"Mnoho povyku pro nic" - host Krušnohorského divadla
(William Shakespeare)
"Jedna z vrcholových Shakespearovských komedií o rozličných podobách lásky, o otázkách zdání a skutečnosti, falešné či pravé identity, o pomluvě, která může vést ke zničení jednoho člověka a jiná zas ke štěstí druhého." (premiéra 5. dubna 2014)
Tak jako každý rok znamená červen konec divadelní sezóny a období, které už voní létem a prázdninami. O to raději si ještě zajdu na nějakou lehkou letní komedii, neboť přes léto těch příležitostí k návštěvě divadla nebo letních scén zrovna moc není. Tentokrát jsem si vybrala 15. června 2015 hru klasického autora Williama Shakespeara v poněkud netradičním aktualizovaném kabátě, se kterou přijelo hostovat Divadlo v Dlouhé do teplického divadla. Režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek zasadili příběh, který má hned tři odlišné dějové linky (motiv zmařené svatby vinou pomluv, namlouvání dvojice individualistů a také šťastné rozuzlení zápletky přihlouplými strážníky), do moderní doby. Nechybí zde tak například mobilní telefony, ani oblíbená selfíčka nebo záblesky fotoaparátů. Navíc se hlavní hrdinové nevrací z války, ale z turnaje v moderním pětiboji. Krásně tak odlehčí idylu dovolené a bujarých večírků místní honorace, aby následně mohlo "zlo" vystrčit svoje růžky a poklidné vody znovu rozčeřit.
Do honosného přímořského sídla messinského guvernéra Leonata (Miroslav Hanuš) a jeho ženy Uršuly (Marie Turková) se, kromě jeho staršího bratra Antonia (Jiří Wohanka), právě sjíždějí i další vzácní hosté z Florencie v čele s aragonským knížetem Donem Pedrem (Jan Vondráček) a jeho bratrem Donem Juanem (Tomáš Turek). Spolu s nimi přijel i Claudio (Jan Meduna), který by se chtěl ucházet o Leonatovu dceru Héru (Klára Sedláčková-Oltová), a Benedik (Marek Němec), který je naopak pro jakýkoliv hlubší vztah dost povznesený. Stejně jako on si od všech drží odstup i Beatricie (Helena Dvořáková), Héřina sestřenice. Vzájemně se tak často špičkují. Na večer se ovšem chystá velká párty v maskách. Don Pedro by se rád vkradl do přízně mladé Héry, ale když zjistí, že si na ni myslí Claudio, přislíbí mu pomoc ji získat. Plán se podaří a může se chystat svatba. Zároveň se všichni rozhodnout dát lekci i oběma singles - Benedikovi a Beatricii. V každém z nich vyvolají pocit, že ten druhý po něm touží a tajně ho miluje. I když jsou oba stále odměření, postupně roztají a skutečně se v nich probudí hlubší cit. Svatbě Héry a Claudia však nepřeje Don Juan a tak spolu se svým sluhou Boraciem (Filip Cíl) vymyslí lest, jak Claudia přesvědčit, že je mu Héra nevěrná. Boracio přemluví svou přítelkyni, služebnou Margaretu (Malvína Pachlová), aby se ukázala v Héřině okně, jak se s ním loučí jako se svým milencem. Don Juan zároveň na místo přivede svého bratra i Claudia, aby vše viděli na vlastní oči. Claudio se cítí zahanben a druhý den před oltářem Héru odmítá, čímž ji velmi poníží. Leonato se rozhodne její čest ochránit tím, že všem oznámí, že zemřela. Po činu Don Juan uteče a Boracio je opilý zatčen strážníky (Čeněk Koliáš, Milan Potoček a Pavel Lipták). Díky náhodě, se tak jejich velitel Dagobert (Vlastimil Zavřel) při výslechu Boracia dostane k odhalení podlé intriky, o níž se následně dozví i Claudio. Aby očistil jméno své snoubenky, musí se jí písní omluvit a souhlasit, že se ožení s "její sestrou", ze které se nakonec k jeho radosti vyklube sama Héra. Beatricie a Benedik se také zamilují, ale jakmile zjistí, že to na ně původně ostatní nahráli, opět se rozhádají. Nakonec se ale také přece jenom z trucu vezmou. Otec Francisco (Martin Veliký) tak konečně může oběma svazkům požehnat.
V roli chůvy se zde objevila Michaela Doležalová spolu s dětmi Klárou Františákovou a Martinou Simonovou (členové Dismanova rozhlasového dětského souboru).
