Divadlo a já 2004-2015: "Shopping and Fucking"

(Mark Revenhill)

„Hra o nakupování a šoustání“ (premiéra 5. října 2001)

Kdyby se mě někdo ptal, jak se mi líbila hra „Shopping and Fucking“, byla bych na rozpacích a zřejmě by ze mě, alespoň pro začátek vypadlo jen: „hmmm...velmi odvážná a bizardní hra.“ Pravdou je, že spíše oceňuji hry z některého z minulých století než ty moderní, které rády šokují. I když ani hrám současných autorů se nebráním. Hold moderní doba si žádá „moderní“ počiny se vším, co k nim patří. Hra o sexu (i s jeho homosexuální podobou) a nakupování jistě svým námětem odpovídá trendům současné doby. Otázkou však je, jak hru přijme divák. Také je potřeba brát v úvahu, kdo tím divákem je a s jakým záměrem se pro návštěvu podobné hry rozhodl. Já se tou dobou snažila chodit do divadla co nejvíce. Prohlédla jsem si program a jelikož jsem věděla, že se o hře "Shopping and fucking" hodně mluvilo a že byla mezi diváky dosti žádaná a oblíbená, nemohla jsem si prostě tu nejnavštěvovanější hru v Ústí nechat ujít a vypravila jsem se na ni hned dne 13. února 2004.

Stěžejními postavami hry je mladý pár lidí, Lulu a její přítel Robbie (Nataša Gáčová a Jan Bidlas), kteří žijí tzv. ze dne na den a „denním chlebem“ jim jsou instantní nudle. Jejich vztah už není zdaleka tak ideální, neboť do něj vstoupil jejich přítel Mark (Roman Zach), u něhož žili a který měl problémy s alkoholem a drogami. Po častých nevolnostech se hned na začátku příběhu rozhodl jít na léčení. Podle výše zmíněného se dá předpokládat, že se do něj jeden z páru zamiloval. Nebyla jím však, podle klasického modelu, „ona“, ale „on“. Po Markově odchodu do léčebny, s čímž se Robbie těžko smiřoval, zůstali oba v jeho bytě a byli „odkecaní“ sami na sebe. Ani jeden z nich neměl práci, tak sháněli peníze, jak se dalo. Vzhledem k tomu, v jakém prostředí se pohybovali, nebylo záhadou, že se dostali až k dealerství a prodeji drog. Problémem však bylo, že místo toho, aby drogy prodali a vydělali tak potřebné peníze pro Briana (hrál J. A. Haidler), který jim „kšeft“ dohodil, Robbie všechny drogy využil pro vlastní potřebu. Přidělal jim tím tak ještě větší (než existenční) problémy, neboť museli sehnat vysoký obnos peněz ve velmi krátkém termínu, který jim Brian dal. Vybaví se mi tak jedna z těch lepších a vtipnějších scén, ve kterých „perlil“ skvělý Jan Bidlas. Založili si doma soukromou erotickou linku, která poměrně dost vynášela a Robbiemu se její provozování líbilo čím dál tím víc. O to větší rozhořčení pro něj bylo, když zjistil, že Lulu linku odpojila a nechávala ho v domnění, že nikdo nevolá. Situace vyústila ve větší hádku, ale také zklamání nad ztrátou jasného výdělku a vymýšlením nového způsobu, jak sehnat peníze. Našlo se a to v podobě bohatého mladíka s homosexuálními sklony, Garyho (Jiří Černý). Ještě bych prozradila, že do děje znovu vstoupil Mark, který se vrátil téměř vyléčen a snažil se vztah s Robbiem ukončit. Příběh končí zajímavým monologem J. A. Haidlera, který jistě stojí za vyslechnutí.

Nejvíce mě na hře udivila odvážnost tvůrců (překlad J. Sloupová, výprava L. Loosová, video M. Finger, dramaturgie L. Havlíková, režie M. Dočekal a další) a především herců, kteří se s tím velmi odvážně poprali. Svlékání a nahoty bylo ve hře až příliš (i to možná nalákalo většinu diváků – nad 15 let). Pravdou je, že to bylo jediné vyprodané představení, na kterém jsem v ČS dosud byla. Nahota pro mě nebyla však hlavním motivem k návštěvě, spíše jsem se těšila na něco nového, nevšedního. Z výkonů mne nejvíce zaujal herec Jan Bidlas, který mě předvedeným výkonem naprosto přesvědčil o svém herectví a dokázal mě (a nejenom mě) opravdu pobavit. Dokonce se mu podařilo rozesmát i svou kolegyni, když v jedné choulostivé scéně nečekaně (mimo scénář) použil kouzelné slovíčko „děkuji“. Rovněž i Nataša Gáčová mě zde poprvé zaujala (od té doby, jsem měla možnost jí vidět vícekrát) svým nasazením, kterým si dokáže svou roli prostě užít. A o herectví a vážnosti, se kterou hraje J. A. Haidler není třeba pochybovat. Když je na scéně, tak ta mu prostě patří. Zajímavou osobností, která mě rovněž zaujala, byl i Roman Zach, který je v dnešní době v televizi tolik populární. Hru už bohužel nemůžu nikomu doporučit (i když si myslím, že jí doposud mělo možnost vidět mnoho diváků - premiéru měla v sezóně 2001/2002), neboť dne 19. června 2006 v 19:30 se konala absolutní derniéra.
Moje hodnocení: 86 %