"Láska" - host Severočeského divadla
(Murray Schisgal)
"Slavná jiskřivá komedie. Čemu se vlastně říká láska? Jestliže o ní někdo mluví, nemusí ještě o ní mít ponětí." (premiéra 1. října 2002, obnovená premiéra 8. října 2014)
S hořkou komedií, kterou po obnovené premiéře uvádějí na prknech Divadla Bez zábradlí již více než 12 sezón, přijel soubor 15. listopadu 2014 hostovat i do našeho Severočeského divadla. Do letošního června v inscenaci hrála Ivana Chýlková, kterou v obnovené premiéře vystřídala Dana Morávková. Podtitul nejúspěšnější hry "Luv" amerického dramatika Murraye Schisgala (*1927), známého i coby spoluscénáristy filmu "Tootsie", by mohl klidně znít "Velká slova-malé prožitky". Dle jeho slov je totiž hra především satirou na poněkud zneužívané slovo, které vyjadřuje lásku. Proto se také v angličtině jmenuje "Luv", což je výraz degradace slova "love". Ve světové premiéře ji uvedli v Londýně v roce 1963 a hned v následující sezóně 1964/1965 byla oceněna jako jedna z nejlepších amerických her. Vyzdvihovali zejména hluboké téma podané s jiskřivým humorem a obrovskou fantazií. Dle divadelního námětu vznikl také film s Elaine Mayovou, Jackem Lemmonem a Peterem Falkem. Česká premiéra se uskutečnila v roce 1965 v Národním divadle v režii Miroslava Macháčka pod názvem "A co láska?".
K mostu právě přichází Harry Berlin (Zdeněk Žák), který se očekávaného štěstí od života nedočkal a tak se raději rozhodl svůj život ukončit skokem do řeky. Pro jistotu si ještě kolem krku uvázal provaz, na jehož konci upevnil dostatečně těžký kámen. Ve stejném okamžiku se u mostu objeví i jeho dávný spolužák Milt Menvill (Karel Heřmánek), který se mu snaží jeho úmysl rozmluvit. Sám se tváří, že je celkem úspěšný, ale tato iluze vyprchá, když začne probírat místní popelnice. Hledá v nich "poklady", jejichž prodejem si přivydělává. Náhodného setkání s Harrym se ale rozhodne využít. Svěří se kamarádovi, že si našel mladší ženu Lindu (Dana Morávková). Přestože o této milence jeho žena Ellen (Dana Morávková) ví, rozvést se s ním nechce. Milt se tedy snaží umluvit Harryho, aby se s jeho ženou seznámil, probudil v ní i v sobě lásku, aby nakonec s rozvodem souhlasila. Ten se dlouho brání, ale nakonec se nechá umluvit. Záměr se podaří a po čase se dokonce Harry s Ellen vezmou. Milt se sestěhuje s Lindou. Netrvá příliš dlouho a oba bývalí manželé se opět setkávají. Místo aby zářili štěstím z nových vztahů, uvědomují si, že jejich stávající partneři nejsou ti praví a že je skutečně nemilují, tak jako sebe navzájem. Rádi by se k sobě vrátili, ale vědí, že Harry se s Ellen nerozvede. Chtějí ho tedy dovést do stavu, ve kterém ho před časem potkali a zachránili. Pokud by bylo třeba, je Milt připraven mu z toho mostu i pomoci. Vypadá to jako snadný plán, ale není tak jednoduché ho dovést do konce. Každopádně láska přeci vítězí.
I když rozhodně nesdílím názor, že je lepší dát přednost hostujícím pražským divadlům před "domácím" souborem již léta zavedeného a úspěšného Činoherního studia, které se minulou sezónu rozhodli naši zastupitelé zlikvidovat, ale jeho jméno si přitom ponechat, jsem ráda, že nám alespoň trochu té kultury zůstalo. Divadlo Bez zábradlí se tak v sezóně 2014/2015 stává častým hostem ústeckého Severočeského divadla. Tentokrát nám přivezlo hořkou komedii, která by měla dojmout a přinutit diváka zamyslet se nad často užívanými slovy jako jsou láska, cit a věrnost, která se často stávají již jen prázdnými frázemi. Musím přiznat, že takové dojmy ve mně tato hra (autorů - režie a překlad: Alice Nellis, scéna: Adam Pitra, kostýmy: Katarína Hollá, hudba: Tomáš Polák a další) zrovna příliš nezanechala. Co mi ale v hlavě utkvělo nejvíce, byly příšerné oblečky, do kterých se strojil Karel Heřmánek po každém "vykoupání", excelentní vrhání nožů Zdeňka Žáka a kamenný výraz Dany Morávkové. Tak jako mě zaujala pěkně navržená scéna, tak příšerně na mě zapůsobilo "muzikálové" číslo. Přestože muzikály miluji, připadají mi jinde takové výstupy spíše jako parodie na ně a velmi trapné, pokud nejsou "vyšperkované" opravdu dokonalým zpěvem. To platilo bohužel i zde - laciná melodie, text a o zpěvu nemluvě. Nejvíce se ze své role snažil dostat Zdeněk Žák, nicméně jeho "homelesácký" podivín příběh o lásce nijak nezachránil. Od režie Alice Nellis bych asi čekala něco víc, ale konec dobrý, tak snad všechno dobré.