Hra (autorů - překlad: Jiří Josek, úprava: Hana Burešová a Štěpán Otčenášek, režie: Hana Burešová, dramaturgie: Štěpán Otčenášek, scéna: David Marek, kostýmy: Hana Fischerová, hudba: Milan Potoček, pohybová spolupráce: Jana Hanušová, asistent režie: Zuzana Kolomazníková, a další), která se nebere tak vážně, je lehkou hravou letní komedií. Skýtá v sobě totiž spoustu zajímavých nápadů o modernizaci díla starého více než 400 let. Některé sice mohly být lépe dotaženy nebo propojeny, ale ta cesta se mi líbila. Co se týká provedení příběhu a většiny projevů, chybělo mi tam více dynamiky. Přišlo mi to dost statické. Postavy více méně někde postávaly nebo posedávaly a vedly dialogy, ale alespoň místy se díky živé hudbě na jevišti pohyb trochu rozjel. Své místo zde dostal i lidový humor s množstvím přeřeků v podání přihlouplých strážníků, který působil proti celé inscenaci dost lacině, ale Vlastimil Zavřel se své úlohy chopil docela zábavně. Pocitově mne to však odvedlo od Shakespeara spíše ke Goldonimu. Intelektuálnější humor i dialogy tu měla na starost především ústřední dvojice v podání Heleny Dvořákové a Marka Němce, bývalého člena ČS, kterého jsem opět na jevišti ráda viděla. Oba také byli zřejmě nejsilnější složkou inscenace, neboť prošli největší proměnou. Od intelektuálně založených samorostů se změnili v až vášnivě zamilovanou dvojici, čemuž velmi přispěli jejich přátelé. Z těch mne zaujala především Klára Sedláčková-Oltová, která na mne vždy působí příjemným a přirozeným dojmem. Postavu největšího "hybatele" svěřili Janu Vondráčkovi, který podobné výrazné typy hraje opravdu dobře, ale zde mi jeho Don Pedro připadal dost rozporuplný. Inscenace byla pojatá velmi překvapivě s originální scénou i vhodně doplněnými kostýmy, ale zas tak moc mne do sebe nevtáhla. Zasloužila by o trochu propracovanější scény s výraznější dynamikou pohybu i hlasového projevu. Nenadchne, neurazí, ale za vidění stojí.
Moje hodnocení: 72 %
"Jedna z vrcholových Shakespearovských komedií o rozličných podobách lásky, o otázkách zdání a skutečnosti, falešné či pravé identity, o pomluvě, která může vést ke zničení jednoho člověka a jiná zas ke štěstí druhého." (premiéra 5. dubna 2014)
Tak jako každý rok znamená červen konec divadelní sezóny a období, které už voní létem a prázdninami. O to raději si ještě zajdu na nějakou lehkou letní komedii, neboť přes léto těch příležitostí k návštěvě divadla nebo letních scén zrovna moc není. Tentokrát jsem si vybrala 15. června 2015 hru klasického autora Williama Shakespeara v poněkud netradičním aktualizovaném kabátě, se kterou přijelo hostovat Divadlo v Dlouhé do teplického divadla. Režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek zasadili příběh, který má hned tři odlišné dějové linky (motiv zmařené svatby vinou pomluv, namlouvání dvojice individualistů a také šťastné rozuzlení zápletky přihlouplými strážníky), do moderní doby. Nechybí zde tak například mobilní telefony, ani oblíbená selfíčka nebo záblesky fotoaparátů. Navíc se hlavní hrdinové nevrací z války, ale z turnaje v moderním pětiboji. Krásně tak odlehčí idylu dovolené a bujarých večírků místní honorace, aby následně mohlo "zlo" vystrčit svoje růžky a poklidné vody znovu rozčeřit.
