Divadlo a já 2004-2015: „Sborovna“ - host Kulturního domu UL

(Jaromír Břehový)

"Tato pedagogická komedie je nemilosrdnou mozaikou celé naší společnosti, která nejen baví, ale přinutí diváka se zamyslet, v čem to vlastně žijeme." (premiéra 14. května 2009)

Prvním představením letošní Ústecké forbíny (v pořadí již šesté) se stala právě tato původní česká komedie z učitelského prostředí, se kterou k nám 23. října 2012 přijelo zájezdové divadlo Pavla Trávníčka. Autorem této veselohry, která se zaměřuje především na učitelský sbor jednoho zemědělského učiliště a jeho problémy s leckdy nezvladatelnými žáky, je Jaromír Břehový, který ji napsal pro svůj ochotnický soubor ve Žluticích, kde je rovněž režisérem. Během své profesní kariéry prošel i učňovským školstvím, takže věděl dobře, o čem píše. Navíc je to i dosti aktuální ale i zábavné téma. Není zrovna snadné napsat fakt úspěšnou komedii, ze které navíc pak ještě plyne určité ponaučení.

Prázdniny končí a školní rok opět začíná. Ve sborovně se po dlouhé dovolené opět začínají scházet učitelé a chystají se opět vyrazit "do boje" se svými převážně problémovými žáky. První je na svém místě Blaženka (Uršula Kluková). Jejím největším koníčkem jsou bylinky a zdravá výživa. Ke svým studentům je mnohem shovívavější než například její poněkud ostřejší kolegyně, tělocvikářka Rita (Petra Jindrová). Ta stále tvrdí, že na jejich učiliště přijmou každého i ty, které na jiných školách nechtějí. A není tak daleko od pravdy. Jsou studenti, jako třeba Pivoňka, jejichž rodiče jsou výraznými "sponzory" školy, a tak učitelům nezbývá než se s nimi nějak vyrovnat. Ženské osazenstvo sborovny doplňuje ještě Jana (Hana Tunová), mimo jiné také zástupkyně ředitele, a to mužské zde zastupuje Ivan (Pavel Trávníček), jehož největším problémem je stálé dobíhání na záchody v jiném patře. Na začátek roku je však čeká nejedno překvapení. To první jim hned zkraje přijde oznámit sám pan ředitel Ivo (Zdeněk Havlas). Jejich řady se mají totiž od nového školního roku rozšířit o novou kolegyni Leu (Monika Fialková), která sem přišla z křesťanského gymnázia. Se zdejšími studenty ji však čeká mnohem náročnější práce. Nemilá zpráva pak čeká na Janu. Je pozvána k panu řediteli, kde se dozvídá, že ji na postu zástupkyně nahradí Šárka (Kateřina Kornová). Svou roli při této rošádě sehrály úplatky movitějších rodičů. Učitelům jsou nastolena nová a tvrdší pravidla. Definitivně se ale učitelé začnou bouřit po jedné aféře, díky níž je Jana okamžitě propuštěna. Během jejího dozoru měl Pivoňka vykonat potřebu přímo ve školní klubovně. Videozáznam šířený mezi všemi ji měl usvědčit, že byla přímo u toho a nijak nezasáhla. Jejím kolegům se i za pomoci studentů podaří prokázat opak, a navíc se jim do rukou dostane jiné kompromitující video, na kterém je zachycen ve velmi choulostivé situaci sám ředitel se svou novou zástupkyní. Po malé stávce a předložení důkazu je tak Jana opět přijata. Žák Pivoňka zde však zůstává a škola běží dál.

Musím uznat, že mě tato komedie (režie: Pavel Trávníček) ze školního prostředí opravdu mile překvapila, a hlavně velmi pobavila. A myslím, že se bavila i většina dalších diváků téměř celé představení. Velký podíl na tom má určitě nápaditě a zábavně napsaná hra, tak říkajíc ze života, ale také její výborné obsazení. Jednoznačně nejlépe ale sedla role Uršule Klukové, která již svým nástupem zaujala a vtáhla diváky do děje i do prostředí. Všichni jsme tak měli možnost "nahlédnout" do učitelského kabinetu, ve kterém se řeší každodenní pracovní i osobní problémy, úspěchy i neúspěchy, výhry i prohry jak s žáky, tak i s vedením. Každý k věci přistupoval jinak, dle svého naturelu, a celé to pak působilo jako poměrně uvěřitelný náhled do reálného života či s trochou nadsázky i na naši společnost jako takovou. Vždyť vlastně i cílem autora bylo varovat slušné a vzdělané lidi před stupiditou, drzostí a také mocí peněz. Podobných Pivoňků se všude kolem nás pohybuje mnoho a je třeba si na ně dávat pozor. Naštěstí se ale najdou i tací, kteří se nebojí postavit na stranu těch, jež jsou v právu. Tuto hru si Pavel Trávníček pro svou divadelní společnost vybral určitě dobře, neboť s ní má šanci si najít a získat své diváky. Lidé se totiž obvykle rádi baví a podobné kousky by tak na českých scénách měly mít své místo. Je skvělé, že i na amatérské scéně se najde autor, který dovede napsat skvělou hru a také že se najde někdo, kdo jí dá příležitost i na profi scéně.

Moje hodnocení: 63 %