Moje hodnocení: 46 %
"Slavná jiskřivá komedie. Čemu se vlastně říká láska? Jestliže o ní někdo mluví, nemusí ještě o ní mít ponětí." (premiéra 1. října 2002, obnovená premiéra 8. října 2014)
S hořkou komedií, kterou po obnovené premiéře uvádějí na prknech Divadla Bez zábradlí již více než 12 sezón, přijel soubor 15. listopadu 2014 hostovat i do našeho Severočeského divadla. Do letošního června v inscenaci hrála Ivana Chýlková, kterou v obnovené premiéře vystřídala Dana Morávková. Podtitul nejúspěšnější hry "Luv" amerického dramatika Murraye Schisgala (*1927), známého i coby spoluscénáristy filmu "Tootsie", by mohl klidně znít "Velká slova-malé prožitky". Dle jeho slov je totiž hra především satirou na poněkud zneužívané slovo, které vyjadřuje lásku. Proto se také v angličtině jmenuje "Luv", což je výraz degradace slova "love". Ve světové premiéře ji uvedli v Londýně v roce 1963 a hned v následující sezóně 1964/1965 byla oceněna jako jedna z nejlepších amerických her. Vyzdvihovali zejména hluboké téma podané s jiskřivým humorem a obrovskou fantazií. Dle divadelního námětu vznikl také film s Elaine Mayovou, Jackem Lemmonem a Peterem Falkem. Česká premiéra se uskutečnila v roce 1965 v Národním divadle v režii Miroslava Macháčka pod názvem "A co láska?".
K mostu právě přichází Harry Berlin (Zdeněk Žák), který se očekávaného štěstí od života nedočkal a tak se raději rozhodl svůj život ukončit skokem do řeky. Pro jistotu si ještě kolem krku uvázal provaz, na jehož konci upevnil dostatečně těžký kámen. Ve stejném okamžiku se u mostu objeví i jeho dávný spolužák Milt Menvill (Karel Heřmánek), který se mu snaží jeho úmysl rozmluvit. Sám se tváří, že je celkem úspěšný, ale tato iluze vyprchá, když začne probírat místní popelnice. Hledá v nich "poklady", jejichž prodejem si přivydělává. Náhodného setkání s Harrym se ale rozhodne využít. Svěří se kamarádovi, že si našel mladší ženu Lindu (Dana Morávková). Přestože o této milence jeho žena Ellen (Dana Morávková) ví, rozvést se s ním nechce. Milt se tedy snaží umluvit Harryho, aby se s jeho ženou seznámil, probudil v ní i v sobě lásku, aby nakonec s rozvodem souhlasila. Ten se dlouho brání, ale nakonec se nechá umluvit. Záměr se podaří a po čase se dokonce Harry s Ellen vezmou. Milt se sestěhuje s Lindou. Netrvá příliš dlouho a oba bývalí manželé se opět setkávají. Místo aby zářili štěstím z nových vztahů, uvědomují si, že jejich stávající partneři nejsou ti praví a že je skutečně nemilují, tak jako sebe navzájem. Rádi by se k sobě vrátili, ale vědí, že Harry se s Ellen nerozvede. Chtějí ho tedy dovést do stavu, ve kterém ho před časem potkali a zachránili. Pokud by bylo třeba, je Milt připraven mu z toho mostu i pomoci. Vypadá to jako snadný plán, ale není tak jednoduché ho dovést do konce. Každopádně láska přeci vítězí.
I když rozhodně nesdílím názor, že je lepší dát přednost hostujícím pražským divadlům před "domácím" souborem již léta zavedeného a úspěšného Činoherního studia, které se minulou sezónu rozhodli naši zastupitelé zlikvidovat, ale jeho jméno si přitom ponechat, jsem ráda, že nám alespoň trochu té kultury zůstalo. Divadlo Bez zábradlí se tak v sezóně 2014/2015 stává častým hostem ústeckého Severočeského divadla. Tentokrát nám přivezlo hořkou komedii, která by měla dojmout a přinutit diváka zamyslet se nad často užívanými slovy jako jsou láska, cit a věrnost, která se často stávají již jen prázdnými frázemi. Musím přiznat, že takové dojmy ve mně tato hra (autorů - režie a překlad: Alice Nellis, scéna: Adam Pitra, kostýmy: Katarína Hollá, hudba: Tomáš Polák a další) zrovna příliš nezanechala. Co mi ale v hlavě utkvělo nejvíce, byly příšerné oblečky, do kterých se strojil Karel Heřmánek po každém "vykoupání", excelentní vrhání nožů Zdeňka Žáka a kamenný výraz Dany Morávkové. Tak jako mě zaujala pěkně navržená scéna, tak příšerně na mě zapůsobilo "muzikálové" číslo. Přestože muzikály miluji, připadají mi jinde takové výstupy spíše jako parodie na ně a velmi trapné, pokud nejsou "vyšperkované" opravdu dokonalým zpěvem. To platilo bohužel i zde - laciná melodie, text a o zpěvu nemluvě. Nejvíce se ze své role snažil dostat Zdeněk Žák, nicméně jeho "homelesácký" podivín příběh o lásce nijak nezachránil. Od režie Alice Nellis bych asi čekala něco víc, ale konec dobrý, tak snad všechno dobré.
Moje hodnocení: 46 %
Ellen a Milt (D.Morávková a K.Heřmánek) |
Ellen a Harry (D.Morávková a Z.Žák) |
Ellen, Milt a Harry (D.Morávková, K.Heřmánek a Z.Žák) |
0 Comments:
Okomentovat
<< Home