"Jak je důležité míti Filipa" - Komorní divadlo

(Oscar Wilde)

„Salónní společenská komedie je o nedorozuměních, která způsobí výmysly dvou přátel, hodlajících zasnoubením ukončit svůj poněkud nevázaný život.“ (premiéra 19. června 2005)

Apríííl. Tak právě 1. duben 2006 jsem si vybrala k návštěvě divadla. Sice jsem v něm byla o dva dny dříve, ale když už jsem byla zase jednou v Plzni, musela jsem toho co nejvíc využít. Vybrala jsem si hru, o které by se dalo říct „to nejlepší na konec“, neboť tato komedie byla Wildovou poslední a zároveň nejúspěšnější hrou.

Hlavními hrdiny příběhu jsou dva kamarádi – Jack Worthing (Jan Maléř), který čas od času vystupuje jako svůj zhýralý bratr Filip a Algemon Moncrieff (Martin Stránský), který si vymyslel kdesi na venkově svého fiktivního přítele Bunburyho. Jejich „mystifikováním“ okolí vznikají mnohá nedorozumění, a to zvláště ve chvíli, kdy se oba rozhodnou, že by s tím měli přestat. Jack se při své návštěvě Londýna seznámí s Gvendolinou Fairfaxovou (Klára Kovaříková), zamilují se do sebe, ale překážkou jim je její matka, lady Bracknellová (Jana Kubátová). Tu, mimo jiné, velmi zajímá původ všech dceřiných nápadníků a tak, když se dovídá, že jeho původ sahá do úschovny zavazadel na vlakovém nádraží Victoria, kde byl jako malý nalezen v jedné z brašen, mu nakáže obstarat si co nejdříve důvěryhodného rodiče, neboť jinak by totiž jejím „testem“ prošel. Nedorozumění se však stupňuje v momentě, kdy se Algemon dovídá, že v Jackově venkovském sídle žije jeho schovanka Cecilie (Andrea Černá). Bez váhání se vymluví na svého „přítele“ Bunburyho a vydá se na venkov. Zde se setkává s mladou dívkou a po vzoru svého přítele se i on vydává za Filipa, o kterém si Cecilie už nějakou dobu snila. I oni se do sebe zamilují, ale Cecilii v jejím milostném dobrodružství brání její guvernantka slečna Prismová (Kateřina Vinická), zapšklá to dáma, které se kolena podlamují pouze v přítomnosti důstojného pána Chasubla (Michal Štrich). V Londýně se o Jackově schovance dovídá i Gvendolina a rozhodne se rovněž vypravit na venkov, kde se obě potkávají. Nejdříve mezi nimi dojde k menší roztržce, když se každá svěří o své lásce k „Filipovi“. Brzo se však vše vyjasní a obě se spolu spřátelí. "Filipové" ale nemůžou dívkám lhát věčně, a tak se oba rozhodnou, že se nechají skutečně na "Filipa" překřtít. A aby toho nebylo málo, objeví se na venkově i lady Bracknellová, která ve slečně Prismové pozná chůvu, která se starala o dítě její sestry. Tím pak dojde k zajímavému odhalení, kdy se všichni dovědí, že vyměnila dítě za rukopis svého románu a brašnu nechala v nádražní úschovně. Každému pak dojde, že oním dítětem byl Jack, ve skutečnosti bratr Algemona a vskutku pokřtěný jménem Filip. Ještě nesmím zapomenout zmínit, že se ve hře objevují další dvě osoby Moncrieffův sluha Lane (Miloslav Krejsa) a Merriman, sluha Worthinga (Antonín Kaška).

Tak na této hře jsem se opět nasmála (a nejenom já, ale i ty vážnější diváci) do sytosti, a to zvláště ve druhé části. Nešlo však jen o samotné dialogy. Největší podíl na tom měla Andrea Černá, kterou jsem si už dříve jako herečku (i příjemného člověka) opravdu oblíbila. Opět se scéna její přítomností jakoby „prosvítila“ a když se k tomu ještě přidá selhání kostýmu, s čímž se pak celý soubor do konce hry musel poprat, může se každý smíchy popukat. Všichni herci byli fakt skvělí, jak se s nepříliš příjemnou situací poprali. Také si za to několikrát vysloužili silný potlesk. Jako další si své diváky získal Antonín Kaška, který si zahrál mírně „přitepleného“ sluhu. K tomu není vážně co dodat :-). Rovněž musím ocenit i lady Bracknellovou, jež ztvárnila Jana Kubátová, která rovněž měla ve druhé části co dělat se situací okolo selhaného zipu na šatičkách. Chvílema to vypadalo, jako by všem vypadl text a museli vařit z vody, ale uvařili to skvěle. I Martin Stránský si svou roli vážně užíval. Myslím, že jí autoři (překlad: Jiří Novák, úprava: Jiří Záviš, režie: Zdeněk Kaloč, scéna a kostýmy: Jana Zbořilová, scénická hudba: Martin Dohnal, dramaturgie: Marie Caltová, asistent režie: Josef Nechutný a další) svěřili do správných rukou. Ještě bych chtěla zmínit výkon Kateřiny Vinické, neboť slečna Prismová…to teda bylo něco. Skoro se mi nechtělo věřit, že by dokázali Katku takhle zošklivit. Opravdu se aprílové představení vydařilo a těžko zaručit, že by šatečky zase selhaly, ale i tak je komedie velmi vydařená, i co se navržení scény týká. Na co ještě nalákat? No, snad ještě na zpěv herců nezpěváků. To jsem vážně nečekala.
Moje hodnocení: 79 %

Gvendolina a Jack (K.Kovaříkova a J.Maléř)

Cecilie a Algemon (A.Černá a M.Stránský)

lady Bracknellová a Cecilie (J.Kubátová a A.Černá)