"Rande s duchem" - host Severočeského divadla
(Neil Simon)
"Jak těžké je nechat někoho odejít." (česká premiéra 4. dubna 2013)
Právem se dá tento úspěšný americký dramatik považovat za mistra tragikomedie. Na svém kontě má pěknou řádku her, které jsou velmi oblíbené a často hrané po celém světě. Obdržel za ně mnohá ocenění a v roce 1991 i prestižní Pulitzerovu cenu. Já už také měla možnost shlédnout několik z nich - "Drobečky z perníku" alias "SklenkaSherry", "Poslední ze žhavých milenců", "Velký holkynepláčou" nebo "Sunny Boys". Některé z nich se staly i podkladem úspěšných filmů. Tuto "duchařskou" komedii, v originále známou jako "Rose´s Dilemma", uvedli na Broadwayi již v roce 2003. U nás ji však o deset let později jako první nastudovalo příbramské Divadlo A. Dvořáka, které s ní také 8. února 2015 přijelo do Ústí hostovat. Pro toto divadlo ji přeložila Blanka Křivánková, která ji také v Americe náhodně objevila. Je inspirována skutečným životem a mimomanželským poměrem americké dramatičky Lillian Hellmanové (1905-1984) a spisovatele detektivek Dashiela Hammetta (1894-1961), zakladatele tzv. drsné školy. Měli mezi sebou třicet let trvající a velmi komplikovaný vztah, ve kterém se milovali i nenáviděli. On stále odcházel a přicházel. Nedokázali žít spolu ani bez sebe.
Rose (Eva Holubová) byla uznávanou a velmi slavnou spisovatelkou, která se však po smrti svého přítele, rovněž známého autora románů, Walshe Mc Larena (Oldřich Vízner) stáhla do ústraní. Přestala přednášet a již pět let nic nenapsala. Žije v domě na pobřeží v East Hamptonu a finance velmi rychle docházejí. Její asistentka Arlene (Anna Fixová) se ji snaží pomáhat a také ji probudit z nečinnosti. To se však daří pouze Walshovi, který je sice již několik let na onom světě, přesto však jeho duch Rose navštěvuje a komunikuje s ní jako dříve. Arlene o těchto setkáních ví, ale považuje je spíše za Rosiinu fantazii, díky níž se snaží vyrovnat se ztrátou milovaného muže a přítele a projektuje tak do něj své vzpomínky i přání. Zatímco Rose se s jeho odchodem stále nechce smířit, Walsh už cítí, že by měl jít. Ale i on ji chce ještě vyvést z letargie a přinutit ji zase k psaní. Svěří ji, že když nečekaně zemřel, zanechal po sobě ve skříni nedopsaný detektivní román a přál by si, aby ho s jeho pomocí dokončila. Mohla by tak za něj také získat potřebné finanční prostředky. Ona se však na takový závazek necítí a tak jí Walsh doporučí mladého nadějného autora, kterého by měla zkontaktovat a požádat o spolupráci. Do Gavina Clancyho (Vojtěch Záveský), který má na svém kontě pouze jeden bestseller, vkládá velké naděje. On s pozváním souhlasí. Zpočátku si oba autoři příliš do oka nepadnou, ale přeci jen se pustí do práce. Nicméně dokončit dílo někoho jiného, a ještě pod jeho jménem, ale není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Zvlášť když se navíc Walsh rozhodne odejít. Gavinovi se dokončení románu příliš nedaří, a tak se raději pokusí napsat další vlastní, jehož námět čerpá právě z aktuálního vztahu Rose a již "mrtvého" Walshe. Během častých návštěv v domě také přeskočí jiskra mezi mladým autorem a Arlene, která mu také prozradí dlouholeté tajemství, které ji spojuje s Rose. Ta už opět chce mít Walshe na blízku, což se jí také přeci jen podaří. On se k ní vrátí a Arlene s Gavinem odjíždějí.
Úspěšný autor, zajímavý námět, a ještě lepší obsazení této inscenace (autorů - překlad: Blanka Křivánková, dramaturgie: Kateřina Fixová a Pavlína Schejbalová, výprava: Kateřina Baranowska, režie: Milan Schejbal a další) slibovalo skvělou podívanou. Středobodem celého příběhu byla zcela bezpochyby Rose v podání výtečné herečky Evy Holubové. Tentokrát na mě ale působila, že do toho mohla dát i víc. Role se jí hodila na tělo, a tak jsem možná čekala trochu větší nasazení nebo náboj. Oldřich Vízner zase také mohl dostat více prostoru, neboť je to docela vděčná postava. Může pronášet repliky i gesta, aniž by na to jeho kolegové nějak reagovali. Nicméně hrál spíše staticky, často s rukama v kapsách, a navíc mu bylo hůře rozumět. Téměř neustálé strkání rukou do kapes mi vadilo i u Vojtěcha Záveského, i když k jeho frajerskému floutkovi Gavinovi se to hodilo o něco více. Stejně jako role Arlene Anny Fixové působily obě dost civilně, takže se herci nemuseli příliš do ničeho stylizovat a mohli hrát celkem přirozeně. Prostě jako by to všichni dali levou zadní...nebo také "s rukama v kapsách". Mnohem více mne tak nežli výjimečnost výkonů zaujala scéna vhodně navržená pro "duchy", kteří procházejí zdmi, a také neustálá obměna kostýmů především obou ženských představitelek. I když bylo toto představení trochu pod moje očekávání, bavila jsem se celkem dobře a myslím, že si tato hra ještě najde svoje místo na českých jevištích.