Do honosného přímořského sídla messinského guvernéra Leonata (Miroslav Hanuš) a jeho ženy Uršuly (Marie Turková) se, kromě jeho staršího bratra Antonia (Jiří Wohanka), právě sjíždějí i další vzácní hosté z Florencie v čele s aragonským knížetem Donem Pedrem (Jan Vondráček) a jeho bratrem Donem Juanem (Tomáš Turek). Spolu s nimi přijel i Claudio (Jan Meduna), který by se chtěl ucházet o Leonatovu dceru Héru (Klára Sedláčková-Oltová), a Benedik (Marek Němec), který je naopak pro jakýkoliv hlubší vztah dost povznesený. Stejně jako on si od všech drží odstup i Beatricie (Helena Dvořáková), Héřina sestřenice. Vzájemně se tak často špičkují. Na večer se ovšem chystá velká párty v maskách. Don Pedro by se rád vkradl do přízně mladé Héry, ale když zjistí, že si na ni myslí Claudio, přislíbí mu pomoc ji získat. Plán se podaří a může se chystat svatba. Zároveň se všichni rozhodnout dát lekci i oběma singles - Benedikovi a Beatricii. V každém z nich vyvolají pocit, že ten druhý po něm touží a tajně ho miluje. I když jsou oba stále odměření, postupně roztají a skutečně se v nich probudí hlubší cit. Svatbě Héry a Claudia však nepřeje Don Juan a tak spolu se svým sluhou Boraciem (Filip Cíl) vymyslí lest, jak Claudia přesvědčit, že je mu Héra nevěrná. Boracio přemluví svou přítelkyni, služebnou Margaretu (Malvína Pachlová), aby se ukázala v Héřině okně, jak se s ním loučí jako se svým milencem. Don Juan zároveň na místo přivede svého bratra i Claudia, aby vše viděli na vlastní oči. Claudio se cítí zahanben a druhý den před oltářem Héru odmítá, čímž ji velmi poníží. Leonato se rozhodne její čest ochránit tím, že všem oznámí, že zemřela. Po činu Don Juan uteče a Boracio je opilý zatčen strážníky (Čeněk Koliáš, Milan Potoček a Pavel Lipták). Díky náhodě, se tak jejich velitel Dagobert (Vlastimil Zavřel) při výslechu Boracia dostane k odhalení podlé intriky, o níž se následně dozví i Claudio. Aby očistil jméno své snoubenky, musí se jí písní omluvit a souhlasit, že se ožení s "její sestrou", ze které se nakonec k jeho radosti vyklube sama Héra. Beatricie a Benedik se také zamilují, ale jakmile zjistí, že to na ně původně ostatní nahráli, opět se rozhádají. Nakonec se ale také přece jenom z trucu vezmou. Otec Francisco (Martin Veliký) tak konečně může oběma svazkům požehnat.
V roli chůvy se zde objevila Michaela Doležalová spolu s dětmi Klárou Františákovou a Martinou Simonovou (členové Dismanova rozhlasového dětského souboru).
Hra (autorů - překlad: Jiří Josek, úprava: Hana Burešová a Štěpán Otčenášek, režie: Hana Burešová, dramaturgie: Štěpán Otčenášek, scéna: David Marek, kostýmy: Hana Fischerová, hudba: Milan Potoček, pohybová spolupráce: Jana Hanušová, asistent režie: Zuzana Kolomazníková, a další), která se nebere tak vážně, je lehkou hravou letní komedií. Skýtá v sobě totiž spoustu zajímavých nápadů o modernizaci díla starého více než 400 let. Některé sice mohly být lépe dotaženy nebo propojeny, ale ta cesta se mi líbila. Co se týká provedení příběhu a většiny projevů, chybělo mi tam více dynamiky. Přišlo mi to dost statické. Postavy více méně někde postávaly nebo posedávaly a vedly dialogy, ale alespoň místy se díky živé hudbě na jevišti pohyb trochu rozjel. Své místo zde dostal i lidový humor s množstvím přeřeků v podání přihlouplých strážníků, který působil proti celé inscenaci dost lacině, ale Vlastimil Zavřel se své úlohy chopil docela zábavně. Pocitově mne to však odvedlo od Shakespeara spíše ke Goldonimu. Intelektuálnější humor i dialogy tu měla na starost především ústřední dvojice v podání Heleny Dvořákové a Marka Němce, bývalého člena ČS, kterého jsem opět na jevišti ráda viděla. Oba také byli zřejmě nejsilnější složkou inscenace, neboť prošli největší proměnou. Od intelektuálně založených samorostů se změnili v až vášnivě zamilovanou dvojici, čemuž velmi přispěli jejich přátelé. Z těch mne zaujala především Klára Sedláčková-Oltová, která na mne vždy působí příjemným a přirozeným dojmem. Postavu největšího "hybatele" svěřili Janu Vondráčkovi, který podobné výrazné typy hraje opravdu dobře, ale zde mi jeho Don Pedro připadal dost rozporuplný. Inscenace byla pojatá velmi překvapivě s originální scénou i vhodně doplněnými kostýmy, ale zas tak moc mne do sebe nevtáhla. Zasloužila by o trochu propracovanější scény s výraznější dynamikou pohybu i hlasového projevu. Nenadchne, neurazí, ale za vidění stojí.
Moje hodnocení: 72 %
Benedik, Don Pedro, Claudio, Antonio a vzadu Margareta (M.Němec, J.Vondráček, J.Meduna, J.Wohanka a M.Pachlová) |
Boracio a Don Juan (F.Cíl a T.Turek) |
Don Pedro, Leonato, Claudio a Benedik (J.Vondráček, M.Hanuš, J.Meduna a M.Němec) |
Benedik, Héra, Beatricie a Otec Francisco (M.Němec, K.Sedláčková-Oltová, H.Dvořáková a M.Veliký) |
0 Comments:
Okomentovat
<< Home