"Tetování" - Činoherní studio
(Dea
Loher)
„Poetické drama o lásce trochu jinak.“ (premiéra 16. listopadu 2006)
Časově a ani příliš na termíny mi návštěvy našeho ČS nevycházely. Takže na své první představení v roce 2007 jsem se dostala až 2. března 2007. Docela jsem se této inscenace, která dokonce byla na Muelheimer Theatertage v roce 1993 oceněna prestižní Goetheho cenou, obávala. Příliš mě neupoutalo téma, o kterém se v ní hovoří. Avšak díky několika doporučením a shodě okolností jsem si ve svém celkem nabitém programu našla chvilku a spolu se svojí kamarádkou, se kterou jsme se náhodou po delší době opět potkaly, jsme si udělaly příjemný kulturní večer i s posezením u skleničky a podrbáním o novinkách.
Hru (tvůrců – překlad: Petr Štědroň, výprava: Daniela Klimešová, dramaturgie: Vladimír Čepek, režie: Natália Deáková/Vladimír Čepek a další) mohou diváci vnímat jako jakýsi exkurz do rodiny Tíhů a odhalit tak vzájemné vztahy všech jejích členů. Již na začátku se všichni dovídají o zvláštním vztahu otce Wolfganga Tíhy (Jaroslav Achab Haidler) a jeho starší dcery Anity (Tereza Hofová). Jako „správný“ otec ji zasvěcuje do sexuálního života, přitom jí tvrdí, že je to běžná praxe v některých afrických kmenech a že na tom prostě není nic zvláštního. Zároveň to ale celá rodina tají jako jedno velké rodinné tabu. Anita tak působí jako velmi silná osobnost, která určitým způsobem nahrazuje roli matky Juliany, přezdívané Psí Julka (Marta Vítů), která bývá raději ve svém psím salónu a doma je spíše tak nějak „do počtu“, zároveň musí čelit majetnickým nárokům svého otce, ale také musí krotit svou mladší sestru Lulu (Zuzana Onufráková), která ono tabu zlehčuje a nejraději by si už „své poprvé“ také odbyla. Zdá se to být bezvýchodná situace, avšak určitá jiskřička naděje vznikne v momentě, kdy se Anita setkává s květinářem Paulem Hodnotou (Kryštof Rímský). Začnou se vídat častěji, a dokonce mu prozradí rodinné tajemství. Paul si přeje, aby se od otce odstěhovala a aby bydleli spolu. Anita pozve Paula k nim domu a všem to sdělí jako hotovou věc. Nenechá se obměkčit ani svou matkou, která ji prosí, aby neodcházela, že jí její otec, ale i ona, potřebují. Na její místo tak „nastupuje“ Lulu, která se snaží u své sestry najít útočiště. Paul ji však odmítá přijmout, s tím, že čekají rodinu a nemají tolik místa. Anita si netroufá odporovat, nechává rozhodnutí na Paulovi. Ještě horší je pak zjištění, že dítě není Paulovo, ale Peci Wolfa, kterému Anita chybí a chce ji, i se svým dítětem, zpátky domu. Buď teď po dobrém nebo příště už po zlém. Anita nemá příliš na výběr, a tak se s pistolí v ruce rozhodne pro razantní čin…
K hroznému tématu hry se raději nebudu příliš vyjadřovat. Je celkem děsivé, když si člověk uvědomí, že tohle není žádný „sci-fi“, ale bohužel celkem reálná situace. I kdyby to byla jedna jediná rodina na světě (což je mnohem méně reálnější), je šílené, s jakou samozřejmostí to otec považuje za normální. Tím se dostávám k opravdu přesvědčivým hereckým výkonům. J. A. Haidler je prostě výborný herec, který se dokáže poprat i s tímto typem, dokonce bych řekla, že mu role opravdu sedla. Důkazem může být i to, že nejeden divák si pomyslel nebo dokonce řekl nahlas „to je ale hajzl“; vždyť právě to svědčí o důvěryhodném výkonu a sžitím se s rolí. Pro diváky nestál na jevišti J.A.Haidler...ale skutečný Peci Wolf. Rovněž představitelka Anity Tereza Hofová zvládla svůj part dokonale. Chvíli zoufalá a bezmocná, a přitom stále silná žena dokázala v lidech vzbudit pocit hrůzy, lítosti a obdivu zároveň. Menší oživení ve hře způsobil svým nástupem akorát Paul, kterého hrál Kryštof Rímský. Ani o velkém hereckém nasazení Zuzany Onufrákové a Marty Vítů není třeba pochybovat. I když se musím přiznat, že postava Psí Julky je pro mě celkem záhadou. I vhodně zvolené kostýmy pomohly dokreslit charaktery jednotlivých postav. Drobnější výtku bych měla jen k několika málo momentům, kdy hercům nebylo příliš rozumět.
Moje hodnocení: 55 %
„Poetické drama o lásce trochu jinak.“ (premiéra 16. listopadu 2006)
Časově a ani příliš na termíny mi návštěvy našeho ČS nevycházely. Takže na své první představení v roce 2007 jsem se dostala až 2. března 2007. Docela jsem se této inscenace, která dokonce byla na Muelheimer Theatertage v roce 1993 oceněna prestižní Goetheho cenou, obávala. Příliš mě neupoutalo téma, o kterém se v ní hovoří. Avšak díky několika doporučením a shodě okolností jsem si ve svém celkem nabitém programu našla chvilku a spolu se svojí kamarádkou, se kterou jsme se náhodou po delší době opět potkaly, jsme si udělaly příjemný kulturní večer i s posezením u skleničky a podrbáním o novinkách.
