Divadlo a já 2004-2015: "Muži odcházejí, ženy přežijí"

(Arnold Wesker)

"Psychologicko-konverzační komedie vypovídající o světě žen, které jsou už dávno dospělé. Jsou tři a pojí je jedno přátelství." (premiéra 9. července 2012)

Dva měsíce utekly jako voda a je tu nový rok. Divadlo mi už začínalo chybět jako vždy o letních prázdninách, a tak už jsem se těšila 28. ledna 2014, kdy do teplického divadla přijelo hostovat Studio DVA. Přivezli si sebou skvělou konverzační komedii z pera významného britského dramatika, který je členem Královské Literární společnosti, držitelem doktorátu literatury a v roce 2006 mu navíc byl udělen titul Sir za jeho celoživotní tvorbu. Napsal přes 40 her, které byly přeloženy do minimálně 17 jazyků. Poprvé v České Republice si ji do svého repertoáru přidalo pražské Studio DVA, které působí na české kulturní scéně již od roku 2000, kdy vzniklo jako nezávislá divadelní a umělecká společnost. Poprvé tuto hru představili na Letní scéně Vyšehradu, kde každoročně hrají místo obvyklých letních divadelních prázdnin.

Do luxusní restaurace ve třiadvacátém patře, kde je vítá pohledný číšník (Vojtěch Kotek), postupně přicházejí tři dlouholeté kamarádky, aby zde strávily vskutku gurmánskou večeři, a přitom rozebraly své nepříliš povedené vztahy. Každá si připravila speciální menu, které sama poznala při nějaké zvláštní příležitosti a chce se s tímto zážitkem podělit s ostatními kamarádkami. Všechny jsou šarmantní, inteligentní, mají zkušenosti i profesní úspěchy, přesto je jejich muži opustili. Od cílevědomé podnikatelky Minervy (Zuzana Mauréry) odešel její manžel, přemoudřele působící spisovatel Montcrieff (Vojtěch Kotek), již před pěti lety. Oba chtěli být ve vztahu tím dominantním, ale bohužel každý po svém. On byl sebestředný a samolibý chlap, který se nejvíc mužsky cítil v křesle u televize s lahví whiskey v jedné a s doutníkem v druhé ruce. Ona chtěla od něj i od života víc. Podařilo se jí prosadit a zůstat nad věcí, přičemž na muže nijak nezanevřela. O něco hůře se s rozvodem po dvou letech vyrovnává Mischa (Jana Krausová), která je vysokoškolskou profesorkou, jejímž největším koníčkem je arabistika, a tak si často neodpustí citace ze Starého zákona. Snaží se působit chladněji, ale uvnitř je citlivá duše. Její Leo (Vojtěch Kotek) pracoval jako finanční analytik, kde se zase on pokoušel vypadat tvrději, než opravdu byl. Doma ze sebe tuto masku shazoval a svou citlivou stránku dával jasně najevo. Nedovedl pochopit, kde se stala chyba, že ho jeho milovaná žena chce opustit. I přestože ho milovala, zřejmě potřebovala silnějšího muže, a ne nudný stereotyp. Nejmladší z žen, politoložka Claire (Jitka Schneiderová), se se svým přítelem rozešla teprve nedávno. Vincent (Vojtěch Kotek) dal totiž přednost před ní své politické kariéře stínového ministra, který si rozhodně nemůže dovolit žádnou aférku s neoficiální přítelkyní. A jelikož je rána z odmítnutí ještě příliš čerstvá, rozhodla se mu jeho zradu řádně oplatit. Bulváru sama poskytla informace z jejich soukromého života, čímž mu zasadila jasnou podpásovku, které navíc musel čelit v živé televizní debatě. Jelikož ho ale milovala, později toho sama litovala. S přibývajícím časem i skleničkami se dámy dostávají k intimnějším tématům a tužbám. Svěřují si své sny i přání a zábava se rozjíždí. Přesto ale i všechno hezké má jednou svůj konec, a tak se dámy v pozdních hodinách loučí a odcházejí vstříc svým dalším dnům.

Dalším pohledem do ženského světa se zdá být tako konverzační komedie (autorů - překlad: Jitka Sloupová a Katarína Karovičová, režie a dramaturgie: Darina Abrahámová, scéna a kostýmy: Jana Krausová, videoprojekce: Vojtěch Kotek, a další). Přestože to bylo hlavně o ženách, mužský element se zde stal naprostou nezbytností. Přestože se téměř celý děj odehrává od jednoho stolu a několika barových stoliček, dostal Vojtěch Kotek ten nejtěžší úkol. Musel zvládnout představit hned několik mužských charakterů, a to především starších zralejších mužů. Díky svému mládí nepůsobil nijak přesvědčivě, ale díky svému talentu dokázal vše odehrát s jistou dávkou nadsázky a ve finále tak celému představení dodal ještě na odlehčení a zábavnosti. Obdivuji, jak statečně se s tím mezi tolika ženami a v takovém rychlejším střídání postav popral. Dikci, kterou předal "svému" politikovi, by jasně rozeznal každý a jako číšník navíc sebral odvahu i k odhalení svého pozadí. Česko-slovenská spolupráce se vyplatila jak autorsky, tak i herecky. Slovenský temperament totiž do hry vložila Zuzana Mauréry, která ztvárnila roli prostořeké a přímočaré Minervy, jež působila nejvyrovnaněji. Jana Krausová coby Mischa zas opravdu vystupovala chladněji. O to zajímavější bylo vidět, jak se odvázala při svém "striptérském" tanečku. Ženský herecký trojlístek pak doplnila Jitka Schneiderová, která hrála zhrzenou milenku, jež právě prožívá velké zklamání z odmítnutí své lásky. Je to role, kterou si téměř každý někdy v životě projde a tak působila nejvěrohodněji. Navíc perfektně odvyprávěla vtipný příběh z fotbalového prostředí. Každopádně všechny dámy spolu s Vojtou odehráli vtipnou komedii z pohledu žen vypovídající i o světě mužů.
Moje hodnocení: 55 %