„Moje hra“ - host Kulturního domu
(Petr Abraham)
"Andělská komedie o životě, který hlavnímu hrdinovi právě protekl mezi prsty." (světová premiéra 17. ledna 2012)
Po "Sborovně" k nám 8. listopadu 2012 přijelo na "Ústeckou forbínu" hostovat i pražské divadlo Kalich s novou původní českou inscenací, jejímž autorem je úspěšný český režisér Petr Novotný (např.: Jesus Christ Superstar), skrývající se za pseudonym Petr Abraham. Prakticky celou dobu se z jeviště nepohne mužský představitel hlavní role Jiří Bartoška, který výjimečně a po dlouhé době přijal tuto divadelní roli. K jeho rozhodnutí prý přispěla kvalita textu a také kolegové, s nimiž se zde může setkávat. Režie se ujal Jan Kačer a do hry obsadil i svou ženu a dceru s manželem. Přestože zde jde o soukromou smuteční slavnost, je to poměrně vtipná a veselá hra, v níž lze nalézt i trochu hlubší smysl.
Do bytu Anet (Jana Janěková ml.) právě přiváží zaměstnanec pohřebního ústavu (Martin Kubačák) rakev s jejím nedávno zesnulým partnerem, mistrem Josefem Jankulovskim (Jiří Bartoška). Místo klasického štědrého večera ji tedy čeká soukromá smuteční slavnost, kterou si mistr přál. Smutek zasáhne i jejich mladičkou au-pair dívku (Adéla Koutná), které pán také velmi chybí. Tato mladičká a naivní dívka byla jeho posledním omylem, ale právě má pod srdcem nosit jeho malého potomka. To zabolí jeho poslední a věrnou partnerku Anet, která mu nechce jentak odpustit, že si ji nevzal a neudělal z ní svou právoplatnou manželku. V bytě je i Jankulovského senilní matka (Nina Divíšková), která jeho smrt nese také poměrně těžce. První návštěvnicí, která do bytu přijde, je prostořeká Ivon (Zuzana Bydžovská). Přestože s Jankulovskim nic neměla, i když si to vždycky přála, stala se v jeho v životě velmi významnou ženou. Jako hospodská byla jeho důvěrnicí a také dostala funkci vykonavatelky jeho poslední závěti. Od Anet velmi ráda přijme pozvání na skleničku a připije si i s Jankulovského matkou. Naposledy se přijde s mistrem rozloučit Magdaléna Novotná (Vlasta Peterková), jeho první láska žijící v omylu, že její dcera je jeho dítětem. A aby byla sešlost kompletní, nesmí zde chybět ani Jankulovského žena (Adéla Kačerová), která, jak se posléze ukáže, je již jen bývalou ženou, což se mu až do této chvíle podařilo před Anet utajit. Až teď tedy může Anet naposledy a volně konfrontovat Jankulovského se všemi svými bolestmi a křivdami. Jeho reakce ji ani v nejmenším nijak nepřekvapí. Možná až na tu, že až v záhrobí lituje toho, že si ji nestačil vzít. Ona ho stále velmi miluje a cítí, že jí bude chybět, ať byl, jaký chtěl. On zas lituje toho, co nestačil, že nedostal ještě trochu více času, ale postupně se s tím smiřuje a své poslední přání si velmi užívá a na rozdíl od Anet se i dobře baví. Jen tedy do chvíle, dokud si pro něj nepřijde anděl. Musí típnout své poslední cigáro a se smrtí v očích definitivně odejít.
V námětu této inscenace byl poměrně velký potenciál, který si myslím, nebyl využit tak naplno, jak mohl být, ale i přesto to je velmi podařená a nijak vulgární komedie. Velkou zásluhu na tom však měly především některé dialogy, a to hlavně v podání Zuzany Bydžovské či Vlasty Peterkové. Obě dámy své role uhrály velmi vtipně a hravě. Rozdílné až trochu vyhrocené povahy jejich postav až volaly po otázce, jak i tyto ženy mohly do Jankulovského života tak významně promluvit, ale nakonec i jeho ukázaly v jiném světle. Vždyť i on byl jen obyčejný člověk, který uměl žít a bavit se. Jiří Bartoška svou víceméně "ležící" roli také zahrál velmi dobře. I přesto, že téměř celé představení proležel v rakvi, měl možnost si se svou postavou řádně "pohrát" a užít si to. Množstvím vtipných glos i gest mohl ukázat své herecké umění. Chtělo to i určitou dávku adrenalinu, když hned ze začátku musel v zavřené rakvi strávit téměř čtvrt hodinku a zvládnout i manipulaci, jak ho jeden z jeho kolegů přivážel na jeviště. Nejpřesvědčivěji, nejuvěřitelněji a nejpřirozeněji ve své roli působila Jana Janěková ml. Tak nějak přesně si představuji truchlící a stále milující ženu. Moc jsem ale nepochopila roli Adély Kačerové, která si opravdu jak "černá vdova" přišla na jeviště svůj part jen odmlčet. Nějaký ten text by jí určitě slušel. I Nina Divíšková mohla na jevišti pobýt déle než jenom těch pár minutek. Hra to ale byla jinak velmi nápaditá, jen možná příliš statická. Každopádně pobavila. Je zajímavé představit si, jaké by to bylo, mít tak možnost ještě prohodit několik posledních slov s nebožtíkem. Bylo to sice pohřební, ale poměrně lehké téma.
