Divadlo a já 2004-2015: "Bohové hokej nehrají"

(Petr Kolečko)

"Industriální komedie s prvky antické tragédie vycházející z prostředí nejníže společensky postavených lidí dnešní doby." (premiéra 19. prosince 2008)

Petr Kolečko, coby mladý nadějný autor současnosti, píše svá díla jako na běžícím pásu a ty se navíc s velkou oblibou hrají na mnoha českých scénách (např.: "Britney goes to heaven" - ostravské Divadlo Petra Bezruče, "Láska, vole" - Divadlo DISK, "Díra" či "Kauza Salome" - A studio Rubín, "Jaromír Jágr, Kladeňák" - Středočeské divadlo Kladno, nebo celkem nově i muzikál "Pornohvězdy" - undergroundový pražský hudební klub Roxy). Mnohé jsou však psány různým divadlům přímo na zakázku. Stejně tak tomu bylo i v případě ústeckého Činoherního studia. Tato hodně hořká industriální komedie byla napsána na přání našeho divadla tak, aby v ní figuroval hokej i naše průmyslové město. Dá se říci, že výsledná podoba hry tedy vznikala přímo na místě a dramaturgovi i režisérovi působila nemalé potíže ve způsobu, jakým by se celé inscenování dalo uchopit. V podobě scénického čtení byla první verze textu úspěšně prezentována v rámci Nové osy v ostravském Divadle Petra Bezruče na červnové akci Sedm statečných, tedy zhruba půl roku před svou českou a zároveň i světovou premiérou. Já si na jeho plnou verzi zašla 23. ledna 2010.

V dosti nehostinném prostředí jednoho průmyslového města kdesi na severu Čech se poprvé setkáváme se třemi králi, tedy spíše se třemi místními povaleči - Edou (Jan Plouhar), Jardou (Marek Němec) a Davidem (Jiří Maryško), jehož sestra Eržika (Zuzana Onufráková) se živí jako prostitutka. Všichni tři jednoho dne spatří anděla (Zuzana Onufráková), což by zřejmě mělo být předzvěstí jejich budoucí životní cesty. O kousek dál se v jedné zaplivané hospůdce setkává místní písničkář Kristián Polabský (Kryštof Rímský) s extraligovým hokejovým obráncem Tomášem Svatým (Jan Jankovský). Tomáš je na ledě opravdu tvrdý a nekompromisní, ale v soukromém životě je velmi citlivý, a navíc rád píše básně. Oproti tomu drsňák Kristián se snaží citlivě prezentovat jenom ve svých rádoby lyrických textech. Málem už to vypadá, že se schyluje k bitce a že bude muset hospodský Rudolf (Matúš Bukovčan) zasáhnout, aby mu náhodou neponičili živnost. Nakonec se však spolu usmíří, a dokonce se i spřátelí. Kristián zjistí, že Tomáš píše pěkné básně, které mohou lidi oslovit a které by mohl použít do svých písní. Rozhodnou se tedy spolu vytvořit autorskou dvojici Svatý-Polabský. Na cestě z hospody se potkávají s Eržikou, která v nich vidí své hrdiny; mesiáše, o kterých si myslí, že mohou zachránit jejich lid. Coby bosorka s věšteckými sklony a prorockým viděním jim chce dodat ještě více síly, a tak pošle bratra k řece pro psa s tmavou krví. Připraví jim vydatný pokrm a poté jim nabídne i své tělo; oběma rovným dílem. Od této chvíle se jim začíná dařit. Se svými písněmi boří hitparády a stávají se hosty hudebního pořadu, kde absolvují rozhovor s moderátorkou Monikou (Tereza Hofová). S tou se pak také Kristián začne v soukromí oddávat podivným orgiím. Sláva jim postupně začíná stoupat do hlavy a na Eržiku pomalu ale jistě zapomínají. I přesto se ale rozhodnou naplnit jim přiřčené proroctví, a tak část svých vydělaných peněz věnují do místní fabriky. David, Jarda a Eda tak dostávají skvělou příležitost udělat něco se svým životem a živit se jako slušní lidé. Šéfovat jim má Rudolf. Bohužel ale pracovní morálka této komunity není zrovna příkladná, a tak v podniku dochází k tragédii. Spasení černých duší se tedy příliš nepodařilo.

Podivně originální námět se tomuto dílku (autorů - scéna: Lukáš Kuchinka, kostýmy: Daniela Klimešová, hudba: Ondřej Švandrlík, dramaturgie: Vladimír Čepek, režie: Filip Nuckolls a další) určitě nedá odepřít, nicméně je to možná až moc "přeplácané". Byl to divoký mišmaš všeho možného, což ve výsledku působilo jako narychlo poskládaná koláž jednotlivých obrazů a výstupů, které jako by patřily každý do jiné hry. Skoro se zdálo, že tam chybí nějaké ústřední téma, nebo se možná jenom ztrácelo v těch všech směrech, kterými se vydalo. Sice jsme se pohybovali na dně společnosti, ale i tak si myslím, že tam bylo všemožných vulgarismů až příliš. No, ke komedii to mělo podstatně dál, než jsem původně čekala. Pokud bychom takto měli vidět Ústí nebo vůbec naši dobu, "tak potěš koště". Raději to tedy budu vnímat jako další Kolečkovu "fantasmagorii", i když nadhozené tajemno psů od řeky mě docela zaujalo; možná jen kdyby patřilo k trochu jinému příběhu. Z výkonů se mi těžko vybírá nějaký, který by mi přišel obzvláště výjimečný natolik, že by stál za vyzdvihnutí. Nicméně trochu nezvyklé pro mě bylo obsazení Terezy Hofové do role přitroublé moderátorky Moniky. Spíše ji totiž vídám v rolích prozaičtějších, záhadnějších či emocionálněji založených dívek. Oproti ní si zde prorocky založenou bosorku (a také anděla) zahrála Zuzka Onufráková, kterou považuji za poněkud tvárnější; co se různých rolí týká. Přestože byly ve svých rolích docela přesvědčivé, možná by mě zajímalo, jak by to asi vypadalo, kdyby si zde své role vyměnily. Co ale musím opravdu ocenit, byla naprosto jedinečně navržená scéna. Perfektně dokreslila všechna prostředí a působila skutečně věrným dojmem. Rovněž tak z ní bylo možné dobře vyčíst atmosféru daného místa. Takže moje největší pochvala patří hlavně Lukášovi Kuchinkovi, ale také Daniele Klimešové, která všechny herce do jejich rolí oblékla.
Moje hodnocení: 52 %