30 listopadu 2012

„Cyrano“ - host Činoherního studia

(Edmond Rostand)

"Klasická romantická hra plná hrdosti a lásky, kterou Kašpaři představují jako tragickou komedii o člověku, jehož nezávislost je tvrdě vykoupena bolestí a smutkem." (premiéra 29. června 2006)

S touto klasickou romantickou hrou k nám do Činoherního studia přijel 27. listopadu 2012 hostovat pražský divadelní spolek Kašpar. Jakub Špalek se k jejímu nastudování, v překladu Jindřicha Pokorného a úpravě pro osm herců Lukáše Hlavici, vrací již podruhé (poprvé si Cyrana zahrál Radek Holub). Jazyk je zde modernější a přístupnější pro novodobého diváka, nejsou zde tak přísná pravidla veršů a herci si tak s textem mohou pohrát svobodněji, děj se zdá o něco živější a svižnější. Navíc pro herce toto komornější pojetí Cyrana nabízí více prostoru k projevení se, neboť někteří se zde objeví hned v několika rolích, a dokazují tak, že i velké téma se spoustou postav se dá zvládnout s podstatně menším počtem herců a pořád má šťávu. Není třeba složité výpravy, neboť atmosféru zde tvoří právě herci a slova, která pronáší. Kašpaři navíc mohou s tímto svěžím představením zavítat i na letní scénu. Na hradě Kašperk kromě Cyrana odehráli již i jiná představení.

Na večerní představení, jehož hlavní role byla svěřena Montfleurymu (Zuzana Onufráková), vtrhne trochu nečekaně i fanfarón Cyrano (Martin Hofmann). Velmi ho podráždí Montfleyuryho výstup, že ho raději vyžene z pódia. Na jeho obranu se však postaví markýz de Valvert (Štěpán Coufal), který si navíc začne utahovat ze Cyranova nosu. Nakonec proti sobě tasí kordy a svou "baladu s posláním" Cyrano s přehledem vyhraje. Všemu z hlediště přihlíží i jeho sestřenka Roxana (Jitka Čvančarová), kterou tajně miluje, ale nikdy by se jí to neodvážil říct. Na druhý den si s ním domluví schůzku u Ragueneaua (Aleš Petráš). Tam se mu svěří se svou láskou ke Kristiánovi (Jan Jankovský). Jelikož má být jedním ze Cyranových kadetů, požádá ho, aby nad ním držel ochrannou ruku. Pro Cyrana je to jak kudla přímo do srdce, ale slíbí, že to pro ni udělá. Po setkání s mladíkem musí překousnout jak bolest v srdci, tak i všechny urážky, které Kristián směřuje proti jeho nosu. Navíc také mladému kadetovi, který je sice pohledný, ale ne tak citlivý a romantický, pomůže s vyznáním lásky jeho milované. Věnuje mu pro ni svůj nepodepsaný dopis lásky. Večer se Roxaně chce Kristián pod balkónem vyznat sám, ale svým věcným a nemotorným vyjadřováním by její srdce jen tak nezískal. Cyrano mu půjčí svůj hlas i slova plná lásky a nevyznaného citu. Roxana okamžitě propadne jeho kouzlu. Znala jeho tvář a nyní i krásnou čistou duši. Bohužel neví, že ta patří někomu jinému. O její lásku však usiluje i hrabě de Guiche (Marko Igonda). Jde rovnou k věci a ke své vyvolené večer posílá mnicha s poselstvím, podle kterého by je tento měl oddat. Roxana však přečte mnichovi vzkaz tak, aby ji oddal s mladým Kristiánem. Cyrano hraběte dostatečně dlouho zdrží a ten tak přichází až po jejich sňatku. De Guiche okamžitě z rozčilení, že o ni přišel, vydává rozkaz, aby celá rota gaskoňských kadetů (Zuzana Onufráková, Jan Jankovský, Pavel Lagner, Lukáš Jůza, Aleš Petráš) odjela do první linie obléhat Arras. Španělé je však blokují a oni jsou nuceni hladovět. Ani to nebrání Cyranovi psát Roxaně dva milostné dopisy denně a běhat s nimi každý den přes nebezpečné území. Velice ji to dojme a rozhodne se přijet za nimi na frontu a dovézt jim nějaké jídlo. Teprve teď se Kristián dozvídá, kolik dopisů za něj Cyrano napsal a že ji opravdu miluje. Dojde mu, že jeho žena nemiluje jeho, ale muže, který jí za něj vyznával lásku. Je zlomen a vrhá se na bitevní pole, kde je smrtelně zraněn. Roxana u něj objeví Cyranův poslední dopis, ale ani z něj se nedozví pravdu. Po smrti své lásky se uchýlí do kláštera, kde ji po dlouhé roky každou sobotu navštěvuje i Cyrano a vypráví jí vše, co se za celý týden událo. Nikdy ji ale nebyl schopen přiznat pravdu. Pozná ji až dnes, kdy se Cyrano výjimečně opozdil. Se smrtelným zraněním na hlavě ale za svou milou přesto z posledních sil dojde. Dělá, jako by se nic nestalo a ve tmě Roxaně přečte onen poslední dopis. Ta se zaposlouchá do jeho hlasu a až teď zjišťuje, že celou tu dobu milovala právě Cyrana, který jí akorát umírá v náručí.