Moje hodnocení: 64 %
"Andělská komedie o životě, který hlavnímu hrdinovi právě protekl mezi prsty." (světová premiéra 17. ledna 2012)
Po "Sborovně" k nám 8. listopadu 2012 přijelo na "Ústeckou forbínu" hostovat i pražské divadlo Kalich s novou původní českou inscenací, jejímž autorem je úspěšný český režisér Petr Novotný (např.: Jesus Christ Superstar), skrývající se za pseudonym Petr Abraham. Prakticky celou dobu se z jeviště nepohne mužský představitel hlavní role Jiří Bartoška, který výjimečně a po dlouhé době přijal tuto divadelní roli. K jeho rozhodnutí prý přispěla kvalita textu a také kolegové, s nimiž se zde může setkávat. Režie se ujal Jan Kačer a do hry obsadil i svou ženu a dceru s manželem. Přestože zde jde o soukromou smuteční slavnost, je to poměrně vtipná a veselá hra, v níž lze nalézt i trochu hlubší smysl.
Do bytu Anet (Jana Janěková ml.) právě přiváží zaměstnanec pohřebního ústavu (Martin Kubačák) rakev s jejím nedávno zesnulým partnerem, mistrem Josefem Jankulovskim (Jiří Bartoška). Místo klasického štědrého večera ji tedy čeká soukromá smuteční slavnost, kterou si mistr přál. Smutek zasáhne i jejich mladičkou au-pair dívku (Adéla Koutná), které pán také velmi chybí. Tato mladičká a naivní dívka byla jeho posledním omylem, ale právě má pod srdcem nosit jeho malého potomka. To zabolí jeho poslední a věrnou partnerku Anet, která mu nechce jentak odpustit, že si ji nevzal a neudělal z ní svou právoplatnou manželku. V bytě je i Jankulovského senilní matka (Nina Divíšková), která jeho smrt nese také poměrně těžce. První návštěvnicí, která do bytu přijde, je prostořeká Ivon (Zuzana Bydžovská). Přestože s Jankulovskim nic neměla, i když si to vždycky přála, stala se v jeho v životě velmi významnou ženou. Jako hospodská byla jeho důvěrnicí a také dostala funkci vykonavatelky jeho poslední závěti. Od Anet velmi ráda přijme pozvání na skleničku a připije si i s Jankulovského matkou. Naposledy se přijde s mistrem rozloučit Magdaléna Novotná (Vlasta Peterková), jeho první láska žijící v omylu, že její dcera je jeho dítětem. A aby byla sešlost kompletní, nesmí zde chybět ani Jankulovského žena (Adéla Kačerová), která, jak se posléze ukáže, je již jen bývalou ženou, což se mu až do této chvíle podařilo před Anet utajit. Až teď tedy může Anet naposledy a volně konfrontovat Jankulovského se všemi svými bolestmi a křivdami. Jeho reakce ji ani v nejmenším nijak nepřekvapí. Možná až na tu, že až v záhrobí lituje toho, že si ji nestačil vzít. Ona ho stále velmi miluje a cítí, že jí bude chybět, ať byl, jaký chtěl. On zas lituje toho, co nestačil, že nedostal ještě trochu více času, ale postupně se s tím smiřuje a své poslední přání si velmi užívá a na rozdíl od Anet se i dobře baví. Jen tedy do chvíle, dokud si pro něj nepřijde anděl. Musí típnout své poslední cigáro a se smrtí v očích definitivně odejít.
V námětu této inscenace byl poměrně velký potenciál, který si myslím, nebyl využit tak naplno, jak mohl být, ale i přesto to je velmi podařená a nijak vulgární komedie. Velkou zásluhu na tom však měly především některé dialogy, a to hlavně v podání Zuzany Bydžovské či Vlasty Peterkové. Obě dámy své role uhrály velmi vtipně a hravě. Rozdílné až trochu vyhrocené povahy jejich postav až volaly po otázce, jak i tyto ženy mohly do Jankulovského života tak významně promluvit, ale nakonec i jeho ukázaly v jiném světle. Vždyť i on byl jen obyčejný člověk, který uměl žít a bavit se. Jiří Bartoška svou víceméně "ležící" roli také zahrál velmi dobře. I přesto, že téměř celé představení proležel v rakvi, měl možnost si se svou postavou řádně "pohrát" a užít si to. Množstvím vtipných glos i gest mohl ukázat své herecké umění. Chtělo to i určitou dávku adrenalinu, když hned ze začátku musel v zavřené rakvi strávit téměř čtvrt hodinku a zvládnout i manipulaci, jak ho jeden z jeho kolegů přivážel na jeviště. Nejpřesvědčivěji, nejuvěřitelněji a nejpřirozeněji ve své roli působila Jana Janěková ml. Tak nějak přesně si představuji truchlící a stále milující ženu. Moc jsem ale nepochopila roli Adély Kačerové, která si opravdu jak "černá vdova" přišla na jeviště svůj part jen odmlčet. Nějaký ten text by jí určitě slušel. I Nina Divíšková mohla na jevišti pobýt déle než jenom těch pár minutek. Hra to ale byla jinak velmi nápaditá, jen možná příliš statická. Každopádně pobavila. Je zajímavé představit si, jaké by to bylo, mít tak možnost ještě prohodit několik posledních slov s nebožtíkem. Bylo to sice pohřební, ale poměrně lehké téma.
Moje hodnocení: 64 %
Aneta Ivon a Jankulovski (J.Janěková ml., Z.Bydžovská a J.Bartoška) |
au pair dívka, Magdaléna, Ivon a Anet (A.Koutná, V.Peterková,Z.Bydžovská a J.Janěková ml.) |
Anet a Jankulovski (J.Janěková ml. a J.Bartoška) |
0 Comments:
Okomentovat
<< Home