Divadlo a já 2004-2015: "Klára a Bára" - host Krušnohorského divadla

(Patrik Hartl)

„Radikální komedie o dvou manželských krizích a jednom úmyslně založeném požáru.“ (premiéra 24. června 2006)

O tuto nově napsanou původní českou hru jsem se začala zajímat již od jejího začátku. V roce 2006 byla součástí „Léta hereckých osobností“. Většina divadel si v létě užívá zaslouženého volna, avšak pár divadelních scén dává svým divákům příležitost k návštěvě i v této době; Švandovo divadlo a Studio DVA patří mezi ně. O hru „Klára a Bára“ byl velký zájem, a tak byla většina představení velmi brzo vyprodána. Já si však musela počkat ještě o něco déle, až na její hostování v Krušnohorském divadle v Teplicích, kam jsem se na ni vypravila 28. dubna 2007.

Klára (Ivana Chýlková) se se svým manželem Pavlem (Jan Holík) právě připravují na návštěvu svých přátel - Báry (Eva Holubová) a jejího manžela Jiřího (Mojmír Maděrič). Klára s Bárou jsou nejlepší kamarádky již 30 let. Poslední dobou však oba jejich vztahy procházejí drobnější nebo i trochu větší krizí. Zatímco Klára vše řeší v obětí Bářina manžela, Bára se rozhodne k mnohem radikálnějšímu kroku. Ví o milostných avantýrách svého muže a jeho klientek v masážním salónu, ale o jeho vztahu se svou kamarádkou se dozví čirou náhodou právě na oné návštěvě. Nechá si to pro sebe, ale stále víc se tím sama užírá.
Začíná ke svému muži pociťovat jakýsi odpor a ten ji, o pár dní později, dožene uskutečnit onen radikálnější krok. Nechá vyhořet celý jejich dům. Nemají kde bydlet, a tak hledají dočasné útočiště u svých nejlepších přátel, které nečekaná návštěva příliš netěší, neboť právě mají jedinečnou příležitost počít vysněného potomka (Eva Suchánková). Pavel coby hudební skladatel čeká na příhodnou múzu. Jednu noc ji najde v Báře. Pro ni to však byl silnější moment; snad proto, že od svého manžela již delší dobu něco podobného nezažila. I na Jirku z toho všeho dopadá tíha situace a náhle ho přepadne srdeční slabost. Jeho žena se zavře v koupelně, a tak je na Kláře, aby mu zajistila rychlou pomoc. Jen co vyjdou ze dveří, vyjde i Bára z koupelny. Naprosto promyšleně otevře dvě balení léků, které smíchá s alkoholem a vypije. V tu chvíli se domu vrací i Pavel. Múza mu opět začne špitat do ouška, a tak se chce vrátit do momentu oné noci. Bára se tomu nijak nebrání, avšak „ďábelský“ lektvar začne působit a ona je náhle v bezvědomí. Klára se akorát vrací z nemocnice a nezbývá jí než podruhé volat záchranku pro polomrtvou kamarádku a omdlelého manžela. Poté, když zjišťuje, co se vlastně stalo, se dovídá o „jiskření“ mezi Pavlem a Bárou a chce celou záležitost okamžitě řešit. Vše se ještě víc proplete, když Bára provalí i Klářiny milostné pletky s Jirkou. Vše se ale v dobré obrátí a vztahy se urovnají.

Abych pravdu řekla, očekávala jsem od hry o něco více. Téma i dialogy mi přišly celkem všední, klasické…prostě nic moc nového. Avšak i překvapení jsem se ve hře (autorů - režie: Patrik Hartl, scéna: Jaroslav Bönisch, kostýmy: Ľubica Melcerová, hudba: Marko Ivanovic, produkce: Alžběta Brabencová, producent: Michal Hrubý a další) dočkala. Bylo jím „malé velké“ embryo, jemuž svůj hlas propůjčila Anna Šišková. K hereckým výkonům ženských představitelek snad ani není třeba se příliš vyjadřovat. Jak Ivana Chýlková, tak Eva Holubová jsou naprosto výborné a obě patří i mezi mé oblíbené české herečky. Role dlouholetých kamarádek zvládly skvěle. I drobnější zaváhání Ivany Chýlkové v podobě nečekaných výbuchů smíchu diváci přešli s úsměvem a potleskem. I přesto, že se mi Mojmír Maděrič příliš nehodil do role svůdce a muže milujícího flirtíky, uhrál svůj part velmi dobře. Jan Holík, mimo jiné čerstvý absolvent DAMU a nový člen ČS, působil coby Pavel přesvědčivěji, ale rozhodně má ještě co pilovat. Věřím, že bude mít dost divadelních příležitostí, neboť herecký talent i možnost ho rozvíjet jistě má.
Moje hodnocení: 65 %