31 května 2014

"Sunny Boys" - host Domu kultury UL

(Neil Simon)
"Comeback legendární dvojice komiků na prkna, která znamenají svět. Humorná a zároveň lidská komedie o přátelství a zašlé slávě." (premiéra 25. března 2003)
Druhá komedie ve dvou dnech na nás čekala v ústeckém Domě kultury, tedy hned 27. května 2014. Původně domluveným představením, které měli herci pražského Divadla Bez Zábradlí odehrát k 50. výročí otevření Domu kultury v Ústí nad Labem pořádané Agenturou For, měla být hra "Kvartet". Bohužel ale kvůli zranění Jany Švandové po automobilové nehodě nakonec uvedli jinou komedii pro tři herce "Sunny Boys". Jednu z hlavních rolí v ní má i sám principál divadla Karel Heřmánek a na repertoáru jim figuruje již více jak jedenáct let. Tato komedie patří mezi nejlepší hry jednoho z nejúspěšnějších a nejhranějších amerických dramatiků, nositele Pulitzerovy ceny. V překladu Ivo T. Havlů se u nás hrála pod původním názvem "Vstupte...". Zde v divadle ji s herci nastudoval hostující ruský režisér Boris Ščedrin, který si velmi zakládá na práci s hercem. V roce 1975 se tento titul dostal i na filmová plátna. Zrežíroval ji Herbert Ross a tehdy osmdesátiletý herec George Burns získal za roli stárnoucího komika Oscara. O něco dříve měla hra svou českou premiéru a to konkrétně v lednu 1974 v pražském Divadle Na Vinohradech, kde hlavní role ztvárnili výteční herci Vlastimil Brodský a Josef Bláha.
Do bytu bývalého komika Willieho Clarka (Karel Heřmánek), který vypadá spíše jako zapadlé doupě, dochází na pravidelné návštěvy jeho synovec Ben (Martin Kubačák). Nosí mu jídlo i noviny a snaží se, aby měl jeho strýc také nějaký kontakt se světem. Ten se ale rád utápí v alkoholu i vlastní sebelítosti profesně odepsaného klauna. Tváří se, že mu vyhovuje vysedávat doma ve starém županu a sledovat televizi, ale uvnitř ho užírá křivda od jeho bývalého parťáka Ala Lewise (Zdeněk Žák), díky němuž přestali vystupovat. Teď by se ale vše mohlo změnit. Ben totiž přijde s informací, že se chystá pořad věnovaný známým komikům a že by tam rozhodně nemělo chybět ani věhlasné duo "Sunny Boys", pod nímž jsou podepsáni právě Clark a Lewis. Měli by společně předvést jedno ze svých nejúspěšnějších čísel, scénku v ordinaci u doktora. Bohužel je ale v komunikaci dělí více jak deset let, což se podepsalo i na jejich vztahu. Zatímco Al tráví svůj volný čas s rodinou, žije v pěkném domě se zahradou, hezky se obléká a udržuje si svou důstojnost, Willie naopak veškeré dekorum ztrácí. Tráví téměř celý čas zalezlý ve své garsonce, na stránkách divadelního zpravodaje pročítá úmrtní oznámení svých bývalých kolegů a topí se v minulosti, kde jakoby jeho život skončil. Stále se nedokáže smířit s tím, že ho jeho parťák jednoho dne prostě opustil a rozhodl se odejít do důchodu. Ben ví, že bude velmi náročné tyto dva usmířit, neboť jeho strýc příliš snahy neprojevuje. Postupně se ale přeci jen doberou ke společné zkoušce. Neodpustí si však neustálé dohadovaní, výčitky či až puntičkářské lpění na detailech, které považují za středobod úspěchu svých gagů. Přiblíží se den "D" a oni před sebou mají dlouho očekávanou chvíli. Zdravotní stav ale nakonec Williemu nedovolí v show vystoupit. I když bojují s vlastní ješitností a neustálou změnou nálad, přátelství přeci jen zvítězí a oni opět naleznou společnou řeč.

To, že je tato hra (autorů - překlad: Ivo T. Havlů, režie: Boris Ščedrin, výprava: Lucie Loosová a další) na repertoáru divadla Bez Zábradlí již dlouhé roky, jsem věděla, ale nikdy mě příliš nelákala. Myslím, že bych se na ni sama od sebe nevypravila, i když má jistě úspěch, pokud ji stále hrají. Jak jsem psala v úvodu, původně byla na programu komedie "Kvartet". Po přečtení informace o Janě Švandové, které přeji brzké uzdravení, jsem chtěla jet raději do Teplic na hru "Tři verze života" od Yasminy Rezy. Snad se na ni také ještě někdy dostanu, neboť jsem se nakonec přeci jen rozhodla pro "Sunny Boys", na které jsme již měli sponzorské lístky a mohli jsme tak symbolicky oslavit 50 let našeho Kulturního domu, připadajících přesně na 30. května 2014. Každopádně zas tak moc zklamaná jsem nebyla. Oby hlavní protagonisté byli výborní a docela jsme se nasmáli, ale svým příběhem mě inscenace příliš neoslovila. Narážky a rozdílné charaktery postav sice nabízeli prostor k osobitému humoru, ale ten působil spíše klasicky "estrádně". A to, o co tam celou dobu šlo, pak vlastně ani nakonec nezaznělo. Vše se "motalo" kolem jednom gagu, který byl stále jenom naznačený. Čekala jsem, že se ho ale nakonec také alespoň dočkáme. To se bohužel nestalo a tak byla celá hra vlastně jenom o stárnutí, smiřování se s koncem umělecké kariéry a mužském vypořádávání se s tím. Výtečně role sedla Karlu Heřmánkovi, který ztvárnil postavu stále ukřivděného, velmi náladového a osamělého Willieho. Ješitnost, zatvrzelost i mrzutost, typická pro muže jeho věku, z něj přímo sálaly. Není těžké hrát tento charakter, neboť je vlastní spoustě mužů, ale brát ho s humorem zvládl Karel skvěle. Zdeněk Žák oproti němu musel udržet vážnější tvář, která ale právě v konečném důsledku působila komicky. Jejich humor nebyl ani krutý, ani sarkastický, ale přirozeně lidský. Martin Kubačák už tam byl spíše jenom do počtu. Měl sice úlohu nezbytného spojovacího článku, ale svým výkonem nemohl oběma starším kolegům vůbec konkurovat. Celkově to bylo vtipné, ale asi mi to připadalo takové nedotažené.
Moje hodnocení: 55 %
Al a Willie (Z.Žák a K.Heřmánek)
Ben a Willie (M.Kubačák a K.Heřmánek)
Willie a Al (K.Heřmánek a Z.Žák)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home