08 listopadu 2008

"Záhadná Irma" - host Krušnohorského divadla

(Charles Ludlam)
„Veselý horor pro celou rodinu.“ (premiéra 31. ledna 2008)
Další ročník Ústecké forbíny bohužel nevyšel podle mých představ, neboť lístky byly dávno vyprodány. Představení „Záhadné Irmy“ jsem si však vynahradila v Teplicích, kde s ním 3. listopadu 2008 v Krušnohorském divadle hostoval soubor pražského divadla Kalich. Jejím autorem je američan Charles Ludlam (1943-1987), který se již od střední školy netajil svou homosexuální orientací. V roce 1964 absolvoval Hofstra University v oboru literatura a o tři roky později založil vlastní divadelní společnost Rediculous Theatrical Company. Byl mezi prvními, kdo na divadelním jevišti otevřel téma AIDS. Jemu samotnému byla tato nemoc diagnostikována v roce 1987 a ještě tentýž rok jí podlehl. Získal řadu ocenění; mezi jeho poslední patřila Obie Award, kterou získal pouhé dva týdny před smrtí. Jeho nejúspěšnějším hrou ale zůstala právě „Záhadná Irma“, ve které si při jejím prvním nastudování zahrál společně se svým milencem Everestem Quintonem. Mezi další „NEJ“ této hry patří i to, že se v roce 1991 stala nejčastěji uváděnou hrou ve Spojených státech amerických, v roce 2003 byla v Brazilíi vyhlášena nejdéle uváděnou hrou všech dob a v České republice se pro dvojici Paulová-Zedníček stala v roce 2008 tím nejnáročnějším soustem, do kterého se na divadle pustili. Na svá bedra si naložili hned sedm různých rolí, jež zahrnovaly dokonce i „změnu pohlaví“.
Daleko na samotě žije lord Edgar Hillcrest (Pavel Zedníček) se svou novou chotí, mladou lady Enid (Jana Paulová). On však často propadá lovecké vášni a tak Enid tráví večery ve společnosti jejich služebné Jane Twisdenové (Pavel Zedníček). Občas si dopřeje teplý punč, ale ze srdce nenávidí obraz nad krbem, na kterém je vyobrazena Edgarova první žena Irma Vep a pod kterým stále musí plápolat věčné světélko. Vadí jí i časté vlčí vytí. Načež se od Jane dozvídá o pověsti, která toto sídlo oplétá; důležitou roli v ní hraje duch nebohé Irmy, ale také dítě, které se změnilo ve vlkodlaka. Světélko na krbu zhasne a v domě se začnou dít podivné věci. Dokonce ani Enid neunikne setkání s nestvůrou, která se zakousne do jejího krčku. Jejich podkoní Nicodemus Underwood (Jana Paulová) se vydává na lov, ale jedinou kořístí, s níž se vrátí, je jeho dřevěná noha. Vzhledem k tomu, že je Edgar vášnivým egyptologem, podnikne novou výpravu mezi pyramidy za hrobkami velkých králů a královen. Pomocníkem při odkrytí nové hrobky mu je Alcazar (Jana Paulová). Ve chvíli, kdy Edgar zůstane na okamžik osamocen, přečte oživovací formulku a z hrobky vystoupí mumie Pev Amri (Jana Paulová). Je jí tak okouzlen, že si ji hned musí odvézt do svého domu. Enid není příliš nadšená ze sarkofágu ani z toho, že její manžel spíše než po ní touží po tisíce let staré mrtvole. Jednoho pozdního večera uslyší hlas, který jako by ji volal ze záhrobí. V tajné místnosti za krbem se objevuje domněle mrtvá Irma (Pavel Zedníček), která ji žádá o vysvobození. Navíc ani Jane ještě neřekla své poslední slovo…
Dvojice Paulová-Zedníček ani v této hře (autorů – režie: Petr Novotný, překlad: Jiří Josek, scéna: Ivo Žídek, kostýmy: Lucie Loosová, hudba: Milan Svoboda, scénické efekty: Pavel Toman, zvukové efekty: Jan Zázvůrek a další) nezklamala. Splnili přesně to, co se od nich očekávalo, tedy spoustu humoru a ještě něco navíc. Tím jednoznačně byly neuvěřitelně rychlé převleky mezi sedmi postavami, o které se podělili pouze oni dva. Tolik různých typů a charakterů v tak krátké době, to je opravdu velké sousto. Jana s Pavlem ale dokázali, že nic není nemožné a že to naprosto bravurně zvládnout. Jana Paulová si dokonce poradila i s rolemi dvou mužů, o kterých prohlašuje, že to jsou „naprosto nejvíc sexy chlapi, jaké si umíme představit“. Musím přiznat, že coby Nicodemus byla opravdu perfektní a naprosto skvěle dokázala ztvárnit mužskou rasu. Naopak jako Enid byla zase hloupoučkou naivkou, která, přestože byla z města, do tohoto „venkovského blázince“ dobře zapadla. Pavel Zedníček si zase naopak „zařádil“ coby služebná Jane, ale o poznání lépe mu šel lord Hillcrest. Moje uznání si tedy jejich výkony určitě zaslouží, především všechny ty převleky, které nejsou snadnou záležitostí. U této hororové parodie plné neobyčejných situací bych ještě chtěla ocenit perfektně naznačenou atmosféru tajemných blat i „strašidelného zámku“, ale také originálně pojatý závěr, který tak lehce přešel z hraného příběhu do suché reality.
Moje hodnocení: 87 %

Jane a Nicodemus (P.Zedníček a J.Paulová)

Enid a Jane (J.Paulová a P.Zedníček)

Edgar a Alcazar (P.Zedníček a J.Paulová)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home