"Edith - vrabčák z předměstí" - Severočeské divadlo opery a baletu
(Petr Malásek, Libor Vaculík a Václav Kopta)
„Život a kariéra Edith Piaf je legendou, kterou stojí za to oživit.“ (premiéra 25. dubna 2008)
Velkým překvapením se pro mě stala předposlední premiéra divadelní sezóny 2007/2008. Tu měl v Ústí nad Labem velmi úspěšný muzikálek o nejslavnější francouzské šansoniérce Edith Piaf. Již jednou jsem ho měla možnost navštívit, a to na plzeňské scéně Komorního divadla - více zde. Představení se mi líbilo natolik, že jsem si jeho ústecké nastudování dne 24. září 2008 nemohla nechat ujít. Snad každý si dovede představit, jakým nelehkým úkolem je tak pestrý a zajímavý životní osud vtěsnat do necelých 3 hodin představení. Přesto tento muzikál (autorů – libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík; hudba: Petr Malásek; texty písní: Václav Kopta; výtvarník scény a kostýmů: Jan Dušek; asistentka režie: Kateřina Benešová, inspice: Pavla Zaoralová, a další) dokázal zachytit nejdůležitější momenty a mezníky Edithina života. A to jak hudebně, tak i tanečně.
Na začátku celého příběhu se ocitáme v době, kdy byla malá Edith (zpěv Radka Fišarová j.h., tanec Margarita Pleškova) slepá a hrála si s panenkou (Michaela Procházková). Došlo k zázraku a z nemoci, která ji na nějaký čas připravila o zrak, se záhadně uzdravila. O něco později se už začínala živit pouličním zpěvem. Žila ze dne na den a jako sedmnáctiletá poznala svou první velkou lásku, o rok staršího Louise Duponta (Pavel Enekeš). Brzy se jim narodila dcera Marcelka. Ta ale bohužel v necelých třech letech zemřela na zánět mozkových blan. Pro Edith to byla první velká životní rána a moc si přála Marcelku pohřbít, ale protože neměla moc peněz, rozhodla se obětovat. „Spása“ přišla v podobě staršího elegána (Vjačeslav Pleškov)… Nejdůležitějším momentem ve zrození hvězdy bylo setkání s Raymondem Asso (Vladimír Gončarov). Stal se tím, kdo ji pro svět objevil, dal jí jméno a také příležitost ve velkém varieté zvaném A.B.C. Byl jejím impresáriem, přítelem a rádcem. Bohužel byl ale zabit a Edith tak tohoto významného člověka jednou pro vždy ztratila. Prošla si několika drobnějšími milostnými avantýrkami, až dokud nepotkala Paula Meurisse (Róbert Sadovský). Paul byl, na rozdíl od ní, jen průměrný zpěvák. Spolu si však zahráli ve hře „Lhostejný krasavec“, za což sklidil celkem velký úspěch. Při natáčení filmu „Montmartre nad Seinou“ se Edith seznámila s Henri Contetem (Petr Popovský). Nějakou dobu se o něj však dělila s jeho ženou Nicol (Michaela Procházková). Té ale nakonec dal přednost. Samozřejmě se nevyhnula ani okupaci. Díky „oblbnutí“ generála (Vjačeslav Pleškov) a příslušnice SS (Natalia Vasina) se jí podařilo dostat jeden mladý židovský pár (Simona Christianová a Petr Popovský) přes hranice. Největší láskou se pro ni však stal významný francouzský boxer Marcel Cerdan (Pavel Enekeš). Poprvé se setkali v Paříži, ale osudovým se jim stalo až seznámení v USA. Oba se však vrátili na nějaký čas do Francie. Poté, co Edith dostala další nabídku, odletěla zpátky do NY. Moc si přála, aby za ní Marcel dorazil co nejdříve. Bohužel ale jeho letadlo do NY nedoletělo; zřítilo se na Azorech. Tragédií si Edith za svůj život "užila" velmi mnoho – od ztráty jejích blízkých, přes autonehody, dezintoxikační kúry, několik operací, až po jaterní kóma či závislost na morphiu, kterým ji tlumili bolest. Na sklonku jejího života však prožila ještě jednu lásku. Jejím vyvoleným a na necelý rok před smrtí i jejím manželem se stal téměř o dvacet let mladší Théophanis Lambukas, alias Théo Sarapo (Róbert Király). Vše, co by mohlo zůstat skryto mezi řádky, nám pomáhá objasnit vypravěč Zbyněk Fric j.h., který zároveň prochází dějem i jako několik dalších postav.
Stejně tak, jak jsem byla nadšená z představení v Plzni, nadchlo mě i to ústecké. Krásné melodie a nádherný zpěv v podání „české Edith“ Radky Fišarové podtrhuje celkový zážitek z dojemně tragického příběhu. Její hlas a francouzské texty se až zarývají pod kůži. Moc se mi líbilo i její taneční alter ego, jehož choreografii nastudovala Margarita Pleškova. Skvěle provedeno bylo i jejich střídání v jednotlivých scénách. A vůbec, taneční choreografie všech zúčastněných je krásnou podívanou. Nastudovat muzikál, jehož součástí je i balet, se mi zdá být pro Severočeské divadlo opery a baletu naprosto ideální kombinací. Velmi mě potěšilo i obsazení Zbyňka Frice. Znám ho již z několika muzikálů a nikdy nezklamal. Má krásný hlas a také role průvodce mu velmi sedla. Návštěvu tohoto představení vřele doporučuji každému, jistě stojí za vidění…i za slyšení :-).
