Divadlo a já 2004-2015: "Vyhazovači"

(John Godber, Jane Thornton)

"Hudební komedie pro čtyři mladé herce, z nichž každý ztvárňuje několik postav - i opačného pohlaví." (premiéra 11. dubna 2007)

Posledním představením letošního roku, na které jsem se 11. listopadu 2013 vydala, byla již více jak šest let hraná hudební komedie Divadla Radka Brzobohatého, se kterou přijel soubor hostovat do Ústí nad Labem v rámci festivalu "Ústecká forbína". Je to inscenace postavená především na výtečné hudbě Ondry Brzobohatého, ale především na hromadě gagů a na notné dávce improvizace. Velmi tomu pomáhá i fakt, že si všichni herci "střihli" hned několik rolí, a to i ženských, navíc z prostředí diskotéky a nočního života mladých. V promluvách jedné z postav hra řeší na filozofické úrovni i otázky násilí, lásky, přátelství, zoufalství, sexuality, alkoholu, a hlavně jak mít někoho rád, na něž se v úvahách snaží i částečně odpovědět. Během let si našla hra napsaná roku 1977 oblibu po celém světě a dalo by se říci, že se hraje téměř každý týden roku na nějakém jevišti.

Je pátek večer, konec pracovního týdne a ten pravý čas na zábavu. Právě na tuto chvíli se nemůže dočkat čtveřice přátel (Ondřej Brzobohatý, Ernesto Čekan, Petr Vágner a Vojtěch Hájek), kteří jsou právě ve věku, kdy si užívají bujarých večírků a "lovení" mladých slečen. Chtějí sbírat nové zkušenosti i milostné zážitky, a tak jsou celí nedočkaví a nadržení na svou "velkou" chvíli. Na druhé straně se scházejí i čtyři mladé kamarádky, které si zajdou ke kadeřnici a společně se rovněž chystají na večer. Rosie (Ondřej Brzobohatý), jedna z dívek (Ernesto Čekan, Petr Vágner a Vojtěch Hájek), právě tento večer slaví 21. narozeniny. Chtějí si užít oslavu, ale také se seznámit s nějakými chlapci, zatančit si a pobavit se s nimi. Všechny je čeká zábavný a pohodový večer v klubu Cinders. Tam už se ale na svou běžnou večerní "šichtu" připravují čtyři místní vyhazovači. Nejvýbušnější z nich je zcela určitě šťastný Eric (Ernesto Čekan), který má ale i svou citlivou a filozofickou stránku. Nejvíce ho dráždí Judd (Vojtěch Hájek), který si ho často dobírá, a tak jejich kolegové (Ondřej Brzobohatý a Petr Vágner) musí vždy zakročit, aby nedošlo ke zbytečnému konfliktu. Těm samozřejmě zabraňují i po dobu celé své služby. Do klubu nepustí nikoho, kdo se jim svým chováním nezdá. Například tak vyprovodí dva "kravaťáky", kteří přijeli až z Moravy, nebo dva "drsný týpky" hrající si na rappery. V klubu se mezitím zábava jen rozjíždí. Za mixérským pultem stojí populární DJ (Ondřej Brzobohatý), který to v sále pořádně vaří, ale sám si chce také přijít na své s jednou ze svých fanynek. Rosie se svými kamarádkami pokukují po přítomných chlapcích a čekají, jestli je nějací osloví. Ti se zatím na baru posilují alkoholem. Nakonec ale seberou odvahu a dívky vyzvou k tanci. Buzz (Ernesto Čekan) si svou podnapile přítulnou partnerku (Petr Vágner) spokojeně tiskne na svou hruď, zatímco Kev (Ondřej Brzobohatý) by raději Elaine (Vojtěch Hájek) ze svého krku setřásl. Večer se ale přeci jenom podařil. Nakonec ale jako obvykle všechny dožene "společenská únava" a tak je nejvyšší čas vzít si taxík a vyrazit domů.

Velice vtipná, nápaditě provedená, a hlavně skvěle zahraná je tato komedie, sršící energií (autoři - překlad: Jakub Pech a Jan Duhajský, režie: Marián Kleis, výprava: Josef Jelínek, hudba: Ondřej Brzobohatý, texty: Tomáš Roreček a další). Představuje prostředí i lidské příběhy, které jsou mnohým velmi dobře známy. Stačila jednoduchá scéna i kostýmy, ale sázka na čtyři herce, kteří museli společně odehrát hned několik postav najednou, se opravdu povedla. Nejméně výraznější byl Vojtěch Hájek, nicméně s ostatními statečně držel krok. Chlapáckého Judda jsem mu příliš nevěřila, ale například coby Elaine skvěle doplnil jeden z typů mladých dívek. Oproti tomu Ernesto Čekan působil ve všech rolích dosti osobitě a dařilo se mu každou postavu skvěle rozehrát a vyimprovizovat mnohé velmi vtipné repliky a narážky, kterými boural diváky i své kolegy. Ondrovi Brzobohatému se zase nejvíce podařil výstup místního DJe, ale především vynikal svým zpěvem v písních, které sám napsal. Musím uznat, že se mu vážně povedly a rozhodně má skvělé hudební nadání. S jeho prvním albem, které se chystá vydat, mu mohu jen držet palce. Čtveřici pohledných mladých herců zde doplňuje Petr Vágner. I on se dokázal obstojně sžít se všemi typy, které mu byly svěřeny, a přestože je jasně mužný typ, předvedl i s mašlí ve vlasech svou ženskou tvář. Hra má dva základní pohledy; první na víceméně bezstarostný život mladých a druhý na životní trable a starosti těch starších. Každopádně v ní ale nejde o žádnou hlubší myšlenku, a tak může jen výborně pobavit, což se jí zcela určitě povedlo.
Moje hodnocení: 81 %