Téma dlouhonosého Cyrana je opravdu notoricky známý, ale také velmi dojemný a nesmrtelný příběh. Mnoho divadel využívá příležitosti a řadí si ho do svého repertoáru. Slavných "nosáčů" už se tak i na českých jevištích vystřídala pěkná spousta. Každý pak ale také svého hrdinu vykreslí trochu jinak. Musím ocenit, jak se s touto náročnou rolí popral její hlavní představitel zde. Martin Hofmann svého Cyrana pojal jako důvtipného a hravého v první půli, ale také velmi citlivého, zádumčivého i dojemného, a přesto stále silného a nad věcí v části druhé. Jeho výstup působil velmi civilně, i přesto jak obdivuhodně dlouhý a náročný text se musel naučit. Velmi civilně a "moderně" působily i kostýmy všech gaskoňských kadetů, žádné stejnokroje, ale volné kalhoty i košile doplněné tradičními klobouky, opasky, rukavicemi i vysokými botami. Velmi pěkné byly jasně žluté šaty navržené pro Roxanu. Stejně tak rozjasnila scénu i její představitelka Jitka Čvančarová. Chvílemi působila spíše jako zamilovaná školačka než jako dáma z vyšší společnosti. Nicméně ji dodala vážnosti hlavně na konci druhé části. Přesto si nešlo nevšimnout, že její Roxana mnohem více zářila v blízkosti Cyrana než Kristiána. Pravdou ale je, že toho hrál poměrně neohrabaně Jan Jankovský. Rozhodně nepůsobil jako láskou zmámený mladík, který touží po každém slově či doteku své milované. I když se Jitka snažila, chemie mezi nimi příliš nezafungovala. Za to bývalá "činoheračka" Zuzka Onufráková si množství, i mužských, rolí řádně užila. V každé dosti osobitě předvedla, co se od ní čekalo a velmi pohotově "skákala" z role do role. Přestože se mi více líbilo nastudování Divadla Pod Palmovkou (zde), působilo toto zpracování (autorů - překlad: Jindřich Pokorný, úprava: Lukáš Hlavica, výprava: Libuše Josefy, hudba: Michal Pavlíček, režie: Jakub Špalek a další) velmi svěže a také hravěji. Zaujalo mě, že i v takovém počtu se dá uhrát podobný divadelní kus a věřím, že na letní scéně to musí mít ještě mnohem lepší atmosféru.
Moje hodnocení: 66 %

Cyrano a Roxana (M.Hofmann a J.Čvančarová)
de Guiche, Cyrano a Carbon (M.Igonda, M.Hofmann a P.Lagner)
kadeti, Cyrano a Roxana (alter.F.Kreuzmann, M.Hofmann, Z.Onufráková,L.Jůza, alter.F.Rajmont a J.Čvančarová)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home