Moje hodnocení: 92 %
„Život a kariéra Edith Piaf je legendou, kterou stojí za to oživit.“ (premiéra 25. dubna 2008)
Velkým překvapením se pro mě stala předposlední premiéra divadelní sezóny 2007/2008. Tu měl v Ústí nad Labem velmi úspěšný muzikálek o nejslavnější francouzské šansoniérce Edith Piaf. Již jednou jsem ho měla možnost navštívit, a to na plzeňské scéně Komorního divadla - více zde. Představení se mi líbilo natolik, že jsem si jeho ústecké nastudování dne 24. září 2008 nemohla nechat ujít. Snad každý si dovede představit, jakým nelehkým úkolem je tak pestrý a zajímavý životní osud vtěsnat do necelých 3 hodin představení. Přesto tento muzikál (autorů – libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík; hudba: Petr Malásek; texty písní: Václav Kopta; výtvarník scény a kostýmů: Jan Dušek; asistentka režie: Kateřina Benešová, inspice: Pavla Zaoralová, a další) dokázal zachytit nejdůležitější momenty a mezníky Edithina života. A to jak hudebně, tak i tanečně.
Na začátku celého příběhu se ocitáme v době, kdy byla malá Edith (zpěv Radka Fišarová j.h., tanec Margarita Pleškova) slepá a hrála si s panenkou (Michaela Procházková). Došlo k zázraku a z nemoci, která ji na nějaký čas připravila o zrak, se záhadně uzdravila. O něco později se už začínala živit pouličním zpěvem. Žila ze dne na den a jako sedmnáctiletá poznala svou první velkou lásku, o rok staršího Louise Duponta (Pavel Enekeš). Brzy se jim narodila dcera Marcelka. Ta ale bohužel v necelých třech letech zemřela na zánět mozkových blan. Pro Edith to byla první velká životní rána a moc si přála Marcelku pohřbít, ale protože neměla moc peněz, rozhodla se obětovat. „Spása“ přišla v podobě staršího elegána (Vjačeslav Pleškov)… Nejdůležitějším momentem ve zrození hvězdy bylo setkání s Raymondem Asso (Vladimír Gončarov). Stal se tím, kdo ji pro svět objevil, dal jí jméno a také příležitost ve velkém varieté zvaném A.B.C. Byl jejím impresáriem, přítelem a rádcem. Bohužel byl ale zabit a Edith tak tohoto významného člověka jednou pro vždy ztratila. Prošla si několika drobnějšími milostnými avantýrkami, až dokud nepotkala Paula Meurisse (Róbert Sadovský). Paul byl, na rozdíl od ní, jen průměrný zpěvák. Spolu si však zahráli ve hře „Lhostejný krasavec“, za což sklidil celkem velký úspěch. Při natáčení filmu „Montmartre nad Seinou“ se Edith seznámila s Henri Contetem (Petr Popovský). Nějakou dobu se o něj však dělila s jeho ženou Nicol (Michaela Procházková). Té ale nakonec dal přednost. Samozřejmě se nevyhnula ani okupaci. Díky „oblbnutí“ generála (Vjačeslav Pleškov) a příslušnice SS (Natalia Vasina) se jí podařilo dostat jeden mladý židovský pár (Simona Christianová a Petr Popovský) přes hranice. Největší láskou se pro ni však stal významný francouzský boxer Marcel Cerdan (Pavel Enekeš). Poprvé se setkali v Paříži, ale osudovým se jim stalo až seznámení v USA. Oba se však vrátili na nějaký čas do Francie. Poté, co Edith dostala další nabídku, odletěla zpátky do NY. Moc si přála, aby za ní Marcel dorazil co nejdříve. Bohužel ale jeho letadlo do NY nedoletělo; zřítilo se na Azorech. Tragédií si Edith za svůj život "užila" velmi mnoho – od ztráty jejích blízkých, přes autonehody, dezintoxikační kúry, několik operací, až po jaterní kóma či závislost na morphiu, kterým ji tlumili bolest. Na sklonku jejího života však prožila ještě jednu lásku. Jejím vyvoleným a na necelý rok před smrtí i jejím manželem se stal téměř o dvacet let mladší Théophanis Lambukas, alias Théo Sarapo (Róbert Király). Vše, co by mohlo zůstat skryto mezi řádky, nám pomáhá objasnit vypravěč Zbyněk Fric j.h., který zároveň prochází dějem i jako několik dalších postav.
Stejně tak, jak jsem byla nadšená z představení v Plzni, nadchlo mě i to ústecké. Krásné melodie a nádherný zpěv v podání „české Edith“ Radky Fišarové podtrhuje celkový zážitek z dojemně tragického příběhu. Její hlas a francouzské texty se až zarývají pod kůži. Moc se mi líbilo i její taneční alter ego, jehož choreografii nastudovala Margarita Pleškova. Skvěle provedeno bylo i jejich střídání v jednotlivých scénách. A vůbec, taneční choreografie všech zúčastněných je krásnou podívanou. Nastudovat muzikál, jehož součástí je i balet, se mi zdá být pro Severočeské divadlo opery a baletu naprosto ideální kombinací. Velmi mě potěšilo i obsazení Zbyňka Frice. Znám ho již z několika muzikálů a nikdy nezklamal. Má krásný hlas a také role průvodce mu velmi sedla. Návštěvu tohoto představení vřele doporučuji každému, jistě stojí za vidění…i za slyšení :-).
Moje hodnocení: 92 %
Edith Piaf (R. Fišarová) |
vypravěč a Edith (Z.Fric a R.Fišarová) |
Edith a Raymond Asso (M.Pleškova a V.Gončarov) |
0 Comments:
Okomentovat
<< Home