Divadlo a já 2004-2015: "Zkrocení zlé ženy"

(William Shakespeare)

"Nejslavnější Shakespearova komedie, jejíž nesmrtelnost tkví v tématu souboje mezi pohlavími, vztahem mezi muži a ženami." (premiéra 11. října 2013)

A je to tu. Poslední týden, kdy se v Činoherním studiu hraje a pak...konec?! Celkem náhodou jsem se dozvěděla, že se "činoheráci" rozhodli celý týden od 24. března 2014 věnovat svým věrným divákům několik posledních představení ze svého repertoáru ještě předtím, než budou muset budovu divadla opustit. Vzhledem k tomu, že ale kapacita ani zdaleka nestačila divácké poptávce, rozhodli se zprostředkovat navíc i videoprojekci z představení jak v baru, tak i na plátně před divadlem, aby je mělo možnost shlédnout větší množství lidí a navíc zdarma. Mohli jsme se tak rozloučit se svým ústeckým divadlem a jeho souborem. Když už jsem nesehnala místo do hlediště, využila jsem alespoň této příležitosti 27. března 2014 a zašla jsem si na poslední uvedení hry, na kterou jsem měla původně jít už v únoru. Jinou možnost už zřejmě bohužel mít nebudu :-(. Raději bych ho samozřejmě viděla jindy a naživo, ale lepší něco než nic. Konečně přišla na řadu sezóna, kdy se v ČS rozhodli hrát veselejší a hravější hry, oproti těm temným, drsným, depresivním, a přitom musí skončit :-(.

V Padově žije bohatý kupec Baptista (Jan Ťoupalík), který má dvě krásné dcery. Zatímco Bianca (Anna Fišerová) je hodná, cudná a přívětivá, její sestra Kateřina (Klára Krejsová) působí jako věčně hádavá a tvrdohlavá ženská, protivná a zlá, se kterou se nedá vydržet. Otec by je rád provdal obě, ale vzhledem k tomu, že by Kateřinu nikdo nechtěl, rozhodne se nejdříve provdat ji a pak teprve Biancu, která o ženichy nemá nouzi. Patří mezi ně starší soused Gremio (Jaroslav Achab Haidler), další neodbytný nápadník Hortensio (Matúš Bukovčan) a Lucentio, za kterého se má vydávat jeho sluha Tranio (Petr Panzenberger). Lucentio (Jan Plouhar) se zatím do její přízně snaží dostat coby Cambio, učitel poezie a dějin. Zamiluje se do ní na první pohled a i Bianca si ho postupně nejvíce oblíbí. Jediným nápadníkem, který se chce ucházet o ruku Kateřiny a zároveň ji zkrotit, se brzy po svém příjezdu stává veronský šlechtic Petruchio (Jan Jankovský), jehož doprovází sluha Biondello (Nataša Gáčová). Bere to jako výzvu a se svatbou příliš neotálí. K překvapení a rozhořčení všech přítomných dorazí dost nevkusně oblečený, ale nic si z jejich řečí nedělá. Kateřina se jeho dominanci podvolí a vezme si ho. Brzy na to odjíždějí do Petruchiova sídla, kde ji její manžel i se svým dalším sluhou Grumiem (Jiří Maryško) dělají ze života peklo. Přináší to však zdárný výsledek. Ona postupně krotne a stává se poslušnou ženou. Nic tedy nebrání ani svatbě Biancy, která si bere Lucentia. Ten si "pronajme" jako svého otce, pisánského šlechtice Vincentia, místního učitele (Dan Dittrich j.h.). Ožení se i Hortensio, který si bere místní vdovu (Nataša Gáčová). Při společném setkání všechny překvapí proměna Kateřiny. Navíc všichni muži uzavřou sázku, čí žena je nejposlušnější. Každý pošle pro svou manželku, ale jediná, která přijde, je právě Kateřina. Ta navíc přivede i další dvě, a dokonce je poučí, jak by se měly ke svým mužům chovat. Petruchio tedy vyhrává sázku a potěší i Baptistu, který velmi ocení, že z jeho dcery udělal hodnou ženu.

Tak to byla derniéra, jak se patří. Ve velkém stylu a s naprosto výtečnými výkony. Všichni do toho šli naplno a vážně si to užili. Bohužel to mělo smutný podtext při myšlence, že tohle skvělé divadlo fakt končí :-(. Také je mi moc líto, že jsem to neviděla v hledišti live, ale jen přes videoprojekci, neboť tam nebyl obraz až tak čitelný a o zvuku už vůbec nemluvím. Dost replik, a tudíž i souvislostí, mi unikalo, ale snažila jsem se pochytat, co se dalo. Autoři (překlad: Břetislav Hodek a Jiří Josek, dramaturgie: Johana Součková, scéna: Lukáš Kuchinka, kostýmy: Jan C. Löbl, hudba: Ondřej Švandrlík, režie: Filip Nuckolls a další) správně hru pojali jako komedii dell´arte a navíc ji zasadili do zábavného prostředí cirkusu. Po "Romeovi a Julii" opět sáhli po klasickém díle nejlepšího z dramatiků všech dob a fakt se jim to povedlo. Rozhodně to nepůsobilo nijak klasicky, ale jako obvykle tomu "činoheráci" dali vyšší rozměr; především zajímavý nápad založený na zábavnosti a hravosti, originální scénu i líčení, a aby do prostředí lépe zapadli, museli se zaměřit více i na pohybovou složku s prvky "cirkusové" akrobacie. Herci v manéži tak předvedli lidskou pyramidu, chůzi na chůdách, házení nožů na živý terč, prolézání tenisovou raketou, tančící vousaté ženy, drezuru s koněm a nesmělo chybět ani klaunovo pantomimické číslo, ve kterém exceloval Matúš Bukovčan. Jirka Maryško zase všechny překvapil, když si nalezl do oka rakety a odehrál v ní větší část představení. Přesto téma a důležité momenty hry zachovali. Kateřina v podání Kláry Krejsové vypadala jako opravdu odpudivá a hádavá ženská, před kterou raději všichni utíkali. Na mě ale i dost chladně působila Bianca v podání Anny Fišerové, ačkoliv si myslím, že ta měla být k mužům spíše vřelejší. Nejvýraznější roli zde měl určitě Jan Jankovský, který coby Petruchio krotil svou ženu. Jako ženicha ho oblékli do opravdu bizarního "obleku". Bylo mi líto, že díky videoprojekci mi unikaly hlavně postavy a repliky Petra Panzenbergera, přičemž i on se "pitvořil" pěkně. Nicméně každý z herců přispěl svou trochou do mlýna a v celku to hodnotím jako velmi podařené a originální zpracování "Zkrocenky". Díky činoheráci a držte se.

Moje hodnocení: 72 %