, která má převlek mrchy jako krunýř před vnějším světem. A konečně – jste-li mrcha, je často dáno situací: jednou vy obelstíte druhou, podruhé ona vás. Obě dvě ale prohrajete, protože jste paradoxně jen velmi malé mrchy. Někde za zády se vám směje váš osud, a ten umí být někdy fakt pěkná mrcha!“. Všechny tyto tři zmíněná pravidla „naše“ ženy splnily. Určitě se o všech dá říct, že jsou všechny mrchy. Zajímavé ale je, že každá trochu jinak.
Moje hodnocení: 63 %
„Australská divadelní kriminální komedie o světě žen ve světě mužů, věrnosti, zbabělosti, přátelství, penězích a sexu.“ (premiéra 2. října 2006)
S Intimním divadlem Bláhové Dáši jsem se setkala již jednou a to, když v Ústí nad Labem hostovalo s jedinečným představením "Monology vagíny", které jsem již předtím měla možnost vidět ve videozáznamu s Eve Ensler. Právě intimní témata jsou, jak již z názvu divadla vyplývá, to hlavní, co chce Dáša Bláhová se svými kolegyněmi a kolegy představit divákům. Jako další tak nastudovali hru „Mrchy aneb Řekni mi pravdu o své lásce“, dále mají na repertoáru i nepřímé pokračovaní „monologů“ od Eve Ensler, kterými je hra „Tělo“, a jako poslední uvádí hru „Evropa“, do které i prvně obsadili muže. Konečně 6. dubna 2009 jsem si zašla na již delší dobu plánované „Mrchy…“, australské autorky Almy De Groen (*1941), která se původně narodila na Novém Zélandu. Překladatelkou a producentkou hry je Dáša Bláhová a jakousi dvorní režisérkou Intimního divadla je Irena Žantovská. Za „Monology vagíny“ byla dokonce nominována na cenu Alfréda Radoka 2003. Mimo této hry má na svém kontě více než 50 dalších divadelních režií, je také pedagogem působícím na Vysoké škole Jana Amose Komenského a také již vydala sbírku básní „Zahrada soch“ (2003) a studii „Umění jako komunikační jazyk“ (2005).
Na horskou chatu přijíždějí za Meredith (Dana Batulková) kamarádky Judita (Dáša Bláhová) a Lidie (Lenka Skopalová). Později „po svých“ dorazí i poněkud svéráznější Ester (Nina Divíšková). Přestože jsou kamarádky, má každá z nich jiné zájmy a starosti. Tentokrát se však sešly u příležitosti vzpomínky na Alexe, zesnulého manžela Meredith. Ten byl významným vědcem a profesorem, jehož největší „dílo“ stále žije v počítači, který nikdo nesmí ani za nic vypnout. Stále do jejich domu dochází spousta studentů a zájemců o Alexovu práci. Tento večer však patří čtyřem přítelkyním a vzpomínce na Alexe. Přestože už se všechny řadí mezi padesátnice, nemohla si Lidie pomoct a hned se musela kamarádkám svěřit se svým mladým milencem. Po nepříliš vydařeném manželství s Dalmim, se skoro až bezmyšlenkovitě zamilovala do o pár desítek let mladšího Ramona. Judita si ji často dobírá, ale na rozdíl od ní je osamělá, neboť většinu času věnuje své práci, ve které je opravdu dobrá. Ester je bývalou Alexovou kolegyní, která se po jeho úspěchu stáhla do ústraní. Je vegetariánkou, která se drží spíše zdravého životního stylu a ve volném čase se stará o svou nemocnou přítelkyni. V neposlední řadě je tu také Meredith, čerstvá vdova, která se svým kamarádkám svěřuje, že život s Alexem pro ni, jako pro jeho manželku, nebyl zdaleka tak růžový. Podle ní byl chladný, nikdy jí nevyznal lásku a poslední léta, mu byla pouze pečovatelkou. Dokonce ji ani nepoznával, mentálně byl v jiném světě, ve kterém se vracel do minulosti ke své největší životní lásce. Bylo pro ni o to bolestnější, že tou ženou byla jedna z jejích nejlepších kamarádek. Uhodila tedy na holky a čekala, jak se k tomu postaví. Nakonec se dozvěděla ještě víc, než chtěla. Chvilkový úlet jedné z nich ji tak nepřekvapil, jako tajný poměr s Juditou, který měl trvat dlouhých deset let. Meredith už déle nevydrží a svěřuje se jim s celou tíhou posledních dní až do okamžiku Alexovy smrti. V ten moment přichází na řadu morální dilema – zbabělost nebo věrné přátelství. Přesto ale zbývá ještě jeden velký dluh z minulosti. Ester si vybrala správný moment „k útoku“ a rozhodla se získat zpátky to, co mělo před lety patřit jí. Žádná v sobě mrchu nezapřela.
