Divadlo a já 2004-2015: "Tři mušketýři"

(Libor Vaculík, Lou Fanánek Hagen, Michal David a Bryan Adams)

„Jeden za všechny a všichni za jednoho. Romantický příběh o přátelství, lásce, ale také o intrikách a nenávisti.“ (premiéra 18. listopadu 2004)

Přestože Česká republika patří svou rozlohou mezi malé země, je obrovskou fabrikou na muzikály, ať už převzaté nebo původní. Těžko spočítat, kolik muzikálů už u nás mělo svou premiéru a stále vznikají nové a nové. Já se do muzikálů „zamilovala“ ještě před klasickým činoherním divadlem, a tudíž jsem si některé z nich nemohla nechat ujít. Jestli dobře počítám, jsou „Tři mušketýři“ již mým 13. muzikálem, na který jsem se vypravila, a to dne 17. června 2006. Místem určení byla Praha, divadlo Broadway, ve kterém jsem byla už dříve na „Kleopatře“. Bylo to třetí poslední představení, takže by se dalo říct, že jsem se na něj dostala za minutu dvanáct. Bylo krásné letní poledne a po Praze spousta cizinců. A vedro. V divadle ještě větší. Diváci se ovívali, čím se dalo a zpěváci se taky pořádně zapotili. Naštěstí tam nikdo nezkolaboval a všichni si závěr muzikálu mohli vychutnat.

Příběh se odehrává ve Francii v první polovině 17. století za vlády Ludvíka XIII. (Lešek Semelka), který se spíše staral o vlastní radovánky než o řízení země. Moc vládnout za něj tak převzal kardinál Richelieu (Bohouš Josef), který se přímo vyžíval v politických machinacích. Francii hrozila válka s Anglií a Richelieu ve snaze zkompromitovat královnu Annu (Petra Janů) povolává falešným dopisem anglického lorda – vévodu z Buckinghamu (Tomáš Bartůněk) do Francie. Jeho záměrem je, aby byl přistižen v královnině náručí a ona tak mohla být usvědčena z vlastizrady. On se však ke královně dostane v tajném převleku a ta mu jako zástavu lásky věnuje náhrdelník, který dostala od svého manžela Ludvíka. Kardinálovi tak nezbývá než vymyslet další lest. Navrhne králi, aby uspořádal na počest královny Anny ples, na který si musí onen náhrdelník vzít. Královna neví, co si počít, a tak žádá o pomoc svou důvěrnici Constance (Zdenka Trvalcová). Ta se seznámila s cizincem, který nedávno přijel do města a ubytoval se v hostinci jejího manžela Bonacieux (Zdeněk Dušek). Vzájemně se do sebe zamilovali. Tím cizincem není nikdo jiný než hrdinný Gaskoněc d´Artagnan (Alan Bastien). Jeho největší touhou, kvůli které přijel do města, je stát se královským mušketýrem. Na své cestě se setkává se třemi mušketýry – Athosem (Josef Vojtek), Porthosem (Jiří Helekal) a Aramisem (Pavel Polák), se kterými se nejprve umluví na soubojích, ale nakonec všichni čtyři bojují bok po boku proti Rochefortovi (Martin Skala) a jeho gardě. Poté se z nich stanou přátelé, kteří hájí spravedlnost. Athos mu navíc pomůže sehnat osobního sluhu, Plancheta (Jakub Wehrenberg). Když se dovídá od Constance, co jí královna svěřila, neváhá a se svými novými přáteli se vydává do Anglie. Úkol však není tak snadný, neboť kardinál má ještě jedno eso v rukávě a tím je Mylady (Monika Absolonová), která se nezastaví před ničím a svých ženských předností a prostředků využívá jako největší zbraně. Poměrně snadno vžene do svých sítí i lorda Buckinghama, kterého nakonec jedem ve víně otráví. Rovněž se dovídá, kde se schovává Constance. Bohužel je vždy o krok vepředu před mušketýry, takže si smrt vybere svou další oběť. Avšak ani Mylady neujde trestu za své hříchy. Když jí mušketýři dopadnou, je odsouzena a popravena. V náhodném souboji s d´Artagnanem je zabit i Rochefort. Kardinál Richelieu tak nabídne jeho místo právě d´Artagnanovi. Ten však raději volí službu králi. Šperky se vrací královně a ta se může konečně nachystat na večerní ples, který byl již zahájen. Zde také slavnostně předá d´Artagnanovi mušketýrský stejnokroj a plní mu tak jeho velké přání – stává se mušketýrem.

Představení bylo moc pěkné, ale musím říct, že mezi mé nejoblíbenější muzikály nepatří. Rozhodně zajímavé bylo zpracování, kde tvůrci využili videoprojekcí, které se čas od času promítali i přímo na účinkující. Líbil se mi i úvod, prostor kolem přestávky a konec, který autoři (producenti: Oldřich Lichtenberg a Michal David, námět: Oldřich Lichtenberg, Lou Fanánek Hagen a Michal Čech, libreto: Lou Fanánek Hagen, scénář: Libor Vaculík a Lou Fanánek Hagen, hudba: Michal David, režie: Libor Vaculík, choreografie: Libor Vaculík, scéna: Marek Hollý, kostýmy: Roman Šolc, hlasový poradce: Eduard Klezla a další) zvolili. V projekci se objevil autor Třech mušketýrů – Alexandr Dumas (Karel Gott), který rozmlouval s malým chlapcem (Jan Mikuška jr.). Přestože hlavními hrdiny příběhu měli být tři mušketýři, zaujal mě mnohem více „trojúhelník“ žen v obsazení. Největší radost jsem měla, když jsem se dozvěděla, že máme v obsazení Mylady Moniku Absolonovou, výbornou zpěvačku, která svým zpěvěm rozhodně nezklamala a troufám si říct, že byla nejlepší. Rovněž Petře Janů role královny Anny skvěle sedla a její krásných písní si nešlo neužít. A jako třetí mě opravdu překvapila Zdenka Trvalcová, kterou jsem až doposud nikde zpívat neslyšela. Její velmi příjemný hlas se v krásných písních moc hezky poslouchal. Z mužských rolí byl jednoznačně nejlepší Bohouš Josef, coby nesympatický kardinál Richelieu, ale také d´Artagnan Alana Bastiena, se kterým jsem se rovněž „setkala“ poprvé, nebyl špatný. Celkový dojem mi trochu kazilo děsné nedýchatelné vedro a taky jsem si říkala, že herecké výkony ocením radši na divadle, ale co se zpěvu týče, ten jsem si užívala, jak jen to šlo.
Moje hodnocení: 80 %