15 listopadu 2008

"Ve světě opilého stvořitele" - host Činoherního studia

(Drew Hayden Taylor)
„Unikátní divadelní představení současného dramatika Drewa Haydena Taylora pocházejícího z národa Odžibvejů.“ (premiéra v ČR 4. listopadu 2008)
Na divadla opravdu pestrý týden jsem uzavřela skutečnou lahůdkou. V rámci festivalu současné indiánské kultury Kanady – „Indiánský podzim“ pořádaný Velvyslanectvím Kanady ve spolupráci s Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur; Studiem Ypsilon Praha; Činoherním studiem UL, divadelní fakultou AMU a pedagogickou fakultou UJEP, k nám do Ústí nad Labem zavítalo unikátní divadelní představení. Hra z pera současného dramatika Drewa Haydena Taylora pochází z národa Odžibvejů. V České republice se uskutečnila pouhá 2 představení a obě za přítomnosti samotného autora. Nelze si nevšimnout určitého autobiografického prvku. Stejně jako jeho postava Jasona, byl i sám D. H. Taylor synem matky pocházející z národa Odžibvejů a bílého otce. Své dětství trávil v rezervaci Curve Lake v Ontariu. Poté v Torontu vystudoval rozhlasovou a televizní tvorbu na Seneca College. Působil a tvořil i v tamnějším divadle (Native Earth Performing Arts). Je autorem, dramaturgem, režisérem, ale věnuje se také přednáškové a pedagogické činnosti. Patří mezi nejproduktivnější kanadské dramatiky vůbec (mimo jiné napsal například: Toronto na skále duchů, Vzdělání je naše právo, Pašerácké blues, Baby blues, Buz´Gem blues, Berlínské blues a další). Z Kanady k nám zavítali i další dva hlavní protagonisté Kurt Spenrath a Trevor Duplessis. Inscenace byla nominována na Cenu generální guvernérky v kategorii divadlo, ale úspěšná je i její filmová adaptace s Trevorem Duplessisem. Na prknech ČS se hrála v anglickém znění s českými titulky.
Jason Pierce (Trevor Duplessis), kanadský indián, se velmi nedávno rozhodl k návratu z města do rezervace, kde žije jeho matka. Je právě v polovině příprav na stěhování, když u jeho dveří nečekaně zazvoní američan Harry Deiter (Kurt Spenrath). Ten se Jasonovi představí jako jeho bratr. Jejich otec se totiž před lety zamiloval do jedné indiánky z rodu Odžibvejů; ta otěhotněla, ale on ji opustil a vrátil se ke své americké manželce a synovi. O Jasona ani jeho matku se vůbec nezajímal. Vzpomněl si na ně až teď, na smrtelné posteli, kdy Harrymu tento svůj hřích mládí odvyprávěl. Má nemocné ledviny a jediné, co by mu mohlo zachránit život, je transplantace nových. Harry neváhal a vydal se za svým bratrem. Přednesl mu tento svůj bizarní požadavek a velmi se divil Jeasonově reakci. Vždyť právě on je jediný, kdo jeho otci, svému otci, může zachránit život. V rámci jejich rozhovoru dochází ke konfrontaci různých životních postojů a zkušeností. Harry je odhodlán za každou cenu překonat bratrův nezájem a probudit v něm empatii ke člověku, který přestože se ho vzdal, najednou zatoužil být jeho otcem. Jason je k tomu však chladný. Proč by měl zachraňovat život někomu, kdo se o jeho život nikdy nezajímal? Celá léta se v něm stupňoval hněv, zklamání, ale i nepříjemný pocit z otcova nezájmu. S tím už se však po dobu svého života dokázal smířit, ale teď, když přijel člověk, který po něm tak drze žádá ledvinu pro svého otce a vše chce uhrát na soucit s „vlastní krví“, z něj začne všechno jak ze sopky vyvěrat. Harrymu dochází argumenty a naopak začíná chápat bratrovo rozhořčení. Zprvu byl naprosto přesvědčen o oprávněnosti svého požadavku, náhle však mění názor. Nemůže Jasona o něco takového žádat, volbu nechává čistě na něm. Jasonovi rovněž vadí to, že Harryho matka po celá léta nic o dvojím životě svého muže nevěděla. Když jí to nevzládl říct vlastní manžel, rozhodl se to napravit on sám. Využil svou příležitosti během telefonického hovoru. Když se oba po menším výbuchu uklidnili a vše si vyříkali, nezbylo než se rozhodnout. Jason se nevzdal, Harry pochopil.
Když jsem se dozvěděla, že k nám zavítalo divadelní představení až z Kanady, byla jsem opravdu zvědavá a těšila jsem se na něco nového, nevšedního. Téma se mi však příliš nezamlouvalo. Bylo mi svým způsobem velmi blízké a opravdu jsem cítila a chápala Jasonovy pocity. Rozhodně to nemělo dopadnout jinak, rozhodl se správně. Jak bylo již v úvodu zmíněno, představení (režie: Marie Jones) bylo zahrnuto do festivalu indiánské kultury Kanady a tak sem v rámci tohoto festivalu zavítal i její autor, jež svou tvorbu odprezentoval přednáškou na Univerzitě J. E. Purkyně a který také večer v ČS svou hru několika slovy uvedl. K tomu mu asistovala i překladatelka Klára Kolínská a také zástupkyně Kanadského velvyslanectví Pavla Bartůňková. Co se týká hereckých výkonů, byla mi blížší role kanadského indiána v podání Trevora Duplessise; snad mi i připadalo, jako by se do své role více vžil. Mnohem lépe však bylo rozumnět Kurtu Spenrathovi a pravdou je, že roli celkem omezeného a tak trochu sobeckého američana ztvárnil opravdu věrohodně. Indiáni mi byli již od malička celkem blízcí (asi tak jako spoustě dětí z éry Vinnetoua), ale čekala jsem trochu něco jiného. Určitě ne téma, které se mě celkem dotkne a vyvolá ve mně podobné pocity jako u Jasona. Nicméně i tak jsem byla ráda, že jsem toto představení viděla.
Moje hodnocení: 44 %

Harry a Jason (K.Spenrath a T.Duplessis)

Trevor Duplessis a Kurt Spenrath

Drew Hayden Taylor

0 Comments:

Okomentovat

<< Home