Sázka na kvalitní obsazení se režisérce určitě vydařila, neboť právě zvučnost takových jmen přiláká většinu diváků. Já už měla to štěstí tři z nich vidět na jevišti – Dášu Bláhovou v již zmíněných "Monolozích vagíny", Lenku Skopalovou ve "Vodním družstvu" a Ninu Divíškovou v "Příbězích obyčejného šílenství". Všechny byly ve svých rolích naprosto excelentní. Dáše Bláhové sedí role silných, ambiciózních a sebevědomých žen, které zas na druhou stranu umí být citlivé a na mužích svým způsobem závislé, přestože to tak na první pohled nevypadá. Nina Divíšková zase povětšinou hraje role chytrých, možná i trochu vypočítavých, ale pro své okolí poněkud bláznivějších žen. Ostatně to také bylo hlavní podstatou „Příběhů obyčejného šílenství“ a i zde dokazuje, že každý má právo na svůj osobitý životní styl. Jenom Lenka Skopalová zde dostala naprosto odlišnou roli, než se kterou si mě před lety získala. Její prostomyslnější Lidie, která se i přes svůj věk jako by vracela do puberty, se ani trochu nepodobala Emílii, která působila už mnohem protřelejším dojmem a mnohem lépe Lence sedla. Čtveřici v této hře uzavírá Dana Batulková, která na mě vždy velmi mile působila ať už jako herečka, tak nedávno dokonce i jako tanečnice. Myslím, že svým výkonem spoustu lidí (včetně mě) překvapila. Bohužel dostává spíše nevýrazné role, stejně jako zde Meredith. Přestože jí sedí, myslím si, že by nebylo na škodu, kdyby dostala nějakou výraznější, temperamentnější. Námět hry mě coby studie paradoxu vztahů mezi mužem a ženou velmi zaujala. Muž, který ovlivnil život všech čtyř žen, je ovlivňuje ještě více po své smrti. Je to paradox, který poznal téměř každý z nás, neboť i nevydařené vztahy nás dokáží poznamenat. A jak je to s mrchami? Režisérka Irena Žantovská to vystihla přesně: „Samo slovo mrcha je víceznačné. Samozřejmě označuje ženu, která jde tvrdě a bez obalu za svým cílem. Mrcha ale také může být bytost politováníhodná, oběť vlastních nebo cizích intrik, s nimiž nedokázala sehrát vítězný souboj. V každé „mrše“ je nebo může být zranitelná křehkost, která má převlek mrchy jako krunýř před vnějším světem. A konečně – jste-li mrcha, je často dáno situací: jednou vy obelstíte druhou, podruhé ona vás. Obě dvě ale prohrajete, protože jste paradoxně jen velmi malé mrchy. Někde za zády se vám směje váš osud, a ten umí být někdy fakt pěkná mrcha!“. Všechny tyto tři zmíněná pravidla „naše“ ženy splnily. Určitě se o všech dá říct, že jsou všechny mrchy. Zajímavé ale je, že každá trochu jinak.
Moje hodnocení: 63 %
 |
| Judita a Lidie (D.Bláhová a L.Skopalová) |
 |
| Ester (N.Divíšková) |
 |
| Ester, Meredith, Judita a Lidie (N.Divíšková, D.Batulková, D.Bláhová a L.Skopalová) |
posted by lucifer at 21:30
0 Comments:
Okomentovat
<< Home