"Prokletí nefritového škorpióna" - host Severočeského divadla

(Woody Allen)

„Retro komedie se zločinným hypnotizérem.“ (premiéra 20. prosince 2005)

V hektickém týdnu před Vánoci jsem si zašla zlepšit náladu do našeho Městského divadla, kde 16. prosince 2008 hostovalo Divadlo Na Jezerce, jehož principálem je Jan Hrušínský, který si zde navíc zahrál hlavní roli. Jeho divadelní společnost byla založena v roce 2002 a svým vznikem tak navázala na dlouholetou rodinnou tradici, neboť příslušníci rodu Hrušínských působí v českém divadle nepřetržitě od poloviny 19. století. Prvním držitelem divadelní koncese v rodině byl pan Ondřej Červíček, který „povolení ku provozování divadelního spolku“ získal v roce 1883. Za zmínku jistě stojí i autoři této hry, a to především Woody Allen (vlastním jménem Allan Stewart Königsberg), světoznámý a velmi úspěšný režisér, scénárista, herec, spisovatel, dramatik, ale také hudebník, který má za svou dlouholetou kariéru na svém kontě spoustu úspěchů. Ve filmové branži byl doposud dvacetkrát nominován na Oscara (za režii, scénář nebo herecký výkon) a se svými třinácti nominacemi za scénář drží absolutní filmařský rekord. O české divadelní nastudování se postaral Ondřej Sokol, jenž spolupracuje hned s několika divadly a sám některé z her překládá. V Divadle pod Palmovkou se stal uměleckým šéfem, ale nezanevřel ani na předešlé angažmá v pražském Činoherním klubu, kde stále čas od času působí jako režisér, ale i příležitostný herec. S divadelní společností Jana Hrušínského nastudoval již jednu Allenovu hru a to tu nejznámější a nejúspěšnější „Zahraj to znovu, Same“. Je držitelem Ceny Alfréda Radoka za Talent roku 2002, ale také Thálie pro Herce do 33 let ze stejného roku.

Ocitáme se ve 40. letech, a zatímco daleko v Evropě se rozmáhá černá doba fašismu, v Americe kvete klasický zločin. Do úspěšné, ale trochu konzervativnější agentury přichází nová posila, rázná, ambiciózní, ale i okouzlující Betty Ann Fitzgeralldová (Barbora Kodetová), aby zde zvýšila efektivitu práce a přinesla sem čerstvý vzduch v podobě reorganizace. To se příliš nezamlouvá jednomu z místních detektivů Cecilu Winstonovi Briggsovi (Jan Hrušínský), který se rád chlubí svými úspěchy. Tvrdí, že rozlouskne jakýkoli pojistný podvod tím, že se vžije do vědomí zloděje. Na jednu stranu ji nemůže vystát, ale na druhou stranu ho štve, jak ho ignoruje a je k němu chladná, neboť se do ní zamiloval. Stejně jako Chris Magruder (Martin Preiss), který si s ní dává dostaveníčko kdykoliv je to alespoň trochu možné. Večer se všichni kolegové sejdou na narozeninové párty jednoho z kolegů, Iana (Jaroslav Plesl). Hlavním hřebem večera je však hypnotizér Voltán Polgár (Roman Štabrňák), který své schopnosti demonstruje na C.W. a Betty Ann. V hypnóze v nich navodí iluzi, že jsou milenci na tropickém ostrově a k tomu si vypomůže magickými slovy. Po probuzení samozřejmě ani jeden z nich netuší, co se s nimi dělo. Voltán to má však celé promyšlené. Vždy, když jim zavolá a řekne „kouzelné“ slovíčko (např.: Konstantinopol), stávají se jeho loutkami, které využívá k rafinovaným loupežím ze sejfů nejbohatších klientů pojišťovny. Druhý den jsou toho plné noviny. C.W. jde okamžitě na místo činu k bohaté dámě Lindě (Miluše Šplechtová), které nejeden muž podlehne. Podobné případy krádeží se hromadí a do všeho stupují i bratři Coopersmithové (Roman Štabrňák a Jaroslav Plesl), které Brigs nemůže vystát, neboť je považuje za naprosto tupé a neschopné. Oni však mají důkazy, které hrají proti němu. Betty Ann právě prožívá těžší období, kdy se zklame ve své lásce ke Chrisovi. Z nešťastné lásky chce skočit z okna. V tom ji však zabrání C.W., který jí do bytu původně přišel „šmejdit“. V noci se i ona ztrácí za svým posláním. Když se Voltánovi zdá, že si nakradl dost, nechá si celý svůj lup donést na smluvené místo. C.W. Brigs však opět celou hádanku rozlouskne a za pomoci Iana, který mu vypráví, co se tehdy večer stalo, případ zdárně došetří.

Na této hře mě nejvíce zaujalo skvělé obsazení. Výborný byl Jan Hrušínský coby Woodyallenovský Columbo, který skrýval pod maskou nesmělého a rozpačitého muže tvář chytrého, pozorného i výřečného detektiva. Dále to byla Barbora Kodetová, z jejíhož obsazení jsem měla opravdu radost. I jí role naprosto skvěle sedla. Hrála navenek sebevědomou a silnou ženu, která si dovede držet profesionální odstup, ale na druhou stranu to byla velmi citlivá a milující žena. Martin Preiss zase dokázal uhrát part záletného zbabělce, který se nedovede rozhodnout mezi dvěma ženami. Miluše Šplechtová zvládla hned několik rolí; nejlépe však mohla předvést svůj sex-appeal coby Linda. A v neposlední řadě tu byli i Roman Štabrňák a Jaroslav Plesl, kteří měli také za úkol ztvárnit hned několik postav najednou, od Voltána, přes bratry Coopersmithovy až po kolegy z práce nebo bezdomovce. Výborně a velmi funkčně byla navržena i scéna, kde i sami aktéři dokázali během chvilky a snadno přecházet mezi jednotlivými prostředími. Myslím si, že se autorům (režie, překlad a úprava: Ondřej Sokol, scéna: Adam Pitra, kostýmy: Eva Pitrová, hudební spolupráce: Ladislav Greiner, scénická spolupráce: Dana Malá a další) jejich záměr, aby hra byla „stylově zajímavá“, opravdu podařil.
Moje hodnocení: 72 %

C.W. Brigs, Chris a Betty Ann (J.Hrušínský, M.Preiss a B.Kodetová)

Linda (M.Šplechtová)

Betty Ann a Voltán (B.Kodetová a R.Štabrňák)