Moje hodnocení: 58 %
"Jak těžké je nechat někoho odejít." (česká premiéra 4. dubna 2013)
Právem se dá tento úspěšný americký dramatik považovat za mistra tragikomedie. Na svém kontě má pěknou řádku her, které jsou velmi oblíbené a často hrané po celém světě. Obdržel za ně mnohá ocenění a v roce 1991 i prestižní Pulitzerovu cenu. Já už také měla možnost shlédnout několik z nich - "Drobečky z perníku" alias "SklenkaSherry", "Poslední ze žhavých milenců", "Velký holkynepláčou" nebo "Sunny Boys". Některé z nich se staly i podkladem úspěšných filmů. Tuto "duchařskou" komedii, v originále známou jako "Rose´s Dilemma", uvedli na Broadwayi již v roce 2003. U nás ji však o deset let později jako první nastudovalo příbramské Divadlo A. Dvořáka, které s ní také 8. února 2015 přijelo do Ústí hostovat. Pro toto divadlo ji přeložila Blanka Křivánková, která ji také v Americe náhodně objevila. Je inspirována skutečným životem a mimomanželským poměrem americké dramatičky Lillian Hellmanové (1905-1984) a spisovatele detektivek Dashiela Hammetta (1894-1961), zakladatele tzv. drsné školy. Měli mezi sebou třicet let trvající a velmi komplikovaný vztah, ve kterém se milovali i nenáviděli. On stále odcházel a přicházel. Nedokázali žít spolu ani bez sebe.
Rose (Eva Holubová) byla uznávanou a velmi slavnou spisovatelkou, která se však po smrti svého přítele, rovněž známého autora románů, Walshe Mc Larena (Oldřich Vízner) stáhla do ústraní. Přestala přednášet a již pět let nic nenapsala. Žije v domě na pobřeží v East Hamptonu a finance velmi rychle docházejí. Její asistentka Arlene (Anna Fixová) se ji snaží pomáhat a také ji probudit z nečinnosti. To se však daří pouze Walshovi, který je sice již několik let na onom světě, přesto však jeho duch Rose navštěvuje a komunikuje s ní jako dříve. Arlene o těchto setkáních ví, ale považuje je spíše za Rosiinu fantazii, díky níž se snaží vyrovnat se ztrátou milovaného muže a přítele a projektuje tak do něj své vzpomínky i přání. Zatímco Rose se s jeho odchodem stále nechce smířit, Walsh už cítí, že by měl jít. Ale i on ji chce ještě vyvést z letargie a přinutit ji zase k psaní. Svěří ji, že když nečekaně zemřel, zanechal po sobě ve skříni nedopsaný detektivní román a přál by si, aby ho s jeho pomocí dokončila. Mohla by tak za něj také získat potřebné finanční prostředky. Ona se však na takový závazek necítí a tak jí Walsh doporučí mladého nadějného autora, kterého by měla zkontaktovat a požádat o spolupráci. Do Gavina Clancyho (Vojtěch Záveský), který má na svém kontě pouze jeden bestseller, vkládá velké naděje. On s pozváním souhlasí. Zpočátku si oba autoři příliš do oka nepadnou, ale přeci jen se pustí do práce. Nicméně dokončit dílo někoho jiného, a ještě pod jeho jménem, ale není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Zvlášť když se navíc Walsh rozhodne odejít. Gavinovi se dokončení románu příliš nedaří, a tak se raději pokusí napsat další vlastní, jehož námět čerpá právě z aktuálního vztahu Rose a již "mrtvého" Walshe. Během častých návštěv v domě také přeskočí jiskra mezi mladým autorem a Arlene, která mu také prozradí dlouholeté tajemství, které ji spojuje s Rose. Ta už opět chce mít Walshe na blízku, což se jí také přeci jen podaří. On se k ní vrátí a Arlene s Gavinem odjíždějí.
Úspěšný autor, zajímavý námět, a ještě lepší obsazení této inscenace (autorů - překlad: Blanka Křivánková, dramaturgie: Kateřina Fixová a Pavlína Schejbalová, výprava: Kateřina Baranowska, režie: Milan Schejbal a další) slibovalo skvělou podívanou. Středobodem celého příběhu byla zcela bezpochyby Rose v podání výtečné herečky Evy Holubové. Tentokrát na mě ale působila, že do toho mohla dát i víc. Role se jí hodila na tělo, a tak jsem možná čekala trochu větší nasazení nebo náboj. Oldřich Vízner zase také mohl dostat více prostoru, neboť je to docela vděčná postava. Může pronášet repliky i gesta, aniž by na to jeho kolegové nějak reagovali. Nicméně hrál spíše staticky, často s rukama v kapsách, a navíc mu bylo hůře rozumět. Téměř neustálé strkání rukou do kapes mi vadilo i u Vojtěcha Záveského, i když k jeho frajerskému floutkovi Gavinovi se to hodilo o něco více. Stejně jako role Arlene Anny Fixové působily obě dost civilně, takže se herci nemuseli příliš do ničeho stylizovat a mohli hrát celkem přirozeně. Prostě jako by to všichni dali levou zadní...nebo také "s rukama v kapsách". Mnohem více mne tak nežli výjimečnost výkonů zaujala scéna vhodně navržená pro "duchy", kteří procházejí zdmi, a také neustálá obměna kostýmů především obou ženských představitelek. I když bylo toto představení trochu pod moje očekávání, bavila jsem se celkem dobře a myslím, že si tato hra ještě najde svoje místo na českých jevištích.
Moje hodnocení: 58 %
 |
| Rose, Walsh a Gavin (E.Holubová, O.Vízner a V.Záveský) |
 |
| Walsh a Rose (O.Vízner a E.Holubová) |
 |
| Gavin a Arlene (V.Záveský a A.Fixová) |
posted by lucifer at 13:02
0 Comments:
Okomentovat
<< Home