Hru (tvůrců – překlad: Petr Štědroň, výprava: Daniela Klimešová, dramaturgie: Vladimír Čepek, režie: Natália Deáková/Vladimír Čepek a další) mohou diváci vnímat jako jakýsi exkurz do rodiny Tíhů a odhalit tak vzájemné vztahy všech jejích členů. Již na začátku se všichni dovídají o zvláštním vztahu otce Wolfganga Tíhy (Jaroslav Achab Haidler) a jeho starší dcery Anity (Tereza Hofová). Jako „správný“ otec ji zasvěcuje do sexuálního života, přitom jí tvrdí, že je to běžná praxe v některých afrických kmenech a že na tom prostě není nic zvláštního. Zároveň to ale celá rodina tají jako jedno velké rodinné tabu. Anita tak působí jako velmi silná osobnost, která určitým způsobem nahrazuje roli matky Juliany, přezdívané Psí Julka (Marta Vítů), která bývá raději ve svém psím salónu a doma je spíše tak nějak „do počtu“, zároveň musí čelit majetnickým nárokům svého otce, ale také musí krotit svou mladší sestru Lulu (Zuzana Onufráková), která ono tabu zlehčuje a nejraději by si už „své poprvé“ také odbyla. Zdá se to být bezvýchodná situace, avšak určitá jiskřička naděje vznikne v momentě, kdy se Anita setkává s květinářem Paulem Hodnotou (Kryštof Rímský). Začnou se vídat častěji, a dokonce mu prozradí rodinné tajemství. Paul si přeje, aby se od otce odstěhovala a aby bydleli spolu. Anita pozve Paula k nim domu a všem to sdělí jako hotovou věc. Nenechá se obměkčit ani svou matkou, která ji prosí, aby neodcházela, že jí její otec, ale i ona, potřebují. Na její místo tak „nastupuje“ Lulu, která se snaží u své sestry najít útočiště. Paul ji však odmítá přijmout, s tím, že čekají rodinu a nemají tolik místa. Anita si netroufá odporovat, nechává rozhodnutí na Paulovi. Ještě horší je pak zjištění, že dítě není Paulovo, ale Peci Wolfa, kterému Anita chybí a chce ji, i se svým dítětem, zpátky domu. Buď teď po dobrém nebo příště už po zlém. Anita nemá příliš na výběr, a tak se s pistolí v ruce rozhodne pro razantní čin…
K hroznému tématu hry se raději nebudu příliš vyjadřovat. Je celkem děsivé, když si člověk uvědomí, že tohle není žádný „sci-fi“, ale bohužel celkem reálná situace. I kdyby to byla jedna jediná rodina na světě (což je mnohem méně reálnější), je šílené, s jakou samozřejmostí to otec považuje za normální. Tím se dostávám k opravdu přesvědčivým hereckým výkonům. J. A. Haidler je prostě výborný herec, který se dokáže poprat i s tímto typem, dokonce bych řekla, že mu role opravdu sedla. Důkazem může být i to, že nejeden divák si pomyslel nebo dokonce řekl nahlas „to je ale hajzl“; vždyť právě to svědčí o důvěryhodném výkonu a sžitím se s rolí. Pro diváky nestál na jevišti J.A.Haidler...ale skutečný Peci Wolf. Rovněž představitelka Anity Tereza Hofová zvládla svůj part dokonale. Chvíli zoufalá a bezmocná, a přitom stále silná žena dokázala v lidech vzbudit pocit hrůzy, lítosti a obdivu zároveň. Menší oživení ve hře způsobil svým nástupem akorát Paul, kterého hrál Kryštof Rímský. Ani o velkém hereckém nasazení Zuzany Onufrákové a Marty Vítů není třeba pochybovat. I když se musím přiznat, že postava Psí Julky je pro mě celkem záhadou. I vhodně zvolené kostýmy pomohly dokreslit charaktery jednotlivých postav. Drobnější výtku bych měla jen k několika málo momentům, kdy hercům nebylo příliš rozumět.
Moje hodnocení: 55 %
Anita, Peci Wolf, Julka a Lulu (T.Hofová, J.A.Haidler, M.Vítů a Z.Onufráková) |
Anita a Peci Wolf (T.Hofová a J.A.Haidler) |
Anita a Lulu (T.Hofová a Z.Onufráková) |
Anita, Paul, Peci Wolf a Julka (T.Hofová, K.Rímský, J.A.Haidler a M.Vítů) |
1 Comments:
Podařilo se mi získat svého manžela s pomocí doktora kouzel jménem dr Ajayi, když jsem zjistil, že ho okouzlila jiná žena, byl jsem velmi šťastný, že jsem kontaktoval sesilatele kouzel, protože právě díky němu jsem byl schopen získat svého manžela zpět a teď žijeme v míru. kontaktujte doktora Ajayiho za veškerou vaši kouzla, pomohl mi získat zpět mého manžela. Věřím, že vám pomůže s tím, co vás trápí. E-mail drajayi1990@gmail.com nebo whatsapp: +2347084887094.
Okomentovat
<< Home