"Zahraj to znovu, Same" - host Severočeského divadla

(Woody Allen)

"Rozkošná komedie o tom, že člověk má za všech okolností zůstat sám sebou." (premiéra 6. března 2003)

Tato konverzační komedie na motivy stejnojmenného filmu podle scénáře Woodyho Allena, který si ve filmu rovněž zahrál, figuruje na repertoáru Divadla Na Jezerce již více než jedenáct let. Právě touto hrou navíc také v Gongu divadelní společnost Jana Hrušínského zahájila svou činnost. Pod úspěchem této inscenace se jistě podepsal i režisér Ondřej Sokol. Rovněž Allenovo jméno budí zájem. Kromě toho, že je "Zahraj to znovu, Same!" hořko-romantickým příběhem, pozná každý jasný odkaz i poctu filmu Casablanca z roku 1942, ve kterém excelovali Ingrid Bergmanová a Humphrey Bogart, kteří nechybí ani v této komedii. Jejich představiteli není nikdo jiný než Libuše Šafránková s Josefem Abrhámem. I když se v této inscenaci objeví "pouze" ve filmové projekci, zpestří tak celou podívanou, kde se realita prolíná s představami. Jak řekl po premiéře sám Josef Abrhám: "Řešení to bylo zábavné. V divadle měli tu odvahu postavy Humprehyho Bogarta a Ingrid Bergmanové natočit na video a během představení je promítat a kombinovat s živými herci. Byl to nápad riskantní, ale zdá se, že vyšel a funguje." A funguje již mnoho let, stejně jako 14. října 2014, kdy přijel soubor hostovat do Severočeského divadla v Ústí nad Labem.

Felixe Alana (Jan Hrušínský), neurotického filmového kritika, právě opustila manželka Nancy (Tereza Němcová). Byla jedinou ženou, kterou miloval a která po jistou dobu milovala jeho. Nyní ale však dospěla k názoru, že se s ním nudí a že by chtěla v životě zažít více dobrodružství. Navíc mu také vyčítá, že "se s ním dost nenasmála". Zničilo ho to a neví, jak se s tím vypořádat. Velmi dobře si uvědomuje, že u žen mnoho úspěchu nesklízí, neboť svou nesmělostí a nemotorností každou spíše odradí a svým přílišným snažením zapůsobit vše akorát zpacká. Svůj velký vzor vidí v Humprehym Bogartovi (Josef Abrhám), který hraje hlavní roli v jeho nejoblíbenějším filmu Casablanca spolu s Ingrid Bergmanovou (Libuše Šafránková). Často ho vídá i ve svých představách, kde s ním dokonce i rozmlouvá a sbírá od něj rady, které by mu měly dodávat sebevědomí. S těžkou životní situací se mu snaží pomoci i jeho nejlepší kamarád Dick (Zdeněk Hruška) se svou manželkou Lindou (Miluše Šplechtová). Často ho navštěvují, berou ho na večeře či diskotéky, a pokoušejí se ho seznámit s některými svými kamarádkami. On vždy ale působí velmi křečovitě, nemotorně a jako naprostý ňouma. Každé setkání tak končí fiaskem. Stále častěji se vídá s Lindou, se kterou Dick mnoho času netráví, neboť se coby nepříliš úspěšný obchodník neustále honí za prací a na svou ženu v tom všem shonu zapomíná. Felix si začíná uvědomovat, že právě s Lindou se cítí dobře, na nic si nehraje a je sám sebou. I v ní tento pocit převládne, a tak spolu zažijí jednu bouřlivou noc. Ranní prozření ale přinese jen výčitky. Dick po návratu ze služební cesty zavítá k Felixovi domu. Neustále shání svou ženu, neboť si uvědomil, že ji moc miluje a nechce ji ztratit. Ke stejnému názoru dospěje i Linda a Felix jejich manželství určitě rozvrátit nechce. Zprvu se s tím těžko smiřuje, ale když se v jeho dveřích zjeví mladá dívka, která se stěhuje do vedlejšího bytu a poznává v něm svého oblíbeného filmového kritika a spisovatele, konečně najde svou spřízněnou duši. Konec dobrý, všechno dobré a tak "Zahraj to znovu, Same" (Dalibor Gondík).

Přestože se příběh odehrával celou dobu na jednom místě, nebyla to úplně nuda. Síla Allenovy tvorby je totiž především v brilantně a vtipně napsaných dialozích a charakterech jeho postav, v nichž se mnoho lidí najde. Tato hra (autorů - režie: Ondřej Sokol, výprava: Adam Pitra, hudební spolupráce: Dalibor Gondík, fonetická spolupráce: Dr. Zdena Palková, přeložila: Dana Hábová a další) velmi vhodně zakomponovala i filmový odkaz do děje a především díky skvělému obsazení v hlavních rolích (Libuše Šafránková a Josef Abrhám) nabízel v první půli příjemné oživení a zpestření. V té druhé už se tak zajímavým nezdál, neboť se příliš opakoval a byl zbytečně zdlouhavým. Na filmy se chodí do kina, a ne do divadla. Obvykle bývá druhá část lepší a dynamičtější než první. Zde jsem to bohužel cítila spíše obráceně. Každopádně ale velmi dobře sedla role Felixe Janu Hrušínskému. V poloze typicky intelektuálně stylizovaného "pisálka" ale v životě nemotorného ňoumy působil očividně jistě, což dokládal i svými nepřirozeně hranými gesty s až křečovitou snahou zaujmout. Naopak Miluše Šplechtová hrála ženu, která vše zvládá s noblesou, oduševnělostí a má šarm. Její herecké výkony vždy působí velmi přirozeně. Jejího manžela, který se více věnoval svému podnikání než jí, zde poměrně suverénně ztvárnil Zdeněk Hruška. Čtveřici herců tu doplnila Tereza Němcová, která si jako jediná zahrála hned několik rolí žen. Kromě Felixovy manželky se představila i v rolích jeho nápadnic a myslím, že to zvládla velmi dobře. Každopádně bylo čemu se smát; vždyť o úspěchu inscenace mluví i roky, po které se hra drží na repertoáru pražského divadla.
Moje hodnocení: 61 %

H.Bogart a I.Bergmanová (J.Abrhám a L.Šafránková)

Felix a Linda (J.Hrušínský a M.Šplechtová)

Dick a Felix (Z.Hruška a J.Hrušínský)